Projevy onemocnění se poněkud liší u osob s lokalizací vředu v žaludku a v dvanáctníku. Typickým projevem dvanáctníkového vředu, který nacházíme mnohem častěji než vřed žaludeční, je bolest. Lokalizována je ve středním epigastriu, nejčastěji vpravo od pupku. Vyskytuje se minimálně u 75 % osob s vředovou nemocí dvanáctníku.
V posledních dvou článcích jsme psali o režimových opatřeních a lécích užívaných u žaludečních a dvanáctníkových vředů. V tomto článku seriál o vředové chorobě zakončíme informacemi o léčbě helikobakterové infekce, která je příčinou většiny vředů, a o operačním řešení vředů.
Léčba infekce Helicobacter pylori
Současným požadavkem na úspěšnou terapii vředové nemoci žaludku a duodena není pouze co nejrychleji zhojit vředovou nemoc. V případě infekce H. pylorije nutností vyhubení (eradikace) infekčního půodce. U osob s vředovou nemocí žaludku a především duodena nacházíme infekci v 70 až 100 %.
Bylo opakovaně prokázáno, že u osob s vředovou nemocí a současnou infekcí H. pyloridochází po eradikaci k rychlejšímu hojení vředových lézí, příznivě je ovlivněna i event. frekvence krvácení z vředů, a především výrazně klesá frekvence recidiv vředové nemoci. Dokonce někteří hovoří o <
Eradikační terapie infekce H. pyloriprošla jistým vývojem s cílem nalézt optimální dobu, po kterou má probíhat, a nejúčinnější supresívní terapii sekrece kyseliny solné v žaludku k zajištění prostředí, ve kterém mohou následně podávaná antibiotika baktérii eradikovat.
Jako základní eradikační schéma byla přijata kombinace inhibitoru protonové pumpy (např. omeprazolu), amoxicilinu a metronidazolu nejméně po dobu 7 dní. Eradikační úspěch této terapie je více než 80 %. V České republice zatím neexistují jednotné terapeutické směrnice, proto je nutné uvedené schéma považovat jen za názor autora.
Uvážíme-li neobyčejně vysoký výskyt H. pyloriu osob s vředovou nemocí, pak základem terapie je zhojení vředové léze a vždy současná eradikace H. pylori. Eradikací rozumíme negativní nález infekce za alespoň 4 týdny od skončené terapie. Eradikace vede nejen k urychlení hojení vředové léze, ale -- a to především -- vysoce snižuje procento recidiv (3--9 % za kalendářní rok). To ovšem zcela neplatí u tzv. sekundárních vředů (např. polékových), které mají poněkud odlišný mechanismus vzniku.
Chirurgická terapie
Významný pokrok v medikamentózní léčbě vředové nemoci významně ovlivnil i výskyt jejích akutních komplikací a chronických důsledků. To vedlo k významnému poklesu operací pro vředovou nemoc. Je to jistě jev pozitivní, neboť chirurgická léčba je nezbytně zatížena určitým počtem komplikací. Operací totiž vytváří mnohdy zcela nové podmínky pro průchod stravy ze žaludku do dalších úseků trávicího ústrojí, mění se množství a složení vylučovacích žaludečních šťáv, a ne každý pacient snáší tyto změny bez následků. Poněvadž však žádná léčba není stoprocentně úspěšná, zůstávají chirurgické metody jednou z možností terapie jak akutních projevů vředové nemoci, tak jejích nepříznivých chronických následků a stavů, plně neovlivněných léčbou medikamentózní. Chirurgický zákrok se užívá zejména při léčbě náhlých příhod břišních (perforace vředu, akutní krvácení), neúspěšné medikamentózní léčbě, léčbě následků vředové choroby a při podezření z malignity. Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.Shrnutí zásad léčby vředové nemoci
"\n
převzato z knihy Vředová nemoc žaludku a duodena
vydané v nakladatelství Ga
Přidat nový komentář