Kdo podupává na autobusové zastávce, vrtí se na židli, občas se protáhne nebo není líný vstát kvůli přepnutí televize z gauče, netloustne. K tomuto závěru dospěli američtí vědci.
Lidé se podle něj a jeho kolegů se sklonem k neposednosti patrně rodí. Línější lidi je pak těžší přesvědčit, aby se hýbali, obzvlášť v dnešní společnosti, ve které převládá sedavý způsob života.
Levinův tým kvůli výzkumu vyvinul zvláštní měřidlo, které umí zachytit sebemenší pohyb, třeba pouze pohyb prstu. Takové "spodní prádlo" se senzory, podobající se cyklistickým kalhotám nebo sportovním podprsenkám, pak pohyby dobrovolníků zaznamenávalo průběžně vteřinu po vteřině po celý den. Deset mužů a deset žen, z nichž polovina měla nadváhu a polovina byla hubených, nosili čidla celých 24 hodin po dobu deset dní. Vědci je každé ráno zvážili a prádlo jim "vyměnili", aby analyzovali data z předchozího dne. Kontrole podrobili také jejich jídelníček.
Vědci nakonec zjistili, že hubení lidé oproti tlouštíkům stráví denně nejméně 150 minut v nějakém druhu pohybu.Výsledky potvrzují známý fakt, že zařazení jakékoliv druhu a formy pohybu, a může to být pohyb zcela přirozený, má při snižování hmotnosti velký význam.
autor:





