Listnatec ostnitý

Léčivé koště

Větvičky listnatce (Ruscus aculeatus) byly používány jako metlička k čištění řeznických špalků. Odtud i jeho anglické synonymum - Butcher's Broom („řeznický smeták“). K výrobě košťat je však listnatec využíván častěji v Itálii.

Co obsahuje

Kořeny listnatce jsou významné především pro vysoký obsah saponinů. K nejdůležitějším patří ruscogenin a neoruscogenin. Obě látky působí proti zánětu a vyvolávají zúžení cév, především v oblasti žilního systému.

Kde jej najdeme

Listnatec najdeme ve většině listnatých lesů. K léčivému využití sbíráme nejčastěji kořeny , které zasahují hluboko do země. Nejvhodnějším obdobím ke sběru je jaro a podzim. Sušený kořen je bez zápachu. Po ochutnání je zprvu lehce nasládlý, poté však spíše trpký.

Jak listnatec působí 

Listnatec působí především močopudně a proti zácpě. Saponiny působí protizánětlivě a podpůrně na stěnu žil. Častým využitím je proto v současnosti zejména léčba hemoroidů a křečových žil.

Upozornění

Vnitřní užívaní bobulí listovce může vyvolat silný průjem. Listnatec není vhodné užívat, pokud se léčíte s vyšším krevním tlakem.

K čemu nám může posloužit

Odvar z kořenů listovce můžeme využít k urychlení hojení zlomenin. Močopudného působení využíváme při léčbě ledvinných kamenů a zánětů močových cest. Odvar se připravuje ze tří až pěti kořenů na litr vody. Trpkou chuť čaje je možné zmírnit přidáním medu. Nápoj je pak vhodný zejména k léčbě kašle a zánětů horních cest dýchacích.

Zevní použití ve formě obkladů nebo sedacích koupelí je vhodné k léčbě počátečních stádií hemoroidů a křečových žil.