Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
„Pokud problémy neodeznívají a přetrvávají déle než dva týdny, je dobré vyhledat pomoc odborného lékaře. Okamžitě a bez váhání by měl psychiatra navštívit každý, kdo pocítí sebevražedné sklony. Otálet by neměl ani člověk, který se v myšlenkách začne zabývat tím, že jeho život ztrácí smysl nebo, že se ocitl v situaci, z níž už dle jeho názoru není východisko a začne uvažovat o dobrovolném odchodu z tohoto světa,“ uvedl primář Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Jan Tuček, Ph.D.
Někdy léčí slunce
Až pětinásobný nárůst počtu pacientů zaznamenávají v zimě psychiatrické ordinace a psychologické poradny. Příčinou je vrchol období takzvané sezónní deprese, která pravidelně postihuje dle statistik až deset procent populace. Na někoho dopadne sezónní deprese už se začátkem podzimu, na jiné s nejkratšími dny na přelomu roku, jiné zasáhne na jaře po zimní vyčerpanosti. Jsou ale i jedinci, které potíží zbaví až letní slunce.
Sezónní deprese je v podstatě poruchou způsobenou změnami v životních rytmech, odborně cirkadiánními rytmy. „Vždy, když dojde k nějaké změně, můžeme na to reagovat depresivně, což je normální obranná reakce organismu. V zimě, kdy zaznamenáváme dramatický úbytek slunce a denního světla, dochází k významnému poklesu hladiny melatoninu, který ovlivňuj naše nálady. Dalším faktorem je vyšší spotřeba energie i naše fyziologické nastavení,“ poznamenal prim. MUDr. Tuček.
Příznaky sezónní deprese
Mezi klasické příznaky sezónní deprese patří zejména zvýšená únava, apatie, případně podrážděnost, ospalost, potíže se spánkem a celková vyčerpanost.
„Zima je období, kdy má člověk, obecně živočich, odpočívat. Jsou zvířata, která usnou, když padne první lupen a probudí se, když vyroste první sedmikráska. To ale člověk nemůže a tak se musí se zimou přímo utkat. Rostoucí nároky a životní styl ale čas na odpočinek už příliš neumožňují,“ doplnil prim. Tuček.
Prevence sezónní deprese
Nejlepší prevencí proti sezónní depresi je podle něho dodržování pravidelného denního režimu a životosprávy. Je třeba pravidelně spát, dobře se stravovat a umět si rozvrhnout své denní aktivity tak, aby zůstal čas jak na povinnosti, tak na odpočinek. Zbytečné je také řešit problémy, které člověk nemůže sám vyřešit, to znamená netrápit se například chováním politiků, či vývojem kurzu dolaru vůči jenu a podobnými záležitostmi. To se bohužel mnoha lidem v tomto období nedaří. Při nedostatku odpočinku, přetížení a často ve spojení s dalšími okolnostmi, jakými jsou chřipky a další nemoci pak může dojít až k rozvoji depresí. A právě tady už lékaři varovně zdvíhají ukazováček. Laik totiž často nedokáže odhadnout hranici mezi běžnou rozladěností, špatnou náladou a nebezpečně rozvinutými depresivními stavy.
Přečtěte si také
Profesor Jiří Raboch říká: Deprese zabíjí ročně víc lidí než dopravní nehody. Překvapivě: Depresí trpí víc ženy, umírá kvůli ní ale víc mužů. A co je to Deprese? Věc životního stylu.
Rada na závěr
Nezapomínejte na odpočinek, dopřejte si drobné osobní radosti. Pokud do 2 týdnů špatná nálada neodezní, jděte k lékaři.
Přiznáte si, že trpíte depresí? Nebo se za ni stydíte jako za projev slabosti? Napište nám do diskuse nebo na redakce@ordinace.cz.
Přidat nový komentář