Betakarotén kůži zbarví, ale neochrání před sluncem

I přes známá rizika, které přináší sluneční paprsky, stále lidi touží po snědé pokožce. Za jednu z možností, která má požadovanou barvu obstarat, bývá označován betakarotén. Má opravdu příznivý vliv na pokožku, dokáže ji i ochránit?

V tomto ročním období již tradičně vrcholí snahy lékařů vysvětlit škodlivost účinků UV záření a rizika spojené s opalováním. Na druhé straně na lidi působí obrovská nabídka prostředků, které mají zajistit vysněnou snědou barvu pokožky bez dlouhého pečení na slunci.

Kromě samoopalovacích krémů či solárií, je čím dál častěji nabízeno užívání betakaroténu. O něm se říká, že by se měl užívat ještě před příchodem horkých slunných dní, nebo alespoň tři týdny před odjezdem na dovolenou k moři. Betakarotén by měl nejen příjemně zbarvit bílou pokožku, ale měl by i kůži před vlivy slunečního záření chránit. Jaký má skutečný vliv na lidský organismus? Kdy pomůže a kdy se jeho účinky přeceňují?

Podle profesora Petra Arenbergera, přednosty Dermatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, díky betakaroténu lidská kůže skutečně zežloutne. Nejde však o zabarvení podobné tomu, co vzniká po opalování, tedy o dostatečnou tvorbu pigmentu. Oranžová barva pokožky je způsobena ukládáním nadbytku látky v těle. Proto se pleť každého zbarví ještě předtím, než je vystavena sluníčku. Chybou je myslet si, že pak tmavší pokožka může před vlivy slunce chránit.

Jak je to s ochrannými účinky betakaroténu? Pravdou je, že určitá pozitiva přináší, nejedná se však o přímou ochranu kůže před slunečním zářením. Jeho hlavním úkolem je něco jiného - působí jako antioxidant proti volným radikálům, které poškozují buňky. Volné radikály vznikají i právě kvůli působení UV záření. Betakarotén proti samotnému poškozování buněk nechrání. Nachází se totiž v krvi a chrání kůži až od hlubších vrstev, než kam pronikají škodlivé paprsky. Pomáhá však napravovat škody, které již slunce na buňkách způsobilo.