Osteoporóza je nemoc starých lidí. Následky osteoporózy se v naprosté většině projevují až v pozdějším věku, kdy je stupeň odvápnění (demineralizace) kosti již pokročilý. Je nutno mít na paměti, že základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří vlastně již v období dospívání.
Fakta a mýty o osteoporóze
Osteoporóza je nemoc starých lidí. Následky osteoporózy se v naprosté většině projevují až v pozdějším věku, kdy je stupeň odvápnění (demineralizace) kosti již pokročilý. Je nutno mít na paměti, že základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří vlastně již v období dospívání. Právě dostatečný základ v mládí může snížit riziko zlomenin v pozdějším věku. Zlomeniny kostí při osteoporóze ve stáří, se všemi negativními důsledky, jsou většinou následkem nedostatečné prevence v podstatně mladších věkových obdobích.
Osteoporózou mohou onemocnět pouze ženy. V období klimakteria je skutečně rozvoj osteoporózy spojené s rizikem zlomenin asi 4x větší u žen než u mužů. Je to důsledek nedostatku určitých hormonů (estrogenů). Nicméně ve věku kolem 70 až 75 let se již tyto rozdíly téměř vyrovnávají. Nebezpečí zlomenin kostí jako důsledek osteoporózy je pak u obou pohlaví v této věkové kategorii prakticky stejný, pokud u žen v postklimakterickém období nedošlo k výraznému zhoršení stupně mineralizace kostí při nedostatečné léčbě.
Ve středním věku je už na prevenci osteoporózy pozdě. Na prevenci osteoporózy není pozdě nikdy. Pozornost dostatečné výstavbě kostí je nutno věnovat již v období růstu a dospívání, ve středním věku však můžeme zpomalit odbourávání právě prevencí. Nezvýšíme sice mineralizaci kostí, ale napomůžeme tomu, aby úbytek vápníku odpovídal průměrnému poklesu s věkem, nikoliv urychlenému. Tím snižujeme riziko zlomenin se všemi jejich komplikacemi.
Pro prevenci a léčbu osteoporózy je lhostejné, z jakých zdrojů vápník konzumujeme. Z vápníku v potravě se vstřebá a využije ke stavbě kostí jen určitá část. Nejvíce se vstřebá zejména z mléka a z některých druhů zeleniny, jako např. z květáku, z růžičkové kapusty či z brokolice. Jiné rostlinné zdroje mají sice relativní dostatek vápníku, ale vstřebává se jen málo, často jen pět procent (např. špenát, rybíz, angrešt). Také obilniny z nízkovymílané mouky mají využitelnost vápníku malou. Proto je v našich oblastech hlavním zdrojem dobře vstřebatelného vápníku mléko a mléčné výrobky.
Existují jedinci, u kterých se může projevit alergie na mléčnou bílkovinu. Podobně se vyskytuje alergie na jahody, ořechy aj. Jedná se tedy o problém nemocných osob a nikoliv o problém škodlivosti mléka.
Nesnášenlivost laktózy. Mléko je nevhodné pro osoby, které nemají schopnost vytvořit si enzym laktázu, a proto při trávení nejsou schopny rozložit laktózu. Pro tyto osoby jsou vhodné mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy, např. výrobky fermentované (jogurty, kysaná mléka). U těchto produktů je laktóza částečně odstraněna technologickým procesem výroby a současně je u nich zvýšena aktivita laktázy.
Mikrobiální rizika. Mléko je bezesporu vhodný substrát pro pomnožování mikrobů a tak hrozí jeho kontaminace přímo od zvířat, během zpracování a přepravy, či nakonec v domácnosti. Tato rizika jsou však hygienickými opatřeními výrazně omezena, nebo zcela vyloučena.
Mléko jako původce řady chorob. Řada "publicistů" mléku přičítá oslabování imunitního systému, zeslabování kostní struktury (!!!), malátnost, průjmy, bolesti hlavy, zahleňování žaludečního traktu, astma atd. U zdravých osob se s výjimkou výše popsaných případů v seriozní odborné literatuře tyto obavy nepotvrzují.
Vápník z mléka je nahraditelný z rostlinných zdrojů. Evropský člověk potřebuje pro stabilitu svých kostí relativně hodně vápníku, který je v mléce obsažen v nejpříhodnější formě. Například pro Japonce, kteří z rituálních důvodů mléko po tisíciletí nekonzumovali, mléko významné nebylo, protože se po dobu svého relativně izolovaného vývoje adaptovali na jiné zdroje vápníku, především na sóju a mořské produkty. Adaptace metabolismu člověka podle přírodního prostředí je známa u celé řady relativně izolovaných populací. Mléko je tedy důležitou složkou skladby naší stravy. Jeho hlavní role je v zásobení organismu vápníkem, je ale i výborným zdrojem vitaminu B2, mastných kyselin se střední délkou řetězce, plazmatických bílkovin a dalších nutričně významných látek. Je nahraditelné, ale není důvod, proč by se zdravá populace měla vyhýbat jeho spotřebě. Naopak je prokázáno, že při odmítání mléka a mléčných výrobků hrozí v dospělosti riziko onemocnění osteoporózou.
