Alergická rýma: nemusíte trpět, začněte ji léčit

Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos a svědění v něm… Jestli tohle právě prožíváte, pak vítejte v poměrně velkém klubu Čechů s alergickou rýmou. Jde o společenství velmi rozsáhlé – podle studií jde asi o tři miliony lidí. Pokud pociťujete uvedené příznaky, pak byste rozhodně měli zajít k lékaři. Neléčená alergická rýma se může podílet na vzniku astmatu. A i kdyby to zůstalo jen u rýmy, pak vám účinná léčba pomůže od toho, abyste nebyli zbytečně unavení. S věčně ucpaným nosem se totiž hůř pracuje, nejde sportovat a co hlavně – špatně se spí, což radosti ze života nepřidá.

Alergickou rýmu rozjedou pyly

Jestliže trpíte alergickou rýmou, pak většinou startuje na jaře, kdy je pylů ve vzduchu spousta. Prostě vyjdete ven a za chvíli kýcháte a sháníte se po kapesníku. To, že jde o reakci na pyl většinou poznáte i podle toho, že vás pálí oči nebo vám natékají oční víčka. Může vám ji spustit i domácí prach, roztoči nebo zvířecí srst. "Začátečník rýmař" si myslí, že prostě někde nastydl a zakoupí obyčejné nosní kapky. Ty mu ale nepomohou, spíš uškodí. Takže pokud ani po týdnu nevyrazíte bez kapesníku, je to důvod poradit se s lékařem. Na alergickou rýmu je zapotřebí použít speciální zbraně.

Jak alergická rýma vzniká?

Do nosní sliznice se dostanou alergeny – většinou pylová zrnka. Zdravý organismus pozná, že nejde o viry ani bakterie a je v klidu. Pokud ale jste alergičtí, je vaše imunita jak holka v přechodu – i drobnost ji donutí k hysterické reakci. A tak začne na pyl reagovat stejně, jako na nebezpečný útok virů. Výsledkem jsou hlavní příznaky alergické rýmy: hojná vodnatá sekrece, svědění a kýchání a pocit ucpaného nosu. Bohužel už neplatí, že tahle nemoc útočí jen na jaře nebo v sezóně, kdy kvete to, nač jste alergičtí. Stačí trochu cestovat po světě a můžete stonat celý rok. Navíc můžete rýmou reagovat i na některé léky, ale třeba i na citové vypětí.

Kýchači a ucpánci

Stejně, jako se prý kdysi lidé dělili na lovce a sběrače, dělí se lidé s alergickou rýmou na skupinu převážně kýchajících a těch, kterým se ucpe nos a nemohou dýchat.

"Kýchači" nemají chronické potíže. Pokud se potkají s alergenem, začnou kýchat, začne jim téct z nosu a svědí je oči. Pokud se ale alergenu vyhnou, jsou celkem v pohodě. Mají tu výhodu, že jejich noci jsou většinou klidné a vyspí se.

Druhá skupina již tak v pohodě není. Jejich potíže jsou chronické a potýkají se se záněty nosní sliznice. Jejich rýma je hustá a ztěžuje dýchání. Naopak nemusí ani kýchat ani mít problémy s očima. Bohužel se většinou moc nevyspí, jejich příznaky se v noci zhoršují.

Co vás čeká u lékaře?

Měli byste se rozhodně poradit nejprve se svým praktickým lékařem, můžete ovšem čekat, že dostanete doporučení i na alergologii a ORL. Rozhodně by se od vás měl lékař dozvědět, jaké příznaky máte a na co podle vás vaše tělo reaguje. Podrobnosti samozřejmě určí kožní alergologické testy, vyšetření krve a další.

Důležité je, aby se zjistilo, na co vlastně vaše tělo reaguje, a pak se tomu buď pokusili vyhnout nebo byli připraveni.

Léčba alergické rýmy

Na možnostech léčby pro pacienty s alergickou rýmou se shodli doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce Praha a také prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové:

V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu. Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie. Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní či celoroční alergickou rýmou.

U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. Tlumí množení zánětlivých buněk v nosní sliznici a produkci mediátorů zánětu, snižují otok sliznice i vodnatou sekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy. Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je ve srovnání s antihistaminiky pomalejší, ale z hlediska efektu dlouhodobější. Podávají se pravidelně a dlouhodobě pacientům s trvalými obtížemi, po stabilizaci onemocnění v nejnižší dávce, která udrží příznaky pod kontrolou.

U lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat tzv. kromony. Jejich protizánětlivý efekt je slabší než u topických steroidů. Podávají se preventivně, lokálně do nosu nebo očí. Nevýhodou je nutnost časté aplikace (4 – 6krát denně) a z ní vyplývající zhoršená spolupráce pacientů.

Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v České republice nehradí zdravotní pojišťovny.

Dekongestiva (léky působící splasknutí otoku sliznic) snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než deset dní je však pro pacienta nevhodné, neboť poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného. Doporučuje se jen krátkodobé užívání, nejlépe v úvodu léčby nosními steroidy. Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou, tzv. šetrná dekongestiva.

Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

Žádný pacient by svou alergickou rýmu neměl řešit sám, ale měl by se svěřit do rukou specialisty. Každý člověk by měl znát svůj zdravotní stav a umět rozpoznat příznaky alergie, eventuálně i další případné doprovodné příznaky včetně obávaného astmatu.

Vyhněte se alergenu

Účinné řešení, ovšem skoro nereálné, pokud nechcete žít na dezinfikovaném operačním sále. Je samozřejmě lepší, pokud přesně víte, co je pro vás nebezpečím. Ten, kdo je alergický na pyl, se asi nebude toulat po rozkvetlých jarních po loukách a majitel alergie na kočičí srst se asi vzdá brigády v kočičím útulku.

Jak se vyhnout pylu

• Během kritické doby se příliš nevyskytujte venku.
• Nevětrejte. Když, tak brzy ráno, během deště či krátce po něm. Do oken si lze pořídit sítě proti pylům a domů čističku vzduchu.
• Po návratu domů se osprchujte a umyjte si hlavu – pyl se nedostane na polštář a bude se vám lépe spát.
• Neotvírejte okénka při jízdě autem.
• Nesušte prádlo venku a nevětrejte peřiny.
• Dopřejte si ozdravný pobyt v horách – tam je alergenů mnohem méně.
• Vyhněte se konzumaci bylinkových čajů a medu.
• Na procházku choďte raději do lesa než po jeho kraji – tam je pylů nejvíc, uvnitř lesa méně.

Přečtěte si také

Homeopatie vám pomůže při alergiích

Celiakii lze předcházet již v prvním roce života dítěte!

Příspěvky zdravotních pojišťoven na bezlepkovou dietu 2015