Konec špekáčků opečených na klacku se blíží. Tedy alespoň odborníci na zdravou výživu by je nejraději pohřbili. Jsou totiž naprosto ukázkovým příkladem toho, jak by se na ohni pokrm připravovat neměl.
Odborníci na zdravou výživu berou na milost grilování, pokud plameny přímo neopalují potraviny, jestliže tuk z nich nekape do ohně a palivem je něco jiného než smolné dřevo. Takže čerstvý klacek, na kterém strčíte do ohně buřtíka, je přesnou ukázkou toho, co se nemá.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Pokud vůbec připustíme, že si chceme pochutnat na něčem takovém, jako tučný špekáček, měli bychom ho držet co nejdál od plamenů a opékat bychom ho měli ideálně na kovové tyčce. Neměl by mít černé ohořelé špičky a měli bychom jím po celou dobu opékání pohybovat, aby škodliviny z přepáleného tuku nemohly ulpět na jeho povrchu. Mezi vuřtem z klacku a z grilu je velký rozdíl – až třicet procent škodlivin. Takže jestli bez špekáčku nemůžete být, udělejte si ho na roštu grilu.
Aby se jídlo na grilu nepálilo, měli byste ho na rošt dát až ve chvíli, kdy dřevěné uhlí zbělá a jen žhne, ale už nehoří plamenem.
Ve snaze maso na grilu nespálit mají lidé občas tendenci ho nedopéci. To je druhý extrém. V syrovém mase přežívají bakterie, které mohou způsobit případné střevní potíže. Proto byste měli dohlédnout na to, aby bylo maso propečené i uvnitř. V ideálním případě by i uvnitř masa měla být alespoň deset minut v kuse teplota přes 70 stupňů celsia.
Správné grilování začíná ale i kořeněním či marinováním masa. Koření i marinády by měly na maso působit delší dobu – vepřové potřebuje několik hodin, kuřecímu masu stačí dvě hodiny, stejně jako rybám. Základem marinád bývá olej, ale nemusí v něm plavat.
autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz
