Příspěvek je spíše otázka. Zabývá se v ČR nějaké pracoviště ověřením rozsahu (potvrzení nemoci) epilepsie u malých dětí? Existuje odborník zabývající se jenom malými dětmi? Můj případ s dcerou je ten, že po dlouhé anabázi, kdy dítě špatně reagovalo na oční podměty, kdy byla diagnóza odsouvána vzhledem k vývoji dítěte s argumentem ( je prostě pomalejší) a po tom co dostalo brýle se dál situace nezlepšovala, byla doměnka o epilepsii vyslovena. A já bych chtěl vědět více, lze bez použití antiepileptik např. cvičením či jinými metodami vyloučit, že přičinou chvilkových apatických stavů dítěte není epilepsie? děkuji
A co dál, jak léčit?
Po prvním záchvatu není léčba obvykle nutná, vhodné je dodržení režimu, který je uveden níže. Při opakování nebo dle úvahy lékaře je nutné užívat léky tzv. antiepileptika. Jedná se o preparáty bránící vzniku abnormální elektrické aktivity. Záleží též na příčině. Existuje celá řada medikamentů, které jsou indikovány lékařem podle druhu záchvatu, četnosti a nežádoucích účinků.
Pro laika je nutné si uvědomit několik základních pravidel. Antiepileptika je nutné užívat pravidelně, pokud možno ve stejnou hodinu, protože lék udržuje v krvi určitou stabilní hladinu. Náhlé vysazení léčby může záchvat naopak vyprovokovat. Je nutno sledovat nežádoucí účinky a hlásit je lékaři. U některých antiepileptik je třeba sledovat i určité biochemické parametry nebo sledovat hodnotu v krvi (odběr krve). Nutné je též hlásit možné těhotenství, případně před plánovaným těhotenstvím lékaře upozornit (většina antiepileptik se nesmí v těhotenství podávat pro riziko postižení plodu).
Další možností při nezvládnutelných a opakovaných epileptických záchvatech je možné zvážit některou z neurochirurgických intervencí. Toto však bývá vázáno na podrobné vyšetření na specialisovaném pracovišti s následnou rozvahou, avšak až tehdy, selže-li klasická léčba.
Přidat nový komentář