Lidé s vysokým tlakem mají ve vedru dost pít

Nejen kardiologové ale třeba i lékaři z horské záchranné služby varují lidi s vysokým krevním tlakempřed změnami tlaku a počasí, které ovlivňují zdravotní stav.

V Krušných horách letos například od května zachraňovali již tři turisty ohrožené infarktem. Rudolf Chlad, náčelník Horské služby Krušné hory proto apeluje především na lidi se srdečními problémy, aby dodržovali zásady pro prevenci vzniku náhlých příhod a nepřetěžovali fyzické zatížení organismu v době, kdy se výrazně mění počasí či tlak vzduchu. Zapomínat nemají především na užívání léků a pitný režim.

Podle Petra Niederleho, primáře Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce při změnách atmosférického tlaku může některým nemocným kolísat tlakkrve, a proto se takto postiženým lidem doporučuje nepobývat na slunci mezi jedenáctou a patnáctou hodinou.

Statistiky ukazují, že vysokým krevním tlakem trpí zhruba čtvrtina populace. Problém je ovšem v tom, že mnoho lidí o svém problému vůbec neví a část lidí, u nichž již byla hypertenzediagnostikována zase není správně léčena.

Vysoký krevní tlak totiž nebolí a ohlásí se až ve chvíli, kdy již způsobil těžké postižení životně důležitých funkcí. Nemocného přitom vážně ohrožuje na životě, protože kromě srdečního infarktu může způsobit také mozkovou mrtviceči ucpávání cév v periferních tepnách – například na dolních končetinách nebo v ledvinách.

Vznik vysokého krevního tlaku ovlivňuje do značné míry životospráva. Obézní lidé či ti, jenž konzumují dlouhodobě nadbytečné množství kalorií a zejména živočišných tuků, mají potíže častěji a hlavně v nižším věku. Svou roli má ale také dědičnost, jež mimo jiné ovlivňuje také to, zda dotyčný bude mít vysokou hladinu špatného cholesterolu či cukrovku. To jsou koneckonců choroby, které jsou většinou ruku v ruce s vysokým krevním tlakem.