Co víme o celiakii

Celiakie je onemocnění, při kterém v důsledku chronické zánětlivé reakce na lepek, neboli gluten, dochází v tenkém střevě k destrukci střevních klku s následným nedostatečným vstřebáváním živin.

Müsli, těstoviny, celozrnné pečivo, doporučované odborníky na zdravou výživu, ale i dortíky, sušenky nebo croissanty, to vše je pro celitikům zapovězeno. Může za to záhadná látka, která dělá těsto hedvábně přilnavé a mírně lepivé. Nazývá se lepek. U lidí s dědičnou dispozicí vyvolává lepek onemocnění známe jako celiakie neboli celiakální sprue.

Co je to ten záhadný lepek?

Lepek je souhrnný název pro kratší bílkovinné štěpy obsažené v obilninách. Pro zjednodušení se někdy hovoří jen o pšenici, kde je jeho název gliadin. Pravdou ale je, že tyto nebezpečné bílkoviny se nacházejí i v žitě (secalin), ječmenu (hordein) a ovsu (avenin).

V žaludku a tenkém střevě dochází k trávení přijaté potravy, ale lepek je k účinkům trávících enzymů absolutně lhostejný a nenechá se rozložit. Boj imunitního systému těla vůči lepku je nejenom neúčinný, ale i sebezničující. Na sliznici tenkého střeva vzniká destruktivní zánět, který postupně likviduje klky, struktury, přes které dochází ve střevě ke vstřebávání důležitých živin do krevního oběhu. Nevstřebané živiny odcházejí stolicí, tělo začíná strádat a celiakie propuká.

Dnes už je známo, že dětská nemoc celiakie dětskou nemocí vůbec není. Také víme, že včasné podávání obilovin malým dětem sice může být při rozvoji celiakie nápomocné, ale bez dědičné predispozice nemoc nevzniká. K propuknutí choroby jsou tedy nutné oba faktory. Jak lepek, tak genetická změna . U dospělých se na přecitlivělost na lepek nemyslí a všechny potíže se svalují na stres, psychické potíže nebo funkční poruchy zažívacího traktu. Vůbec není překvapivé, že na jednoho diagnostikovaného celiatika připadá kolem 140 nediagnostikovaných!