První problémy začala mít Eva ve dvanácti letech. S menstruací přišly i úporné bolesti. „Je mi dvacet pět let a mám za sebou celkem pět operací a několik let hormonální léčby, přesto nevím, jestli mám nad endometriózou vyhráno,“ říká Eva.
Na to, kdy problémy začaly, si Eva vzpomíná dobře. „Bylo mi asi dvanáct. Krvácela jsem i sedm nebo deset dní a často jsem nebyla bolestí schopná vstát z postele. Bohužel to všichni ignorovali. Od dětské lékařky a později od gynekoložky jsem se dozvěděla, že nepravidelnou a bolestivou menstruaci mají všechny dospívající dívky. To samé mi tvrdila moje matka.“
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Jenže obtíže s věkem nemizely, právě naopak. „Každá menstruace pro mě byla utrpení. Několikrát jsem skončila na pohotovosti se silnými bolestmi v podbřišku. Vždy jsem se dozvěděla, že podle všech vyšetření jsem v pořádku. Opakovaně mi lékaři předepisovali antibiotika, ale bolest se znovu a znovu vracela. Až v osmnácti letech jsem absolvovala svou první laparoskopii a já se poprvé uslyšela svou diagnózu – endometrióza.“
Diagnóza byla pro Evu šokem. Zvlášť proto, že se od lékařů dozvěděla, že možná nikdy nebude mít děti a pokud je chce někdy mít, měla by otěhotnět co nejdřív. „I přes šok se mi ulevilo, konečně někdo uvěřil tomu, že si své problémy nevymýšlím a mé bolesti jsou skutečné. Stejně jsem ale měla problém vysvětlit svým přátelům i rodině, proč jsem často unavená nebo proč náhle ruším domluvené plány. Nikdy jsem nevěděla dopředu, kdy se bolesti objeví, a tak to často vypadalo, že se jen vymlouvám. Také kvůli nemoci se mi rozpadl partnerský vztah,“ říká.
Během čtyř let Eva absolvovala další tři operace a opakovanou hormonální léčbu. Vždy se podařilo ložiska nemoci a srůsty odstranit, po čase se však objevily znovu. „Ve svých dvaadvaceti letech jsem poznala svého budoucího manžela, který při mně stál, i když jsem podstoupila umělý přechod. Měla jsem ale obrovské štěstí, krátce po skončení této radikální léčby se mi podařilo přirozeně otěhotnět a narodila se mi dcera Anička. Přišla na svět plánovaným císařským řezem.“
Víc o endometrióze najdete v tomto článku.
Bohužel nemoc se už pár měsíců po porodu vrátila a udeřila v plné síle. I když u většiny pacientek těhotenství projevy nemoci na čas nebo dokonce navždy utlumí, v případě Evy to tak nebylo. Následovalo dalších šest měsíců umělého přechodu a další, v pořadí už šestá operace. „Při té mi lékaři odstranili srůsty mezi dělohou, břišní stěnou a dalšími orgány. Vůbec poprvé ale lékaři neobjevili ložiska nemoci, což znamená, že nemoc nepostupuje.“
Od poslední operace uběhl už rok. „Letos v lednu jsem mohla vysadit silné hormonální léky a nechala si zavést nitroděložní tělísko, které působí hormony jen na dělohu a její okolí. Po mnoha letech se konečně nemusím děsit toho, že mi nemoc překazí plány. Starám se o dceru, pracuji, často cestuji a vedu úplně normální život. Jen nikdy nevím, kdy se může endometrióza znovu vrátit,“ končí vyprávění o svém životě s nemocí Eva.
Máte osobní zkušenosti s touto nemocí, napište nám svůj příběh. Můžete to udělat prostřednictvím diskuse nebo tohoto mailu.
autor: Redakce , Pears Health Cyber, s.r.o., Praha
