Abychom mohli správně pochopit vznik zubního kazu a jeho příčiny, musíme si stručně vysvětlit, z jakých částí se zub skládá.
Tímto dnem totiž začínají platit nové předpisy omezující používání rtuti, která postihuje životní prostředí i lidské zdraví. Evropský parlament je schválil již loni v březnu. Ročně zubaři udělají v Česku přes pět milionů všech typů zubních výplní, ze zdravotního pojištění se na ně ročně vydá asi 1,5 miliardy korun.
Čtěte také: Zubní kaz lze ošetřit i bez vrtačky
Takzvaný míchaný amalgám na plomby připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Pro dospělé budou dál používat takzvaný dozovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. Předseda České stomatologické komory Roman Šmucler ČTK řekl, že úplný zákaz amalgámu bude nejspíš až v roce 2030.
Veřejné zdravotní pojištění počítá s tím, že jedna varianta plomby je zdarma. Nově to bude pro děti, těhotné a kojící takzvaný skloionomerní cement, ze kterého jsou plomby bílé. Zdravotní pojišťovny jim plomby z něj hradí už od začátku letošního roku. Podle některých zubařů jsou ale bílé zubní výplně méně kvalitní a bude je třeba častěji opravovat.
Čtěte také: Jak se starají o své zuby rodiče, tak se budou jejich děti starat o ty své
Podle zubařů jsou náklady na vytvoření jedné míchané amalgamové plomby asi o polovinu vyšší než částka placená za ni pojišťovnou. Za amalgamovou plombu například VZP loni platila lékařům 270 korun, letos za bílou 495 Kč. Pro letošní rok pojišťovny počítají s penězi na dražší bílé plomby navíc. U VZP, mezi jejíž klienty patří asi 60 procent obyvatel Česka, to bude asi 150 milionů korun.
Zubní lékaři dlouhodobě volají po tom, aby pojišťovny zubní výplně neproplácely, peníze mají jít spíš na prevenci. V roce 2012 to navrhl tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), tehdejší vládní koalice to ale zamítla.
Zdroj: zdravi.euro.cz
