Chronická obstrukční plicní choroba

U lékaře

Lékař s vámi probere nejprve anamnézu (předchorobí). Budou ho zajímat onemocnění, se kterými se léčíte, jaké léky užíváte, zda kouříte, jaké nemoci se vyskytly v rodině. Ze současných obtíží je důležité, jak dlouho a jak často kašlete, zda něco vykašláváte, jestli jste je dušnost přítomna při námaze nebo dokonce v klidu, zda máte otoky nohou.

Dále vás lékař podrobně a komplexně vyšetří, změří vám krevní tlak, počet pulsů a teplotu. Velmi pozorně si fonendoskopem poslechne zvuky vyvolané dýcháním - na zádech i vepředu na hrudníku, hrudník dále vyšetří poklepem.

Při podezření na CHOPN je důležité zhotovení rentgenového snímku hrudníku . Je na něm prokazatelný emfyzém a lze zjistit, kdy CHB, při které na snímku nejsou patrné odchylky od normálu, přechází do CHOPN.

Velmi cenným vyšetřením je spirometrie Touto metodou je měřena rychlost proudění vzduchu při nádechu a výdechu, hodnotí se dechové objemy a další důležité parametry. Umožňuje posoudit závažnost a pravděpodobnou úspěšnost léčby (bronchodilatační test). Dále se provádí se mikrobiologický rozbor sputa, aby se zjistilo, zda je nebo není přítomna bakteriální infekce průdušek. V krvi se vyšetřuje množství kyslíku a oxidu uhličitého (Astrup), aby se včas zjistila dechová nedostatečnost.

Základním předpokladem úspěchu léčby CHOPN je nekouření! V případě, že je CHB důsledkem škodlivého pracovního prostředí, tak bývá nutné změnit práci. Po konzultaci s lékařem začněte cvičit a zvyšujte svou fyzickou aktivitu některým z aerobních cvičení (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika, aerobik).

Na dechové obtíže jsou podávány léky, nejčastěji ve formě aerosolů, které jsou vdechovány a způsobují roztažení průdušek - bronchodilatační léčba). Používá se několik typů látek- anticholinergika, beta2-mimetika, metylxantiny (theofylin). Chronický zánět ovlivňují kortikoidy, také podávány ve formě vdechovaných aerosolů. Mají tak výrazně méně nežádoucích účinků než v tabletové formě. Dále se užívají léky, které usnadňují odkašlávání (mukolytika, expektorancia). K prevenci vzniku srdečního selhání je velmi důležité dlouhodobé podávání kyslíku, který je vytvářen ze vzduchu v domácích koncentrátorech (domácí oxygenoterapie). Nemocný musí přidechovat kyslík alespoň 15 hodin denně, jinak není dosaženo žádoucího efektu- zlepšení subjektivních i objektivních obtíží. Ve speciálních případech může pomoci i intenzivní léčba v lázních.
Bakteriální superinfekce, která může být zodpovědná za akutní zhoršení obtíží, se musí léčit antibiotiky.