Inzerce

Jak se zachovat při depresi?

17. srpna 2007, MUDr. David Hynčík   |   přečteno: 35183x

Prvním krokem, abychom mohli vůbec depresi léčit, je na ni pomyslet!


Co má dělat každý lékař (tedy nejen psychiatr)?

Prvním krokem, abychom mohli vůbec depresi léčit, je na ni pomyslet! Z klinických příznaků (více v článku Jaké známe poruchy nálady a výpovědi pacienta by měl dobrý lékař také načrtnout jakousi "mapu života" pacienta, kde zhodnotí, jaké události mohou mít vliv na rozvoj deprese a udržovat ji, nebo naopak také zvážit, o co se může pacient opřít.

Deprese

Podle toho, jak se deprese jeví závažnou, by měl lékař zhodnotit, jaká je míra sebevražedného rizika a zda odeslat nemocného k psychiatrovi, či jej léčit sám, napřílad v ordinaci praktického lékaře, což spousta lidí upřednostní ze strachu z kontaktu s psychiatrem.

Je nutno motivovat pacienta k užívání antidepresivní medikace, nedoporučovat mu žádná náhlá rozhodnutí ani laciné rady (odejděte ze zaměstnání, dovolená u moře vám udělá dobře, ...). Měl by vytvořit pole důvěry, kde se pacient nebude bát svěřit, spolupracovat. Do léčby by měli být vzati také někteří rodinní příslušníci. Je třeba sebekriticky posuzovat vhodnost vlastního vedení léčby, zvolit vhodnou frekvenci návštěv, mluvit otevřeně o problémech a klást důraz na trpělivost, jak na pacientovu, tak i svoji.

Nebezpečím je předčasné ukončení léčby. Je třeba myslet na možnost návratu depresivních příznaků, a to i při správném vedení léčby – ne vše jde v životě rychle a na objednávku, eventuálně poznat, kdy se deprese přesmykává do opačného pólu chorobné nálady, do mánie (více v článku Jaké známe poruchy nálady). Dobrý lékař by měl také pamatovat a předcházet vlastnímu "syndromu vyhoření", u pomáhajících profesí tak častému!

Jak si může pacient pomoci sám

Každý stejně nejvíce věří tomu, co si sám myslí, a tak si při depresi ujasněte, že jde o nemoc, a ne lenost, a že je deprese léčitelná (negativní myšlenky zmizí).

Nezůstávejte s problémem sami, vysvětlete členům své rodiny a okolí, jak se věci mají, o jaké onemocnění jde (vyhnete se tím celé řadě pitomých rad – abyste se vzchopili, abyste změnili svojí línou povahu, ...). Nedávejte si náročné cíle a nedělejte žádná nezvratná a závažná rozhodnutí (rozvod, ukončení pracovního poměru, ...), nepokoušejte se zlomit depresi vůlí (workoholismus psychické potíže odsouvá, ale neřeší) ani ji zahnat prášky na spaní nebo alkoholem (depresi ještě prohlubuje).

Důvěřujte lékaři, informujte ho o změnách a pokrocích, nebo zhoršení, v průběhu léčby, o možných sebevražedných myšlenkách, užívejte poctivě léky, které máte předepsané, neukončujte léčbu ihned, jak je vám lépe, protože hrozí riziko znovuobjevení deprese.

Nestyďte se brečet, nesnažte se zavděčit se okolí, dělejte chvíli to, co chcete a co je vám příjemné. Po vyléčení z akutní fáze deprese je vhodné konzultovat další běh věcí s odborníkem, pracovat na psychohygieně (odstranění nevhodných návyků, tvorba sociální sítě, zlepšení životního stylu, úprava jídelníčku, tělesná aktivita, atd.), protože "ve zdravém těle zdravý duch"!

Jak může pomoci rodina a přátelé

Nejdůležitějším počinem je podpora nemocného, aby navštívil odborníka (psychiatra, psychologa), pomozte mu vytvořit pocit, že chápete jeho potíže a nebudete se na něj dívat "skrz prsty", když odbornou pomoc vyhledá. Vyvarujte se "dobře míněných" rad a doporučení, aby se postižený vzchopil, aby něco dělal, apod. Je to jako byste člověku se zlomenou nohou radili, aby to prostě roztancoval.

Nepodceňujte eventuální sebevražedné nálady a poznámky nemocného, nenechávejte ho samotného. I demonstrativní sebevražedný pokus se může vymknout kontrole a podařit se. Nevěřte chybným rčením o tom, že kdo o sebevraždě mluví, ten ji nikdy neudělá! Podporujte vytrvalost nemocného v léčbě, chvalte ho za pokroky. Nenuťte ho dělat, co nechce (např. chodit na komedie), cítí se při těchto činnostech většinou ještě hůře. Nevyčítejte, nezlehčujte stav nemocného. Často postačí jen trpělivě stát poblíž, dávat najevo, že čekáte, až bude člověku lépe, že se má kam po uzdravení vrátit... Prostě být s ním!

autor: MUDr. David Hynčík

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Zdeňka Kuželková8 poděkování

Dobrý den, prosím o radu.Jsem podruhé vdaná a žiji 5 let s mužem, který trpí 3 roky depresí po smrti svého otce.Potřili jsme mezi společenské lidičky se smyslom pro sport a turistiku.Nyní se náš společný život změnit.Já jsem zůstala plná života a jsem smutná z toho,že aktivity, které pro nás byly dříve samozřejmostí a potěšením,můj manžel odmítá?Jsme oba ze situace nešťastní. Manžel se léčí u psychiatra již 3 roky. Prosím, jak dál žít.Nachci se vzdát, život je krásný a krátký. Zdenka,50let.

Reagovatpoděkovatnahlásit

4. září 2010, 17:34:49

Novák J4 poděkování

Dobrý den, prosíme o radu jak a na koho se máme obrátit , abychom mohli pomoci blízké osobě , která je v deprsi už několik měsíců opakovaně. Přestože užívá léky její stav se zhoršil, V rozhovoru s ní je znát ,že nenacháchí smysl života , nemá zájem o svou malou dcerku a mluví o sebevraždě s tím ,že bychom měli jí vychovat .

Reagovatpoděkovatnahlásit

15. září 2010, 18:47:29

Drak

Dobrý den, z depresemi se léčím cirka rok u specialistů, můj problém je v tom že sem prošvich dobu kdy se semnou někdo chtěl vůbec kamarádit, udělal sem to nejhorší co de a to uzavřít se do sebe a navštěvy rodinných příslušníků sotva 2x do roka, na víc nemám. využívám denního stacionáře a mám myšlenky tam vůbec nejít. Důvod proč tam docházím je , že sou tam na mě hodní a že mi to vneslo trochu řád do mých utopistických myšlenek, další je že tam ač sou cizí lidé tak nikdo na nikoho necení zuby a pokouším se znova spojit se společností. O tom že mi to de jak psovy pastva netřeba dlouze psát. Co by se stalo kdybych nebyl okolnostmi donucen k návštěvě psychyatra? Velmi jednoduše dneska už bych nebyl na živu, připouštím, že když to na mě přichází tak si hraju z noži, musím je před sebou schovávat na místa kde běžně nedošáhnu. Pravdou je v tomto stavu sem ke všemu hluchý a mám tunelové vidění. Co pro aspon odlehčení pro sebe mohu udělat je zavolat na krizou linku každý okres má jiný číslo tak neuvádím, když se to stane o víkendu nebo v noci, jinak v týdnu vyhledat lékařskou pomoc a znova to zopakovat co se děje.

Reagovatpoděkovatnahlásit

2. února 2015, 19:15:09


Celkový počet příspěvků v diskusi: 3. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Nové články emailem
Anketa
Inzerce
Inzerce http://www.stopstigma.cz
Inzerce
Aktuální diskuse
  • anonym (Rivotril) 23. ledna 2017, 19:43:25

    zkus bylinky, kozlík, diviznu :-) Diskutovat

  • Mola (Křivice - vitamín D) 23. ledna 2017, 23:26:25

    Vigantol nám vyhovuje. Nedávala bych nic jiného, protože u vigantolu vím že je kvalitní. Diskutovat

  • Novy (Rivotril) 23. ledna 2017, 19:37:41

    Pro všechny! Je-li to nutne-epilepsie, tak uzivejte rivotril. Jinak nikdy Rivotril. Je to z… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.