Zpráva o tom, že se v děloze těhotné ženy nevyvíjí jeden plod, ale hned dva, může být velmi rozporuplná. "K diagnostice četnosti gravidity dochází během ultrazvukového vyšetření. V případě spontánního otěhotnění jde většinou o velké překvapení. Zplození dvojčat je náhoda, která je vyjádřena poměrem 1:85. To znamená, že na jedno dvojčecí těhotenství připadá 85 jednočetných ", popisuje porodník z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.
U těhotenství, kde před otěhotněním proběhla léčba neplodnosti, nastávající maminky často počítají s tím, že by mohla nastat situace, že budou mít dvojčátka. Je to tím, že součástí léčby neplodnosti je stimulace vaječníků, čímž vzniká vyšší pravděpodobnost oplození dvou vajíček najednou.
"Zcela jiná situace je pak u maminek, které podstoupily umělé oplodnění metodou IVF, v rámci kterého jim byla ve snaze o zvýšení úspěšnosti pokusu implantována dvě embrya v jednom cyklu. V těchto případech ženy souhlasí s implantací dvou vajíček a ultrazvukové vyšetření, které prokáže dvojčecí graviditu, jen potvrdí to, s čím ženy mohly předem částečně počítat. Pokud jde o několikátý pokus v řadě neúspěšných snah o početí, mají maminky většinou radost, i když obavy z toho, jak dvě děti naráz zvládnou, jistě mohou být součástí pocitů také," vysvětluje MUDr. Calda.
Jednovaječná nebo dvojvaječná
U dvojčat rozdělujeme dva typy plodů - jednovaječné nebo dvojvaječné. "Jednovaječná dvojčata vzniknou tehdy, dojde–li k oplození jednoho vajíčka jednou spermií a vajíčko se následně dělí tak, že umožní vznik dvou embryí. Jednovaječná dvojčata tak mají shodnou genetickou výbavu, jsou stejného pohlaví a jejich podoba může být tak dokonalá, že si je pletou i rodiče.
Pokud se při ultrazvukovém vyšetření ukáže, že v děloze jsou dva plody a pouze jedna placenta, jde vždy o jednovaječná dvojčata. Když jsou dva plody uloženy v jednom plodovém obalu, taktéž je možné s jistotou říci, že jsou dvojčata jednovaječná.
Ovšem i jednovaječná dvojčata mohou být vybavena každé vlastní placentou a uložena mohou být odděleně, tedy ve vlastním plodovém obalu.
U dvojvaječných dvojčat dojde k oplození dvou vajíček dvěma spermiemi. Dvojčata tak mají rozdílnou genetickou výbavu, mohou být odlišného pohlaví a nemusejí si být navzájem vůbec podobná. Pokud se tedy při vyšetření prokáže, že jedno z miminek je holčička a druhé chlapeček, jde vždy o dvojvaječné těhotenství.
"U etnicky smíšených párů, kterým se narodí dvojvaječná dvojčata dokonce může v raritních případech dojít k tomu, že jedno dítě bude mít pleť tmavou po jednom rodiči a druhé bude světlé po druhém," doplňuje porodník.
Více radosti, více rizik
Přestože pohled do kočárku s dvojčátky může vypadat romanticky, těhotenství s nimi může přinést řadu úskalí. Organismus ženy je totiž od přírody přizpůsoben k vývoji jednoho plodu během jednoho těhotenství. Vícečetná gravidita znamená vyšší zátěž pro tělo matky, ale i vyšší vznik možných rizik pro plody. Některé komplikace jsou pak specifické právě pro vícečetná těhotenství.
"Těhotné maminky čekající dvojčata mají častěji dýchací potíže, což je dáno tím, že děloha zasahuje hodně vysoko do dutiny břišní a utlačuje bránici. Také jsou častěji chudokrevné. Vyšší je u nich i riziko rozvoje preeklampsie, tedy stavu, u kterého je typickým příznakem vysoký tlak a vylučování bílkoviny močí. U vícečetných těhotenství je také vyšší riziko potratovosti a předčasného porodu, které jsou dány vyššími nároky váhy dělohy na děložní hrdlo," vyjmenovává docent Calda.
Pro plody je pak rizik celá řada, zejména tehdy, jde-li o jednovaječná dvojčata. Jednovaječná dvojčata mají shodnou genetickou výbavu, z toho vyplývá, že pokud je u jednoho zjištěna odchylka v genetické výbavě, je taktéž i u druhého. Toto platí na malé výjimky i u tělesných vad, přičemž u jednovaječných dvojčat platí, že frekvence výskytu vrozených vývojových vad je zhruba 2-3 krát vyšší než je tomu u jednočetných těhotenství.
Pokud jde o jednovaječná dvojčata vybavená jednou společnou placentou, může dojít ke komplikacím, kdy krevní řečiště jednoho z plodů působí výrazně dominantněji než druhé, čímž dochází k tomu, že jeden plod je v průběhu gravidity vyživován nedostatečně a postupně odumírá, zatímco organismus druhého plodu je zatěžován více, než by měl být.
"Výskyt vrozených a genetických vad u dvojvaječných dvojčat pak odpovídá četnosti, která je stejná jako v případě jednočetných gravidit. Může se tak stát, že jedno dvojče bude zcela zdravé, zatímco druhé může být poškozené," doplňuje lékař.
Nastávající maminky čekající dvojčátka by také měly vědět, že vícečetná těhotenství častěji končí porodem císařským řezem než spontánním porodem.
Příčinou je to, že většinou jeden z plodů, velmi zřídka oba plody, zaujímá polohu nevhodnou ke spontánnímu porodu – leží například koncem pánevním, nebo příčně.
Trojčat a čtyřčat ubývá
Zatímco počet dvojčetných těhotenství stoupá, u těhotenství trojčetných a čtyrčetných počet naopak klesá.
Pokud u nás bylo v roce 1999 celkem 29 porodů trojčat, v roce 2009 jich bylo jen 14.Čtyřčata přišla v roce 1999 na svět jen jedna a od roku 2004 do roku 2009 se nenarodila žádná.
"Každé těhotenství klade na organismus těhotné ženy zvýšené nároky, s četností vyvíjejících se plodů pak tyto nároky stoupají. Každý další plod je vyšším rizikem nejen pro těhotnou, ale i pro vlastní plody, čím četnější těhotenství, tím vyšší předpoklad možných těhotenských komplikací, zvyšuje se riziko předčasného porodu, jehož termín se s každým dalším plodem zkracuje a posouvá k období vyšší nezralosti plodu.I to je důvod, proč je snaha u umělých oplodněníí metodou IVF nezavádět do dělohy více než dvě embrya najednou, lépe však jen jedno. Pokud je včas diagnostikováno vícečetné těhotenství, je těhotné mamince nabídnuta možnost redukce počtu plodů," vysvětluje Doc. MUDr. Pavel Calda porodník z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Maminky dvojčat, napište nám, jak jste prožívaly své těhotenství - k dispozici je vám diskuse nebo mail!
Přidat nový komentář