Inzerce

Léčivé rostliny používané při onemocnění žlučníku a žlučových cest

10. března 2008, MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková   |   přečteno: 24939x

Léčivých rostlin příznivě působící na žlučník a žlučové cesty je skutečně celá řada.

foto: shutterstock.com

Onemocnění žlučníku a žlučových cest bývá v rozvinutých zemích velmi časté. Trpí jimi téměř polovina naší populace. Jejich výrazný nárůst přináší nezdravý životní styl zejména zvýšený přísun tuků potravou, nadváha či obezita a v neposlední řadě také sedavý způsob života s nízkou pohybovou aktivitou.
Léčivých rostlin příznivě působící na žlučník a žlučové cesty je skutečně celá řada. Můžeme je rozdělit na choleretika (podporují a zlepšují tvorbu žluči v jaterních buňkách), cholekinetika (zlepšují pohyb žluči v žlučových cestách) a cholagoga (zvyšují a urychlují vylučování žluči ze žlučových cest a žlučníku do střeva). Jednotlivé druhy se liší spolehlivostí a intenzitou léčebného účinku. Přírodní léčiva mají spíše podpůrný a doplňkový charakter nelze od jejich užívání očekávat zázraky. Pokud potíže neustupují nebo se zhoršují, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Žádnou léčivou rostlinu není vhodné užívat dlouhodobě. I přírodní léčiva mají své nežádoucí účinky. Mohou také ovlivňovat efekt již léků podávaných k léčbě jiných onemocnění, proto je vhodné poradit se o jejich využití se svým ošetřujícím lékařem. Většina uvedených léčivých rostlin se používá ve formě nálevu připraveného za tepla.

Správně postupujeme takto: požadované množství předepsaných částí rostlin většinou sušené se přelije určeným množstvím vroucí vody. Nádoba se přikryje a na teplém místě se nechá stát asi 15 minut.

Léčivé rostliny A - Z

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Z pěstovaných rostlin se obvykle v září a říjnu druhého roku sbírá kořen, který se ve stínu suší. Teplota při sušení nemá překročit 35°C. Plody se sbírají v srpnu a září. 

Když kvete, sbírá se list pro léčebné účely. Suší se umělým teplem do 40°C, je bez zápachu a chutná hořce. Obsahuje hořčiny, třísloviny, inulín, sliz. Usnadňuje tvorbu a vylučování žluči. Doporučená denní dávka jsou dvě polévkové lžíce, které zalijeme šálkem vroucí vody a připravený nálev užíváme vnitřně.

Boldovník vonný (Peumus boldus)

Tato dřevina má stále zelenými listy. Listy bývají křehké, tuhé a kožovité, obvykle 6 cm dlouhé a 4cm široké, šedozelené až žlutozelené. Cibule kuchyňská Lze ji používat syrovou, rozdrcenou, ve formě lihové tinktury nebo jejím vymačkáním připravit čerstvou šťávu. Obsahuje silici, bílkoviny, draslík, vápník, fosfor, železo, fluór, síru, vitamín C, B, biotin, kyselinu pantotenovou, nikotinovou, betakarotén. Upravuje střevní mikrofloru a povzbuzuje k činnosti žlučník, je to účinné cholagogum. Tyto účinky se projevují zejména, je-li požívána syrová. Zde je třeba upozornit, že ne každý člověk snáší cibuli bez potíží.

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Jejich obsahovými látkami bývají silice obsahující síru, které zapříčiňují intenzivní pach česneku. Dalšími přítomnými látkami jsou bílkoviny, glykosidy, vitamíny B,C. Česneková silice má výrazné antibakteriální účinky. Česnek povzbuzuje vylučování trávících šťáv, i žluči, uklidňuje hladké svalstvo střev, působí proti křečím. Jeho nepříjemný pach částečně odstraňuje mléko nebo žvýkání listové zeleniny. Nejvíce účinný je za syrova. Ve vyšších dávkách dráždí trávicí trakt a může vyvolat nepříjemné trávicí obtíže.

Černucha setá (Nigella sativa)

Sbírají se plody – tobolky- po dozrání v červenci, před úplným rozkvětem rostliny, v červnu a červenci. Suší se ve stínu nebo umělým teplem při teplotách do 60°C. Sušená nať je bez pachu a má pronikavě hořkou chuť. Obsahuje hořčinu, třísloviny, silice a sliz. V malých dávkách povzbuzuje činnost žaludku a vylučování žaludečních šťáv. Má účinky také choleretické a cholagogní. Často se kombinuje s hořcem, vachtou, mátou či pelyňkem. Pozor větší dávky vyvolávají zvracení a nevolnost.
Doporučené dávkování není vhodné překračovat.1-2 polévkové lžíce se přelijí půl litrem vroucí vody. Připravený nálev se pije před hlavním jídlem třikrát denně, při onemocněních žlučníku, nadýmání a špatném trávení. Rostlinu není rozumné používat déle než týden.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Nať se sbírá v době plného květu před polednem, kdy je obsah silic nejvyšší. Tato rostlina se dnes již nepoužívá. Obsahuje alkaloidy mezi nimi i berberin, který může při předávkování vyvolat omámení, zvracení, průjem, ochrnutí dýchacího a vasomotorického centra. V malých dávkách uvolňuje křeče hladkých svalů a působí cholereticky. Čerstvé plody obsahují velké množství vitamínu C, ovšem také jedovatý berberin. Býval také používán v kuchyni jako koření barbaris. K léčebným účelům se v minulosti užíval vždy až po poradě s lékařem. Nálev se připravoval z 2g sušené kůry a dvou šálků vroucí vody. Užíval se obden.

Hořec žlutý (Gentianna lutea)

Používá se usušený, nefermentovaný kořen s oddenkem. Nať, kterou používáme k léčebným účelům, je třeba sbírat hned na počátku květu. Usušená nať vonní po jablkách a chuť má velmi hořkou. Obsahuje třísloviny, silice, hořčiny a diterpeny. Podporuje a urychluje tvorbu a vylučování žluči. Doporučená denní dávka bývají 4g prášku nebo šálek nálevu. Ten se připraví ze dvou čajových lžiček řezaného, sušeného jablečníku na šálek vroucí vody.

Kosatec německý (Iris germanica)

Sušený kořen má slabý pach připomínající zázvor, kořenitou chuť, mírně pálivou a vodné roztoky barví žlutě. Obsahuje barviva hlavně kurkumín a silice. Odvar i prášek z kořeně kurkumy se používají při chronickém dráždění žlučníku, žlučových cest kameny a zánětem, protože podporuje a urychluje tvorbu a vylučování žluči. Odvar připravený z kurkumy má hojivé a protizánětlivé účinky. Je oblíbeným kořením, můžeme se s ní setkat např. v kari koření.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Pěstuje se často v našich zahrádkách jako koření hlavně do polévek omáček. Používají se oddenky s kořeny, listy či nať a plody. Oddenek a kořeny se sbírají druhý nebo třetí rok na podzim. Suší se při umělém teple do 40°C. Mají příjemně kořenitou vůni a nasládlou až trochu hořkou chuť. List se používá čerstvý i sušený. Zalévají se vodou teplou do 70°C, mají slabý pach a slaně nahořklou chuť. Obsahuje silici, saponiny, hořčiny, kyselinu salicylovou a další látky. Vnitřně se užívá pro podporu a zlepšení tvorby žluče v jaterních buňkách. Doporučené dávkování bývá jedna až dvě čajové lžičky na půl litru vody a den.

Oliva evropská (Olea europaea)

V léčitelství je vhodné používat olivový olej, který je lisován za studena tzv. panenský. Tento olej je nevysýchavý, lze ho skladovat 2-3 roky. Je vysoce ceněným pokrmovým olejem. Zlepšuje pohyb žluči ve žlučových cestách a urychluje vyprazdňování žlučníku.

Oman pravý (Inula Helenium)

Používanou částí je sušený kořen, který se získává nyní především z pěstovaných rostlin. Pro léčebné účely se používají listy případně nezralé oplodí. Účinnými látkami jsou silice a třísloviny. Sušený list nebo extrakt bývají někdy složkou čajů zvyšujících a urychlujících vylučování žluči a zlepšujících trávení. Na přípravu nálevu se používají 3 čajové lžičky sušených řezaných listů na dva šálky vody. Pije se šálek dvakrát denně.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

U nás pěstuje, méně často se můžeme setkat s divoce rostoucími rostlinami. Používá se sušené semeno, které se sklízí krátce před dozráním a na vzduchu se dosuší. Je bez pachu a má nahořklou chuť. Obsahuje hořčinu, silici, flavonoglykany - silymarín a biogenní aminy. Plody se sklízí v červenci až září. Mají příjemně kořenitou vůni i chuť.Obsahuje furanochromóny, kumaríny, glykosidy, flavonoidy a olej. Uvolňuje křeče, používá se při žlučníkových kolikách. Připravuje se odvar z 5g semene, které se vloží do 1dcl vody, přivede k varu a vaří se 10-15 minut. Pije dvakrát až třikrát denně. Není vhodné překračovat doporučenou dávku, mohlo by dojí k nevolnostem, závratím i kolapsu.

Paprika roční (Capsicum annuum)

Plody se sklízí po dozrání. Obsahuje zejména silici, hořčiny. Působí zvýšené vylučování trávících šťáv. Malé dávky působí uvolnění křečí, vyprázdnění žlučníku. Používá se při žlučových kolikách.Vnitřně se užívá ve formě nálevu, který připravíme z 1-2 čajových lžiček sušené pelyňkové natě přelité jedním šálkem vroucí vody. Pije se třikrát denně. Někdy se podává také ve formě prášku třikrát denně 1 g. Nesmí se podávat těhotným ženám. Není vhodné používat pelyněk déle než 5 dní. V silici obsažený thujon je ve velkých dávkách jedovatý, vyvolává závratě a křeče. Nadměrné nebo časté používání pelyňku ať ve formě nálevu, koření či likéru může vést ke klinickým poruchám čití i vědomí.

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale)

Tato rostlina je nyní u nás poměrně vzácná. Nať se sbírá před květem nebo v době květu, od května do července. Čerstvé listy se používají v kuchyni do salátů. Pije se třikrát denně před hlavním jídlem. Může se také užívat prášek z puškvorcového kořene. Před hlavními jídly se podává na špičku nože prášku. Někdy se používá tinktura z puškvorcového oddenku či kandovaný puškvorec. Podporuje trávení, povzbuzuje vylučování trávících šťáv a žluči. Je to oblíbené cholagogum. Uvolňuje křeče při nadýmání a průjmech. V čajových směsích se kombinuje s kořenem anděliky, plody fenyklu, kořenem hořce, natí zeměžluči apod.

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Tato rostlina se používá část jako koření. V našich podmínkách se pěstuje v zahrádkách, planě roste ve Středozemí. Listy se sbírají v době květu od června do srpna.  Sbírají se v květu od června do září. Rychle se suší ve stínu či při umělé teplotě do 35°C. Sušený řebříček má slabý aromatický pach a mírně hořkou chuť. Obsahuje silici s azulenem, alkaloid, flavony, hořčiny, třísloviny a furanokumaríny. Vnitřně se užívá nálev připravený zalitím 1 polévkové lžíce na šálek vroucí vody. Nesladí se a pije se půl hodiny před hlavním jídlem. Působí jako cholagogum, proti nadýmání, uvolňuje křeče. Je vhodný i při nechutenství. Trvalé používaní však může vyvolávat závratě, bolesti hlavy a omámení.

Ředkev setá (Raphanus sativus)

K léčebným účelům se používá hlavně černá či bílá ředkev. Se zplanělou ředkví se občas setkáváme na rumištích či v okolí zahrad. Sklízí se vyvinutá hlíza. Má typický pach a ostrou chuť. Sbírá se kvetoucí nať, která se zavěšená ve svazečcích nebo rozložená v tenké vrstvě suší při teplotě do 35°C. Vůně sušené natě je slabě aromatická, chuť trochu nahořklá. Účinnými látkami jsou třísloviny, triterpeny, stopy silice. V lidovém léčitelství se používá pro zvýšení tvorby a vylučování žluči, při infekčních onemocněních trávícího traktu pro jeho hojivé a stahující (adstringentní) účinky. Doporučená denní dávka je 2-4g prášku na den – rozděleně do třech porcí. Nebo nálev připravený spařením 1 čajové lžičky šálkem vroucí vody také třikrát denně půl hodiny před hlavními jídly.

Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

Pro léčebné účely bývá používán kořen, list, nať i s kořenem, květ. Kořeny se dobývají na podzim nejlépe v říjnu či v březnu až v dubnu než se rozvine květní stvol. Teplota při sušení nesmí překročit 50°C. Usušený kořen je na lomu světlý bez pachu a má nahořklou chuť. Musíme ho dobře chránit před napadením myšmi a červy. Listy se sbírají v dubnu až květnu rovněž do rozvinutí květního stvolu. Správně usušená květenství si musí zachovat citrónově žlutou barvu. Sušený smil má nepříjemný pach a hořkou chuť. Obsahové látky smilu nejsou zcela prozkoumány jedná se o silice, třísloviny, hořčinu, kyseliny, zejména kyselinu kávovou, látky blízké flavonům, kumaríny aj. Zabraňuje množení bakterií, mírná křeče, zvyšuje vylučování žluči a napomáhá látkové výměně. Nálev se připravuje z jedné čajové lžičky sušeného smilu, která se přelije šálkem vroucí vody. Jako cholagogum se užívá se po dobu deseti dní třikrát denně před hlavními jídly. Někdy se pro zvýšení účinku doporučuje použít odvar. Často se v čajových směsích léčbě žlučníkových obtíží kombinuje s pelyňkem a řebříčkem.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Setkáváme se s ní v našich zahrádkách, zřídka zplaňuje. Sbírá se list či nať krátce před květem v květnu či červnu v poledne za suchého počasí. Vlhké listy rychle zhnědnou. Třezalka působí příznivě na látkovou výměnu, vylučování žluči. Vnitřně se používá nálev ze sušené třezalkové natě připravený takto: 1 polévková lžíce řezané sušené třezalkové nati se přelije půl litrem vroucí vody. Po té se nádoba s nálevem přikryje a nechá 15 minut stát na teplém místě. Pak se nálev scedí. Nálev je vhodný při žaludečních obtížích, průjmu, při některých chorobách jater, žlučníku a žlučových cest. Jestliže se úleva od potíží nedostaví do maximálně do tří dnů, je na místě návštěva lékaře.
Třezalka tečkovaná je rostlina vyvolávající fotosensibilizaci – přecitlivělost k účinkům slunečního záření. Při používání přípravků z třezalky ať vnitřním nebo zevním se musí pacient vyvarovat pobytu na slunci. V opačném případě se na místech vystavených slunečním paprsků může objevit začervenání kůže až ekzémové změny.
Třezalka ovlivňuje účinky některých léků, proto je nutné poradit se o případném užívání přípravků z třezalky se svým ošetřujícím lékařem. Látky obsažené v třezalce (hlavně hypericín) mohou nepříznivě ovlivňovat účinky léků používaných léčbě zhoubných nádorů (cytostatik), léků k potlačení obranyschopnosti (imunosupresiv), léků snižujících krevní srážlivost (antikoagulancií a antiagregancií) i některých dalších.
Také bylinky mívají své nežádoucí či vedlejší účinky. Až na výjimky není rozumné užívat jeden druh léčivé rostliny dlouhodobě. Třezalku není vhodné užívat déle než týden maximálně deset dní. Pokud potíže přetrvávají a pacient zná jejich příčinu, je užitečné po deseti dnech třezalku nahradit jinou bylinkou. To platí také pro používání třezalky i jiných bylin v čajové směsi.

Vachta třílistá (Menyanthes trifoliata)

Sbírá se kvetoucí nať na počátku květu. Šťáva může při potřísnění vyvolat podráždění kůže až vážné kožní onemocnění, pokud se dostane do oka může poškodit rohovku. Suší se umělým teplem při teplotách do 70°C, jejím znakem je nepříjemný pach a ostře hořká chuť. Má příznivý vliv na tvorbu a urychlení pasáže žluči. K přípravě nálevu se používá půl čajové lžičky řezané natě na šálek vody. Doporučené dávkování je 2 šálky denně. Dávkování se nesmí překračovat, dříve se vlašťovičníku užíval jen na lékařský předpis a pod kontrolou lékaře.

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Usušená nať je bez zápachu, ovšem s velmi hořkou chutí. Účinnou látkou jsou hořčiny a flavonoidy. Zeměžluč je součástí stále oblíbené hořké tinktury (tinktura amara), čajovin i dražé na podporu vylučování žluči ze žlučníku a žlučových cest. 1 čajová lžička sušené zeměžluči se spaří vroucí vodou a nechá se 15 minut stát zakrytá pokličkou, po té se scedí. Doporučují se užívat 2 šálky neslazeného či mírně oslazeného nálevu denně. Pije se půl až 1 hodinu před jídlem.

autor: MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Anketa
Měli jste někdy potíže s nespavostí?
Zatím hlasovalo 322 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • lenka (Problém s nadměrným pocením v podpaží) 21. března 2017, 14:28:45

    Já doporučuji vyzkoušet antiperspirant sweatstop aloe vera forte, už jej používám několik… Diskutovat

  • Livia (Seriál: Bezkrevní medicína) 27. března 2017, 15:07:59

    Ja plne súhlasím so znením celého článku, nakoľko som veľa v poslednej dobe o tom… Diskutovat

  • honza (Dráždivý tračník) 24. března 2017, 22:04:45

    . .. teď ale čtu z příbalového letáčku, se se může užívat bez porady s lékařem jen 2… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.