Bércové vředy jsou chronickým a dlouhodobým onemocněním a jejich léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou trpělivost a ukázněnost....
Bércové vředy jsou chronickým a dlouhodobým onemocněním a jejich léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou trpělivost a ukázněnost. Následující text by měl být jednoduchým návodem, jak můžete sami přispět k léčbě bércových vředů a jak se můžete aktivně podílet na urychlení procesu hojení a také jak po zhojení vředů upravit svůj životní režim, aby znovu nedošlo k recidivě onemocnění.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Co jsou to bércové vředy?
Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozpadem tkáně a její nekrotizací. Bércové vředy mohou vznikat z různých příčin žilních, tepenných či smíšených.
Statistické údaje uvádějí, že až 1 % populace trpí bércovými vředy a takto postižených pacientů přibývá s věkem. Až 3,5 % obyvatel nad 65 let má vředy na bércích. Toto onemocnění je také třikrát častější u žen než u mužů.
Jaké jsou příčiny bércových vředů?
Příčinou bércových vředů jsou nejčastěji onemocnění cévního systému, žilního a tepenného. Proto také ve většině případů, když hovoříme o bércových vředech, máme na mysli bércové vředy žilního anebo tepenného původu. Další četnou skupinu tvoří bércové vředy u pacientů s cukrovkou, vředy vzniklé po úrazech (traumatické) a dále dekubity (proleženiny), vředy při nemocech krve, infekční vředy a vředy vzniklé na podkladě nádorů.
Klinický obraz i průběh onemocnění je odlišný podle příčiny bércového vředu, často je však přítomno zároveň i více etiologických faktorů (např. onemocnění tepen a onemocnění žil a ještě cukrovka). Hovoříme potom o bércových vředech smíšeného původu
Bércové vředy žilního původu (vředy venózní)
Bércové vředy jsou v největším počtu případů (73 %) nejtěžší komplikací chronické žilní nedostatečnosti, přičemž pod pojmem chronická žilní nedostatečnost rozumíme všechny stavy, které vznikají v důsledku městnání žilní krve v dolních končetinách při poruchách zpětného toku, čímž dochází ke vzniku přetlaku v žilním řečišti, žíly se rozšiřují a objevují se varixy (křečové žíly). Žilní chlopně postupně ztrácejí svoji ventilovou funkci a neodváděná tekutina se hromadí v podkoží.
K rozvoji onemocnění žilního systému přispívají tyto rizikové faktory:
- dědičná dispozice ke ztrátě elasticity žilní stěny
- obezita
- věk
- výskyt žilních onemocnění a bércových vředů v rodině
- proběhlý zánět v hlubokém žilním systému (trombóza)
- sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání
- nedostatek tělesného pohybu
- větší počet těhotenství nebo hormonální léčba
- nepohodlná obuv s vysokými podpatky
S rozvojem poruchy funkce žilního systému se objevují jednotlivé známky žilní nedostatečnosti:
- otoky na dolních končetinách, nejvíce kolem kotníků,
- hemosiderinové pigmentace -- rezavohnědé zabarvení kůže na bércích
- kůže je tenčí, na povrchu s olupováním a velmi snadno dochází k jejímu podráždění, zvláště po aplikaci nejrůznějších zevních prostředků s přísadou bylin nebo jiných dráždivých látek (např. heřmánek, aloe, propolis, Alpa apod.)
- dochází ke ztrátě ochlupení na bércích a ke změnám na nehtech
- v oblasti vnitřního kotníku často vznikají drobné bělavé skvrny (tzv. bílá atrofie) a na jejich podkladě může dojít k rozpadu kůže
Žilní bércové vředy se objevují velmi často v oblasti kotníků, častěji na vnitřní straně, ale prakticky mohou vzniknout i v jiné oblasti na bérci. Bércové vředy u chronické žilní nedostatečnosti bývají rozsáhlé, ale vždy spíše mělké, mají nepravidelné okraje a na secernující spodině nacházíme převahu červené lesklé granulační tkáně. Mohou být přítomny i rosolovité žlutavé fibrinové povlaky
Bércové vředy tepenného původu (vředy arteriální)
Vznikají na podkladě onemocnění tepenného systému na dolních končetinách při zúžení nebo uzávěru tepen, zvláště u pacientů ve vyšším věku. Vředy mohou vzniknout také u pacientů s déletrvajícím vysokým krevním tlakem.
Tepenné vředy jsou nejčastěji lokalizovány na prstech a na patě, případně v oblasti zevního kotníku, a většinou jsou hluboké, mají výrazně navalité okraje, spodina secernuje jen omezeně a často je krytá pevně lpící odumřelou tkání
Bércové vředy u pacientů s cukrovkou (vředy diabetické)
Na vzniku těchto vředů se podílí onemocnění tepen a nebo onemocnění periferních nervů u pacientů, kteří mají diabetes mellitus.
Vředy u diabetiků nacházíme na dolních končetinách v oblasti působení tlaku nad kostními výčnělky, např. na ploskách nebo na spodních stranách prstů, také v místech naléhání nevhodné obuvi. Tyto vředy jsou nevelké, ale hluboké, často je lemuje prstenec ztvrdlé kůže. Spodina může být krytá odumřelou tkání, nebo je chabá, špekovitá bez větší sekrece.
autor: MUDr. Sabina Švestková
