Sedm až osm set tisíc lidí v zemi trpí chronickou obstrukční plicní nemocí, která může člověk úplně ochromit.
Jejími typickým příznak jsou potíže s dechem při námaze a později i v klidu. Choroba postihuje téměř výhradně kuřáky. „Mnohem méně často ji způsobuje znečištění ovzduší a práce v prašném prostředí,“ vysvětlil na nedávném mítinku v Paříži, věnovaném právě této nemoci, profesor Daniel Dusser, šéf pneumologické kliniky tamní nemocnice Cochin. Plicní nemocí, jejíž projevy lze přirovnat k astmatu, na světě trpí asi 600 milionů lidí a lékaři se znepokojením sledují stoupající počet nemocných. Odpůrci kouření někdy namítají, že kuřáci si za nemoc mohou sami, a že tedy nemá smysl vynakládat peníze na co nejlepší léčbu, jenže neléčená choroba stojí nakonec více peněz, než když může člověk alespoň částečně fungovat.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
„Mnoho lidí netuší, že takovou nemocí trpí, lékaři ji často neumějí správně diagnostikovat,“ uvedl navíc Dusser. Podle něj se dá odhadnout, že se nemoc nepodaří správně diagnostikovat asi u poloviny Američanů, a dokonce u tří čtvrtin postižených Evropanů. Často je diagnostikována právě jako astma, ale léky na tuto nemoc na ni nezabírají, protože mechanismus vzniku je jiný. Lékaři zabývající se touto nemocí proto apelují na kuřáky, aby se s případnými dechovými potížemi včas vydali k lékaři a ti aby zase provedli příslušná vyšetření. Na chronickou obstrukční plicní nemoc mohou u kuřáka ukazovat třeba opakující se úporné záněty průdušek.
Nemoc se sice nedá vyléčit, ale i tak jsou správná diagnostika a včasný začátek léčby nesmírně důležité, protože mohou zpomalit postup nemoci. K dispozici jsou moderní léky zvané bronchodilatancia – tyto látky rozšiřují průdušky a tím umožňují pacientovi lépe dýchat. Novinkou v tomto směru je látka tiotropium, jejíž výhodou je, že jako inhalační lék stačí podávat jednou denně. Lék snižuje námahovou dušnost a umožňuje postiženým lépe zvládat běžné denní aktivity.Lék navíc brání opakovaným akutním vzplanutím nemoci, kdy se pacient až dusí, což nezřídka vyžaduje nákladnou hospitalizaci. Navíc ho to vyřazuje z běžného života.
Stav nemocných se navíc s postupem času zhoršuje, ale to by měla moderní léčba zpomalit. I tak však nemoc výrazně ovlivňuje kvalitu života. „Nemocné trápí dechová nedostatečnost, musí omezit své koníčky, nemohou se fyzicky namáhat, trpí opakovanými infekcemi,“ vyjmenoval doktor Graham Burns z univerzity v britském Newcastle upon Time, specialista na tuto problematiku. To vše ovlivňuje i psychiku nemocných, kteří trpí sociální izolací a trápí je to, že jejich přátelé či rodina se musí obejít bez nich. „Jen sedím a pozoruji, jak svět kolem mě ubíhá,“ ocitoval Burns jednoho z nich.
To, jak kouření, potažmo chronická obstrukční plicní nemoc zkracuje život, lze podle něj vyjádřit i v číslech. Pokud například někdo nikdy nekouřil a nemá ani žádné jiné zdravotní problémy, měl by se bez potíží dožít více než osmdesáti, či dokonce devadesáti let. Pokud někdo kouřil od mládí a přestal v 65 letech, bude jeho život kratší v průměru o deset let.
Chronická obstrukční plicní nemoc v Česku v číslech:
- počet nemocných se odhaduje na 700 000 až 800 000, rošně jich přibude asi 50 tisíc
- každý rok zemře 1700 pacientů
- průměrná délka pobytu v nemocnici kvůli CHOPN činí 16 dnů ročně
- průměrné trvání pracovní neschopnosti způsobené CHOPN je 36 dnů za rok
- v roce 2020 bude CHOPN pátou nejčastější příčinou ztráty let života a pracovní neschopnosti
Více informací
České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemociwww.copn.cz Sdružení pacientů s CHOPN www.spchopn.cz
autor: Redakce , Pears Health Cyber, s.r.o., Praha
