V poslední době zaznamenávají lékaři u nás i ve světě stále častější výskyt zpožděné spánkové fáze. Ponocování se týká nejen dospělých, ale v současnosti také dětí a mladistvých.
Přiznávám hned v úvodu, že si nedovedu představit, jak tento problém vnímá pacient úplně hluchý. Sama mám osobní zkušenost pouze se svojí, zatím ještě mírnou nedoslýchavostí. Vyrůstala jsem doma, kde se otcova nedoslýchavost stále zhoršovala a on se na nás ostatní zlobil, že "schválně šeptáme". Nyní se i moje nedoslýchavost dostala do tohoto stavu. Pochopila jsem, že nedoslýchavý člověk si nechce připustit, že špatně slyší: ... kdyby ostatní mluvili pomaleji ..., kdyby nešeptali ...
Navštívila jsem audiologickou ambulanci a nechala jsem si vyrobit moderní digitální naslouchadlo na míru podle mého postižení. Pokud tedy jdu k lékaři, na nějaké jednání, do obchodu, atd., beru si naslouchátko. A je to nesmírná úleva pro obě strany. Proto všem nedoslýchavým doporučuji návštěvu ušního lékaře a pořízení naslouchadla. Část dokonce hradí pojišťovna, takže to není finančně nedostupná záležitost. Vaší nedoslýchavostí trpí totiž především Vaše okolí, vaši nejbližší v rodině! Nebojte se tuto vadu přiznat především sami před sebou! Nošení brýlí také považujete za naprosto normální pro toho, kdo hůř vidí!
Zuzana
Přidat nový komentář