FEJETON
Sedím si doma u kávy a listuji pátečními novinami. Titulky jsou tentokrát velmi zajímavé. Dozvídám se z nich, že britská ZOO chce uzdravit lva pomocí léčitele, že herec Liam Neeson porazil harleyem jelena a že Kubánec vrátil turistovi ztracených 28 tisíc dolarů. To mne zajímá. A tak čtu dál: ,, HAVANA -- Prodavač z jedné havanské lékárny ......", proboha, ptám se , jak může někdo dát k sobě tato dvě slova prodavač z lékárny. Je to úplně stejné, jako kdyby ve sportovní rubrice napsali, že kanoista Lukáš Pollert zlomil v peřeji veslo, skifař Chalupa si dopádloval pro titul a že se pro nepřízeň počasí musel odložit hod koulí. Na to jsme my, lékárníci, alergičtí, když nás někdo nazývá prodavačem. Kdo je autor článku, ať si to s ním vyřídím? Podepsána čtk. No nazdar, tak to bude ve všech dnešních novinách.
Celou svoji profesi bojujeme za tárou (nikoli za pultem) proti tomu, abychom nebyli považováni za pouhé prodavače. Vždyť máme pět let vysoké školy, praxi, jednu nebo dvě atestace, po víkendech sbíráme na školeních body, čteme odbornou literaturu, zúčastňujeme se seminářů, radíme na internetu, známe odpověď na každou vaši otázku, tak proč nás čtk považuje za pouhé prodavače léků?
Vždyť i zubní lékaři vybírají za některé úkony a materiály peníze přímo v ordinacích a nikoho ani nenapadne je nazývat prodavačem. Doba se sice změnila, některé léky již nejsou zdarma jak tomu bývalo , na odbornosti lékárníka se však nezměnilo nic. Naopak. Tím, že lékáren přibylo a většina z nich je soukromých se musíme více snažit, abychom získali přízeň pacienta (nikoli zákazníka, jak by možná uvedla čtk). Jenom ten pacient, který dostane své léky ihned s doplňující informací ještě 5 minut před šestou od rozšafného magistra se zase do takové lékárny vrátí . A my chceme, aby se vrátil, aby měl toho svého pana lékárníka, tak jako má svého pana doktora, zubaře, a třeba i kadeřníka. Ať má každý svoji lékárnu, tak jako má svůj autoservis, opravnu bot nebo čistírnu. A pokud tam není spokojen, může se obrátit jinam. Proč by si nemohl vybrat jinou lékárnu, kde mu vždycky ochotně poradí, všechno mu vysvětlí, léky mu dají do malé taštičky a přidají bonbón pro děti? Že za to vybírají peníze? Prostě už nežijeme v socialismu a lékárníci chtějí být také z něčeho živi.
Věta, ve které se dozvím, že prodavač z lékárny vrátil 28 tisíc dolarů mi vadí. Na druhou stranu by mne ranilo mnohem více, kdybych se dočetla, že havanský lékárník okradl amerického turistu.
PharmDr. Hanka Šindelářová
Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.
