Atopický ekzém (Atopická dermatitida)

Atopický ekzém (atopická dermatitida) je neinfekční kožní zánětlivé onemocnění, kdy na základě vrozeného sklonu k imunologickým, kožním a nervovým odchylkám vzniká svědivý zánět. Má chronický charakter, střídají se období klidu s obdobími vzplanutí choroby. Ekzém může být vyprovokován a udržován mnoha faktory ze zevního či vnitřního prostředí, proto mají velký význam preventivní opatření. Ekzém nelze vyléčit definitivně, neboť sklon k chorobě je vrozený, avšak důslednou prevencí a léčbou jej lze dostat pod kontrolu a v řadě případů i dlouhodobě zahojit.

• Jaká je příčina
• Jaké jsou příznaky
• První pomoc
• U lékaře
• Co neovlivníte
• Co můžete sami
• Máte riziko vzniku onemocnění?
• Časté otázky
• Otestujte se

Neškrábej se!

Zrušte atopický ekzém, přeje si nejedna maminka po mnoha probdělých nocích, kdy místo spánku konejší své škrábající se dítě. Zrušte atopický ekzém, přeje si totéž dítko, již o něco starší, když se dozví, že mu rodiče nesmí koupit psa a že se stále musí něčím mazat. Zrušte atopický ekzém, přeje si mladý člověk, když zjistí, že musí kvůli ekzému změnit své zaměstnání a koníčky.

Atopický ekzém (někdy nazývaný též atopická dermatitida, endogenní či konstituční ekzém), je chronické, svědivé kožní zánětlivé onemocnění, které je způsobeno nejen alergicky, ale i nealergicky. U atopiků je totiž vrozená porucha ve funkci kožní bariéry. Takováto kůže je sušší a dráždivější, snadno na ni působí a přes ni pronikají látky ze zevního prostředí. Kromě toho je v této kůži odchylná nervová reaktivita. Výsledkem je výrazná pohotovost k zánětu a snížený práh pro svědění. Svědění nutí ke škrábání, které ekzém nejen přímo zhoršuje, ale může roznášet po kůži mikroby, tzn. infekci. U někoho převažuje alergická, u jiného zase nealergická složka, takže je řada atopiků bez alergie na vzdušné, potravinové či jiné alergeny. Rozhodně není atopický ekzém přenosný, infekční. Často se s atopickým ekzémem vyskytují i další atopická onemocnění - alergie, jako jsou senná rýma, astma, alergické záněty spojivek, dutin, zažívacího ústrojí, dále kopřivky, migrény.

Název pochází z řečtiny atopos a vyjadřuje něco, co nefunguje správně, tedy něco atypického. U atopického ekzému jsou skutečně odchylky - imunitní, kožní i nervové. Je to velmi časté onemocnění na celém světě a stále ho přibývá. Postihuje ve střední Evropě asi 15 - 20% lidí, což platí i pro ČR.

Výskyt stoupá díky změnám domácího, pracovního a obecně životního prostředí i životního stylu. Uplatňuje se převaha pobytu ve městech, v uzavřených prostorách, změny stravování, barviva a jiná aditiva v potravě, nižší promořenost infekcemi, industrializace, chemizace, automobilismus, větší výskyt pylů plevelů na neudržovaných travnatých plochách, prašnost, roztoči a plísně v bytech atd.

Většinou začíná atopický ekzém v kojeneckém či dětském věku, menší procento vzniká v dospělosti. V průběhu dospívání se průběh obvykle zmírňuje či ekzém zcela vymizí. Tam, kde je silná dědičná zátěž, přítomnost alergie na mnohé látky (tzv. polyvalentní alergie) a nedostatečně zvládání zánětu/ekzému v dětském věku, přetrvává ekzém do dospělosti. Z hlediska tohoto vývoje se hovoří o tzv. atopickém pochodu, kdy na počátku je dítě pouze s ekzémem bez alergie, postupně se přidružují alergie na vzdušné, potravinové a další alergeny a v nejtěžších případech vzniká u dospělého atopika autoimunita, tj. alergická/imunologická reakce na vlastní buňky. Což je velmi těžký a obtížně zvladatelný stav. Proto je tak důležitá včasná léčba a především prevence, aby se tento nepříznivý vývoj zbrzdil či k němu vůbec nedošlo.

Jaká je příčina

Přesné příčiny dosud neznáme, resp. není jedna, ale jedná se o mnoho odchylek – v zásadě je to odchylná reakce imunitního systému a kůže na zevní a vnitřní vlivy.

Imunitní odchylky způsobují vznik vyrážky po vlivech, které u normálního jedince nic nevyvolají. Imunitní systém atopiků rozeznává běžné látky jako cizorodé a škodlivé a namíří proti nim svou reakci. V jejím důsledku pak dojde k zánětu a poškození kožních buněk, což se projeví svěděním, zánětem, tvorbou pupínků a puchýřků atd.
Kožní odchylky jsou dány nedostatečnou a odchylnou tvorbou kožních tuků, což se projevuje suchostí kůže, neschopností vázat vodu a snížením ochranné kožní bariéry, což umožňuje průnik alergenů, mikrobů a jiných látek.
Nervové odchylky se projevují jako zvýšená svědivost, citlivost a dráždivost kůže.

Sklon k ekzému se obvykle dědí, přičemž v rodině či příbuzenstvu nemusíte nikoho s ekzémem či alergií mít. To, zda se ekzém objeví či ne, záleží na působení a souhře se zevními či vnitřními vlivy, kterým říkáme provokační faktory. Ty jsou schopny ekzém z klidového stadia „probudit“a též být příčinou jeho přetrvávání.

Po provokační vlivech, zejména zevních, aktivně pátrejte a odstraňujte je! Sklon k ekzému je doživotní, nelze ho jednou provždy vyléčit, aby se neopakoval. Proto se vyhýbejte výše zmíněným provokačním faktorům a o kůži pečujte, i když je bez zjevného ekzému.

Jaké jsou příznaky

Jak ekzém poznáte ? Není to tak snadné a některé případy jsou oříškem i pro zkušeného lékaře. Projevy jsou totiž pestré a v průběhu času i proměnlivé. Typické jsou silně svědivé pupínky a puchýřky. Ale také začervenalá, šupící se, oválná ložiska, např. na pažích či bércích. Anebo jen suchá popraskaná kůže, např. na bříškách prstů nebo za ušima. Atopický ekzém má mnoho podob. Střídají se období zlepšení a zhoršení. Ke stanovení diagnózy je nejlépe navštívit odborného kožního lékaře - dermatologa.

Ekzém kojenecký se objevuje se v kojeneckém věku, obvykle okolo 3. měsíce. Pupínky a puchýřky až mokvavé plochy bývají na obličeji, krku, třecích partiích rukou a nohou. Většinou ustává do školního věku. Přetrvává-li, pak tento ekzém dětský postihuje místa „ohybu“ - loketní a zákolenní jamky, zápěstí, nárty. Perspektiva je v zásadě příznivá, neboť okolo puberty ekzém u většiny přechází do klidového stádia bez zjevného kožního postižení.

Ekzém dospělých může přetrvávat z dětství anebo vzniknout až v dospělosti. Nejvíce bývají postiženy ruce, hlava a krk. Předpovědět, jak se bude onemocnění v budoucnu vyvíjet, není úplně možné. Ví se však, že horší průběh mívá ten, u koho ekzém vznikl v časném kojeneckém věku, probíhal těžce i v dětství, objevily se u něj dýchací či potravinové alergie a má příbuzné s alergiemi.

První pomoc

Pokud u Vás převažuje suchost kůže, ekzém je jen mírný, a nebo, než navštívíte lékaře, můžete „podpůrnou léčbu“ zvládnout i sami pomocí volně prodejných prostředků.

U lékaře

Kožní lékař - dermatolog Vás vyšetří a v nejasných případech může odeslat na histologické vyšetření, kdy se odebere malý vzorek kůže k mikroskopickému určení. Při podezření na vzdušné či potravinové alergeny též k alergologovi, kde se kromě odborného vyšetření provádí i kožní testy, krevní a další laboratorní vyšetření. Také Vás může poslat na "předvádění" na kožní kliniku, tedy na jakousi konzultaci a poradu s dalšími odborníky.

Lékař Vám léčbu stanoví individuálně - dle konkrétního stavu kůže. Dozvíte se informace o chorobě, léčbě, prevenci, dostanete instruktáž, který lék, na které partie, v jaké fázi, jak často, s čím lze kombinovat, s čím ne, upozorní na nežádoucí účinky. A pokud ne, cíleně se ho zeptejte. Smyslem je naučit se s ekzémem zacházet a zvládat ho.

Základní léčba je zevní. Na prvním místě jsou to, a ty Vám lékař pravděpodobně předepíše, místní kortikoidy. Jsou to léky odvozené od přirozených hormonů kůry nadledvin, ve formě mastí, krémů, mlék, roztoků. Mají silné protizánětlivé účinky a jsou pro léčbu ekzému nepostradatelné, zejména v akutních fázích. Není vhodné je nadměrně užívat, ale ani je pro jejich možné nežádoucí účinky odmítat a zatracovat. Od dob jejich zavedení do léčby před cca 40 lety přinesl výzkum nové, účinnější i bezpečnější preparáty a také vhodné postupy jejich používání. Řiďte se následujícími zásadami, abyste využili příznivých účinků kortikoidů a současně byli šetrní ke své kůži a omezili riziko vzniku nežádoucích účinků. K nim patří především kožní účinky, jako je ztenčování kůže, tvorba jizviček, žilek atp. Nežádoucí účinky nastávají jen při chybném používání, jinými slovy léčba je bezpečná, pokud se dodržují určitá pravidla.

K doplnění a dohojování K doplnění a dohojování z důvodů bezpečnosti Vám lékař může předepsat ke kortikoidům anebo po jejich vysazení prostředky klasické, jako je zinková či jiná pasta. Pasty jsou sice slabší, ale nejsou hormonální. Tyto pasty mohou mít různé přísady, např. kamenouhelný dehet, ichtamol, tanin, dezinfekční látky, atp. Působí protizánětlivě a protisvědivě. K dispozici jsou také nové léky, tzv. místní imunomodulancia, a to pimekrolimus v krému a takrolimus v masti. Potlačují odchylné imunitní reakce v kůži. Jsou určeny jen pro nejtěžší případy, kde obvyklá léčba selhává nebo je dlouhodobě riskantní, neboť nemají dlouhodobé nežádoucí účinky jako kortikoidy. Hodí se tedy především k udržovací, dlouhodobé a preventivní léčbě. V prvním týdnu se mohou vyskytnout mírné reakce jako červenání či pálení, které odezní a pak je lék snášen dobře. V akutní fázi mohou imunomodulátory dráždit, proto se při výrazném zhoršení ekzému doporučuje na 1 - 3 dny aplikovat kortikoidy a pak teprve přejít na tyto imunomodulátory. První měsíc se aplikují 2x denně, pak 1x denně s přechodem na intervalovou léčbu 2 - 3x týdně. Nesmí se aplikovat, pokud je na kůži virová či bakteriální infekce (opar, impetigo atp.). Hodinu před a po aplikaci imunomodulátorů se nesmí aplikovat jiný krém či mast, protože by to snížilo účinnost těchto léků. Smí je předepsat pouze dermatolog při splnění výše uvedených podmínek (tzv. preskripční limitace úhrady zdravotní pojišťovny).

Tam, kde je zapotřebí kůži chránit před zevními vlivy, škrábáním či infekcí, po nanesení léku obvazujte ložiska gázou nebo speciálními pružnými obvazy (Coverflex). Na rukou a těle Vám tento účel též obstojně a praktičtěji splní přiléhavé starší bavlněné tričko s dlouhým rukávem.

Pokud je Váš ekzém spojený se suchou, tvrdou kůží, můžete použít techniku okluze. Ložisko potřete léčebnou mastí a pak překryjete málo prodyšnou vrstvou, např. smršťovací potravinářskou folií. Tím se mnohanásobně zvýší vstřebávání léčiv a též i efekt. O tom, zda je pro Váš případ tato technika vhodná, se ale poraďte s ošetřujícím lékařem. Není totiž vhodná a ani bezpečná u akutních, mokvajících stavů, dále u rizikových míst a u malých dětí.

Je-li průběh Vašeho ekzému navzdory pravidelné a správně prováděné zevní léčbě i prevenci nepříznivý, může Vás lékař poslat na světloléčbu (fototerapie). Jako nejúčinnější a u nás dostupné se ze spektra ultrafialového světla používají UVA zářiče nebo UVB o vlnové délce 311 nm. Obvykle se provádí 3x týdně, po dobu 3 měsíců, pro dosažení účinku je nezbytná pravidelnost. Současně je třeba pokračovat v intenzívní zevní, případně i celkové léčbě, protože samotná fototerapie má jen malý efekt. Návštěva solárií nebývá účinná a není z důvodů dlouhodobé bezpečnosti ani vhodná. Fototerapii můžete absolvovat dle vybavenosti buď v nemocnici, nebo v stacionáři, sanatoriu, léčebném centru, což jsou názvy pro „denní nemocnici“. Světloléčba ale nefunguje univerzálně na každého - někdo ultrafialové světlo nesnese, připaluje se nebo nesnáší teplo a pocení a také není vhodná v akutním stadiu. Děti předškolního věku by se neměly ozařovat vůbec. Proto vhodnost světloléčby posuzuje dermatolog, zodpovědný a zkušený ve fototerapii.

A pokud ani vše dosavadní nevede ke zvládnutí a zmírnění průběhu (zevní léčba, světloléčba či léčba v nemocnici), může Vám lékař na přechodnou dobu předepsat vnitřní léky - kortikoidy nebo imunomodulancia. Vzhledem k nežádoucím účinkům těchto léků se napřed vždy zvažuje, zda očekávaný efekt převyšuje rizika, která jsou s jejich užíváním spojena. Před zahájením léčby Vám provedou laboratorní vyšetření, zda tyto léky vůbec můžete užívat. Laboratorní testy se provádí i v průběhu léčby. Tyto léky musíte užívat přesně podle pokynů lékaře a docházet na pravidelné lékařské a laboratorní kontroly.

Co neovlivníte

Řada faktorů je naštěstí, na rozdíl od jiných kožních chorob, ovlivnitelná prevencí a léčbou.

Nelze však stoprocentně zabránit vzniku slizničních alergií – senná rýma, astma, alergické záněty spojivek aj. To platí i o zabránění přetrvávání ekzému do dospělosti. Některé provokační faktory nelze stoprocentně vyloučit (klima, stres), a tudíž nelze zabránit opakování či zhoršení ekzému. Obtížně se ovlivňuje svědění.

Co můžete sami

Můžete skutečně hodně, neboť prevence představuje nejméně polovinu úspěchu léčby.

Osobní hygiena a oblékání – hygienu provádějte šetrně a často se promazávejte, minimálně 2x denně. Efekt i těch nejkvalitnějších mastí vydrží jen půl hodiny- aplikujte raději častěji, tenkou vrstvu, zato pravidelně! Oblečení, rukavice a další doplňky nebarvené, hladké a volné, pohodlné, vzdušné, odvádějící pot. Nejlépe bavlněné, eventuálně polypropylenové pleteniny. Pozor na hrubě tkané a chlupaté materiály, na hrubé švy, vnitřní nášivky a cedulky – zkrátka vše, co by mohlo třením dráždit. Spodní prádlo, resp. vše co přichází do přímého kontaktu s kůží je u akutního ekzému vhodné mít denně čisté, příp. přežehlené.

Strava - vylučte prokázané a vypozorované potravinové alergeny, se snahou zachování bohaté a pestré stravy. Dodržujte dostatečný přívod tekutin. Při zhoršení nepožívejte ostrá a kyselá jídla a nápoje, aromatické ovoce kávu a alkohol. Dbejte na pravidelné vyprazdňování. Někdy se doporučují se i tzv. probiotika - obsahují laktobacily či bifidobakterie (tablety, bio-jogurty), které obnovují přirozené osídlení střevní sliznice.

V těhotenství a při kojení se preventivně vyhýbejte alergenům, zejména potravinovým. Kojte alespoň 6 měsíců. Při převádění na umělou výživu používejte hydrolyzované mléčné preparáty – o jejich výběru se poraďte s pediatrem, případně alergologem. Tuhou stravu zavádějte až po 5. měsíci věku dítěte. Každou novou potravinu přidávejte postupně, nejdříve po 2 týdnech. Univerzální dieta na ekzém neexistuje a neodůvodněné diety ani nejsou vhodné. Dítěti je třeba zajistit nutričně pestrou a vyváženou stravu. Nicméně u dětí atopických rodičů se odborníci v současnosti shodují na následujícím preventivním doporučení: do 1 roku nedávat kravské mléko, do 2 let vaječný bílek a do 3 let ryby a ořechy. Při těžkém průběhu ekzému se doporučuje vynechat nejčastější alergeny a současně případnou alergii prověřit alergologickým vyšetřením.

Domácí prostředí a domácí práce - volte takové uspořádání domácnosti a režim, který vede ke snížení množství prachu, roztočů a plísní. Tím předcházíte i daleko závažnějším než kožním potížím – vzniku astmatu.

Volba povolání - optimální je suchá, čistá práce, bez většího znečistění a nutnosti častého mytí, kontaktu s dráždivými látkami, v bezprašném prostředí.

Volný čas - dovolené plánujte spíše na hory či u moře – přímořská a klimatická léčba má na ekzém příznivé účinky. Nevhodné jsou koníčky s kontaktem s dráždivými látkami či alergeny a častým mytím (modelářství, vaření, zahrádka, chov zvířat, auta atp.). U dětí není vhodné hraní na písku. Hračky hladké, omyvatelné.

Sport bez velké tělesné námahy a pocení, mimo uzavřené, prašné tělocvičny. Plavání obvykle lze, ale ne často. Před i po plavání nezapomeňte kůži promazat.

Svědění a škrábání - bývá velmi intenzivní a úporné, často i nevědomě ve spánku. Škrábání vede sice k pocitu úlevy, ale hrozí zanesení infekce a ekzém se škrábáním zhoršuje a aktivuje. Zkuste je nahradit jiným manévrem, např. tlakem nehtů na plocho, promazáváním, chladivou sprchou, zatnutím pěstí a soustředěním; u dětí odvedením pozornosti hrou. Malým dětem lze na noc pořídit na ručičky bavlněné návleky.

Psychika - je dobře známo, že pacienti s pozitivním přístupem mívají i lepší léčebné výsledky a naopak. Zvláště u dětí je třeba důležitý citlivý a chápající přístup ze strany rodičů (také otcové by se péče o kůži dítěte měli aktivně účastnit, jinak se dítě příliš fixuje na matku) a učitelů. Situaci mu přiměřeně vysvětlete, poukažte na zlepšování, pokud bude o kůži pečovat. Udělejte si na něj čas, povzbuzujte ho, učte ho se o kůži pravidelně starat.

Máte riziko vzniku onemocnění?

Pokud trpíte na nějakou slizniční alergii, tak existuje až 30% riziko vzniku i alergie kožní. Pokud má někdo z Vašich příbuzných nějaké alergické onemocnění, tak je riziko 40 - 60%. Sňatky atopiků vedou k vysoké pravděpodobnosti atopie u jejich dítěte.

Časté otázky

Na co si dát pozor s ekzémem, když mi žádnou alergii neprokázali?
Minimálně u 30 % pacientů s atopickým ekzémem se nic alergologickými testy neprokáže. Dodržujte však stejná obecná preventivní opatření jako pro alergiky. Zejména pozor na dráždivé látky: mycí a prací prostředky; spreje, kouř; prašné, vlhké nebo naopak suché a přetopené prostředí; neprodyšné, drsné, barvené oblečení ze syntetických materiálů, vlny, kožešiny. Také častý nebo dlouhý kontakt s vodou, tvrdá voda, přechlorovaná (bazény) zhoršuje.

Které potraviny jsou u ekzému rizikové?
Potraviny se uplatňují hlavně u dětí. Nemusí se ale jednat o pravou alergii, ale o různé intolerance (nesnášenlivost - testy na potraviny jsou negativní). Výsledek je ale z hlediska kožního stejný - ekzém se aktivuje. Nejčastější potravinové alergeny jsou: kravské mléko, vejce, sója a pšenice, dále lepek, ořechy, citrusové plody a aromatické ovoce, ryby, rajčata a někdy i čokoláda, kakao, celer, petržel, kiwi a jiné potraviny či potravinové přísady.

Je ekzém způsoben poruchou imunity? Dá se imunita nějak léčit?
Obvykle to není porucha ve smyslu nějakého nedostatku či selhání. Spíše je to porucha v regulaci. Kromě ekzému se to projevuje např. i vyšším výskytem infekce na kůži - opary, bradavice, impetigo. Na ekzémové kůži, i bez zjevných obtíží, žijí choroboplodné bakterie, které ekzém udržují v aktivitě. Proto se někdy nasazují i antibiotika a virostatika a do podpůrných i léčebných mastí se přidávají dezinfekční přísady. Imunologická léčba - vakcíny, imunomodulancia jsou v rukou alergologů-imunologů. Nejsou to sice léky přímo "na ekzém", ale mohou snižovat celkovou pohotovost k alergickému zánětu.

Jak je to s vlivem psychiky na ekzém?
Kůže je orgánem, který citlivě reaguje na duševní stav jedince. Na druhé straně stav choroby zase ovlivňuje psychiku. Zásadní je vyrovnaný životní režim - tedy dostatečná duševní i tělesná relaxace, včetně spánku, v rovnováze s přiměřenou duševní i tělesnou aktivitou. Je-li psychika Váš problém, nerozpakujte se kontaktovat psychosomatického dermatologa, psychologa či psychiatra. Tato léčba se nazývá psychoterapie a mívá ve zvládání atopického ekzému, včetně svědění, prokazatelný efekt.

Jak je to s alternativní medicínou u atopického ekzému?
Určité odůvodnění mají nenasycené mastné kyseliny (z pupalky, brutnáku). Nově se prokázalo, že používání v mastech je stejně účinné jako v tabletkách. Efekt mívá u vhodných jedinců i akupunktura – samozřejmě v kombinaci s prevencí a dalšími léčebnými metodami. U ostatních prostředků, které seriozní medicína neuznává, je třeba si zjistit objektivní údaje o účinnosti a bezpečnosti a také o serióznosti jejich prodejce. Pokud se rozhodnete nějaké alternativní prostředky užívat, informujte o tom ošetřujícího lékaře.

Otestujte se

Je atopický ekzém přenosný?
Může tento dětský ekzém vzniknout i v dospělosti?
Lze atopický ekzém vyléčit, aby se již neopakoval?

Foto: http://profimedia.cz