Flebitidy

Co to je flebitida?

Označujeme tak zánět povrchových žil (také jako tromboflebitida).

• Vzniká často po malém traumatu, po nitrožilní injekci (odběry krve, aplikace injekčních léků).
• Postihuje povrchní žilní kmeny v různě dlouhých úsecích.
• Může být vyvolána přestupem zánětu z okolí, aplikací dráždících látek do žil nebo i dlouhodobě zavedeným žilním katetrem, který slouží u nemocných v nemocniční péči k aplikaci injekčních léků, nebo speciálních roztoků, antibiotik, umělé výživy apod.).

Jak poznáte flebitidu, tedy zánět povrchových žil?

• Zanícený úsek žíly je zarudlý, horký, bolestivý, okolí je prosáklé, ale pokud se onemocnění nerozvijí v terénu chronické žilní nedostatečnosti - není provázeno otokem končetiny.
• Při zánětech velkých povrchových žil na dolních končetinách může viditelný zarudlý pruh dosahovat až několika desítek centimetrů.
• Pokud zánět takto postihuje větší úsek žíly mohou být přítomny i celkové příznaky, především zvýšená tělesná teplota.
• Při vyšetřením krevního obrazu může být zvýšená hodnota bílým krvinek, resp. sedimentace červených krvinek.

Onemocnění může být komplikací některých hematologických onemocnění, maligních onemocnění a pooperačních stavů. Zejména na končetinách je vždy nutné odlišit, zda se jedná o postižení povrchového žilního sytému nebo systému hlubokých žil. Prakticky všechna žilní onemocnění jsou spojena se vznikem trombózy, na jejímž rozvoji se podílí poškození žilní stěny (např. zánětem), reologické poměry (stagnace krevní proudu) a zvýšení tzv. prokoagulační aktivity krevní plasmy. Převažuje-li na začátku onemocnění zánětlivá složka, tak jak tomu bývá u povrchových žil, mluvíme právě o tromboflebitidě, zatímco u zánětů hlubokého žilního systému, kde hrají významnou aktivitu právě reologické a koagulační parametry hovoříme o flebotrombóze. O tromboembolické nemoci mluvíme tehdy, je-li trombóza hlubokých žil dolních končetin nebo pánevních žil komplikována embolizací do plicnice.

Jak se léčí?

Léčba povrchových flebitid spočívá v přiložení kompresního obvazu a aplikaci medikamentů s místním nebo celkovým účinkem. Je velmi důležité, aby kompresní obvaz byl přiložen od prstů až pod koleno, ev. pod stehno. Po několika dnech je možné obvaz na noc sejmout, ale potom je podmínkou jeho opětovného přiložení ještě ráno na lůžku na zdviženou končetinu s vyprázdněnými povrchovými žilami (ev. varixy). Obvaz musí být pevný, prsty mohou při svěšené končetině lehce i promodrávat, ale toto zbarvení musí vymizet při chůzi.

Pacient s povrchovou flebitidou nesmí ležet!

Výjimkou je pouze rozsáhlá flebitida s horečnatým průběhem, ale přesto je nutné, aby pacient prováděl ohyby v kloubech postižené končetiny na lůžku.
Lokálně se aplikují tzv. antiflogistika v podobě mastí a gelů. U rozsáhlejších postiženích je nutné i současné podávání antibiotik. V terapii se používají léky, tzv. venofarmaka, která působí adjuvantně u tromboflebitid a u chronické žilní nedostatečnosti. Dále působí příznivě na mikrocirkulaci. Brání odtoku a zlepšují trofiku tkání. Nejčastěji jsou užívány semisyntetické flavonoidy (troxerutin) přípravky ze semen pakaštanu koňského (escin) a řada syntetických léčiv, často i s protizánětlivým účinkem (calcii dobesilati)

* Jejich podávání se nedoporučuje v období těhotenství a laktace.
* Volně prodejné preparáty: EndotelonDetralex, Venoruton

Spolupráce nemocného při léčbě, jaká je možná prevence

V žádném případě by nemocný neměl zachovávat klidový režim na lůžku (je to zásadní chyba). Pokud je nemocný připoután na lůžko je nutný kvalitně zhotovený kompresní obvaz, končetinu uloženou výše než je ostatní tělo (během spánku). Efektivní je heparinová mast, alkoholový obklad, kompresní obklad (i v noci) v noci uloženou končetinu uložit výše, dále tzv. protizánětlivě působící mastě: antiflogistika.