Inzerce

Mangan

13. srpna 2006, aktualizováno 19. srpna 2006, Redakce   |   přečteno: 20797x

Mangan zná většina chemiků z mnoha pestrobarevných sloučenin využívaných jako oblíbené syntetické nátěry. Stejně pestré se mohou zdát i role manganu v organismu.

foto: shutterstock.com

Natři se manganem

Mangan zná většina chemiků z mnoha pestrobarevných sloučenin využívaných jako oblíbené syntetické nátěry (manganová hněď, zeleň, umbra). Přinejmenším stejně pestré se mohou zdát i role manganu v jednotlivých biologických pochodech našeho těla. Posuďte sami…

K čemu mangan slouží?

Mangan je nezbytnou součástí mnoha enzymů – bílkovin řídících chemické reakce v našem těle. Zasahuje do přeměny cukrů, cholesterolu, hormonů štítné žlázy i pohlavních hormonů. Při jeho nedostatku můžeme pocítit problémy právě na těchto úrovních (viz Projevy nedostatku).

Celkový obsah manganu v našem těle je přibližně 12-20 mg. Hlavními zásobárnami jsou játra a ledviny. Množství manganu v těle, hlavně v kostech, se však snižuje s věkem. Jeho nedostatek pak způsobuje deformaci kostí a zbrždění růstu.

Stačí pít čaj?

Ve kterých potravinách můžeme mangan najít? Bohatými zdroji jsou zejména ořechy, mandle, obilí, listová zelenina, kakao a čaj.

V zemích, kde se tradičně pije velké množství čaje, přijímají jednu třetinu denní potřeby manganu právě z tohoto nápoje.

Pokud rádi mlsáte, klidně si tu a tam dopřejte tabulku čokolády. Kakao, které čokoláda obsahuje, dodá lidskému organizmu pořádnou dávku manganu.

Projevy nedostatku a nadbytku

Při dlouhodobém nedostatek manganu můžete pociťovat bolesti kloubů, nedostatek pohlavní apetence, pesimizmus, zhoršení sluchu, hučení v uších, únavu, nechutenství nebo stavy neklidu.

K předávkování z běžné stravy nemůže dojít. Projevy nadbytku se tak týkají spíše případů intoxikace při těžbě kovů. Jsou charakterizovány zvracením, bolestmi hlavy a poruchou koordinace pohybů.

Možná rizika

Výjimečně se může vyskytnout přecitlivělost.

Kdy začít s jeho užíváním?

Mangan se podílí na správném vývoji našich kostí a chrupavek. Může nám posloužit jako vhodný doplněk při léčbě osteoporózy a některých kloubních deformací. Pokud konzumuje budoucí maminka stravu chudou na mangan, může dokonce ohrozit vývoj plodu. Mangan ovlivňuje přiměřený růst, vývoj orgánů i náležitou funkci vnitřního ucha, které později zabezpečuje udržování rovnováhy.

Doporučená denní dávka je 2,5-5,0 mg. Kojící ženy potřebují až 9 mg manganu denně.

Mangan nám pomáhá hlídat hladinu cholesterolu v krvi. Je vhodný jako prevence i doplněk léčby.

Máte-li dojem, že trpíte nedostatkem manganu, kupte si některý z mnoha nabízených potravních doplňků, lékárník Vám jistě ochotně poradí s výběrem. Zvažte však, zda v jednotlivých případech nekonzultovat výběr předem s lékařem.

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
MUDr. David Studnička - facebook: davidstudnicka@seznam.cz2 poděkování

Použití hypermanganu (manganistanu draselného KMnO4) jako vynikajícího desinfekčního prostředku je chronicky známé. Růžová koupel obsahující přídavek této chemikálie je vynikající léčebně preventivní prostředek nejen pro své antibakteriální, ale i do jisté míry i antimykotické působení. Excelentně vyhubí například spirochetální baktérie. Doporučení této koupele po nechráněném rizikovém pohlavním styku patřilo do výuky Vojenské lékařské akademie JEP v Hradci Králové. Mangan, chemická značka Mn (lat. Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů. S rostoucím oxidačním číslem klesá zásaditost prvku a stoupá kyselost. Mangan se v některých svých vlastnostech i sloučeninách velmi podobá prvkům a sloučeninám sedmé hlavní podskupiny - halogenidům - zejména pak chloru ve svém nejvyšším oxidačním čísle - chloristany se velmi podobají manganistanům. Ve sloučeninách sevyskytuje především v řadě mocenství (!) od Mn+1 po Mn+7. (!) Nejstálejší jsou však sloučeniny manganu Mn+2, Mn+4 aMn+7, ale snadno lze získat i sloučeniny s oxidačním číslem Mn+3, Mn+5 i Mn+6. Oxid manganičitý "burel" je znám již od starověku, kdy se používal při výrobě skla. Byl považován za odrůdu magnetovce (magnes). Římský filozof Plinius starší nazval burel jako „ženskou" odrůdu magnetovce. Manganistan draselný je látka se silnými oxidačními vlastnostmi. Pro svou zdravotní nezávadnost jsouproto roztoky KMnO4 používány k dezinfekci potravin, např. masa nebo syrové zeleniny v rizikových oblastech. Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole. Mangan je nejenom paramagnetický prvek, ale dle některých údajů má též schopnost, že se v jeho prostředí nemagnetické prvky chovají jako magnetické. Paramagnetizmus je základní vlastnost, která vysvětluje pozitivní působení manganu na duševní schopnosti jiným způsobem, než že je obsažen v enzymech. Schopnost manganu ničit spirochéty mě vedla ke zkoumání účinků a způsobu užívání užívání tohoto prvku v nějaké vstřebatelné netoxické formě. Schopnost manganu chemické metamorfózy, kdy se chová na jedné staně jako kov, na druhé straně při změně mocenství jako halogen a dále schopnost ovlivnit metabolizmus cukrů přímo volala po smíchání manganistanu draselného s glukózou. Má představa byla, že díky oxidačním schopnostem manganistanu draselného se mangan naváže na glukózu za vzniku obdobné sloučeniny, jako je deoxyfluoroglukóza. Tedy by teoreticky měla vzniknout „deoxymanganoglukóza". Po smíchání glukózy (hlavního metabolického substrátu mozku) s hypermanganem po vaření vzniklá tekutina změnila barvu na hnědou. Dospěl jsem tedy k představě, že se část manganu zreagovala s glukózou. Po vypití tohoto hnědého roztoku jsem ke svému úžasu zjistil, že po něm mizí únava, že se mi zlepšují funkce CNS (což jsem testoval na hraní šachu) a dále, že mě bolí žaludek... Podvědomě jsem sáhl po olivovém oleji, a po vypití doušku bolest žaludku ustala. Předtucha, že požívání roztoku vzniklého inkubací manganistanu draselného s glukózou je vhodné doplnit olejem se potvrdila. Později jsem pro zkoumání účinků začal používat glukózu společně se sacharózou s čajem a malým množstvím jodidu draselného (KJ) dopněného mlékem, jako chutný nápoj a povzbuzující elixír. Vzhledem k téměř okamžitým účinkům manganistanu proti únavě jsem se snažil objasnit, jakým účinkem tento prostředek funguje. Dospěl jsem k názoru, že se jedná právě o paramagnetické vlastnosti Manganu. Představa, že myšlenky vznikají v mozku jen pomocí spojů mezi jednotlivými neurony je dozajista úsměvná. Tento model totiž naprosto nevysvětluje schopnost invence a intuitivního myšlení této uzliny. Jistě, základní funkce, jako je motorika, jsou touto morfologickou stavbou dány, ale mozek by se poté choval jako jednoduchý binární stroj, podobný dnešním počítačům. Mozek ale jednoznačně z pohledu dnešního názvosloví je schopen jak binárních (či celými čísly násobných), tak zejména analogických (reálných) počtů. Schopnost myšlení je totiž dána mimo základní spoje neuronů zejména magnetickými změnami tekutého okolí neuronů, tedy mezibuněčné tekutiny, kdy složitější myšlenky podobny hejnům ptáků či plazů poletujících a vinoucích se mezi větvemi stromů, v tomto případě mezi kmeny axonů neuronů v extracelulární tekutině i prostoru. (Samotný tvar mozkových komor není nahodilý, ale slouží dle všeho jako jakýsi druh antény spojující obdobné tvary tekutinových prostor podobných živočichů do jednoho společného vědomí tak, jako síť počítačů je spojená dráty. Jistě jsou obvykle užívané jiné komunikační kanály, jako je řeč obraz a podobně. Jistě je spousta jedinců defektních v tomto způsobu komunikace, který je nakonec pro život lidí nedůležitý. Schopnost používání tohoto druhu komunikace je vpravdě pozorovatelná spíše u ptáků, a u psů. U psů se dá dobře sledovat projevy této schopnosti dokonce i mezi různými živočišnými druhy). U vodních živočichů je užívána spíše starší komunikace pomocí elektrických potenciálů. To, že baktérie spolu komunikují na dálku je dnes věc všeobecné známá. Ve světě mikrosvěta jsou magnetizmus a resonance využívány i jako maskovací prostředek. Spirochéty, (baktérie, které je možno zabít pouhým vysušením za pokojové teploty) svou stavbu těla jsou přímo předurčené vyplňovat mezery lokálních tkáňových deficitů manganu, kdy svým tvarem rezonující cívky imitují zdravou tkáň. Prostorová stavba jejich tělesných schránek tvoří cívku, má tvar spirály od níž se odvozuje název této skupiny patogenů spirochéty. Nápadná schopnost empatie syphilitiků je dána právě přítomností velkého množství resonančních cívek, tvořených tělíčky těchto baktérií. Tato schopnost je v nočních klubech využívána i komerčně, kdy syphilitičky (na nichž pohledem nacházíme typické kožní řasy "varhánky" na loktech) se ukazují jako oblíbené společnice, pro svou schopnost nejen naslouchat, ale i přiléhavě přizvukovat. V pozdních stádiích choroby, ač s defektní schopností myslet (prokazatelné na IQ testech) jsou jedinci masívně napadení a tedy i poškození touto chorobou, schopni mnohem lépe odpovídat slovníkem a v myšlenkách průměru - davu. Ne nadarmo se tito jedinci soustředí v politice. Všeobecně známý revolucionář Lenin není a ani nebyl naprosto vyjímkou. To že takto postižení jedinci "slyší" nebo cítí potřeby a přání širokého davu je pro politickou kariéru snad i výhodou. Paradoxně jejich nutkání revolučně měnit nedůležité zákony či situace u všeobecně nespokojeného davu zvyšuje pohotovost nakažených politiků bojovat za své koryto. Abych doplnil, u můžů syphilitiků se nenacházejí "varhánky" na loktech, muži pro svou hormonální výbavu jsou typičtí spíše otoky loketních kloubů. ---- Pozdní stádia roztroušené sklerózy či presenilní demence jsou v mikroskopickém obrazu typické demielinizacemi (místy kde rezonovaly spirochéty) ale i ukládáním ostatních paramagnetických prvků (jakožto v cévách vápník či v mozkové tkáni hliník). Zvýšená saturace populace Manganem by se mohla spolupodílet na prevenci těžkých následků spirochetálních infekcí (Borelióza, Syphilis). O modelu vlivu magnetizmu při myšlení podobného pohybu hejnům ptáků či plazů mezi větvemi stromů (mám na mysli změny magnetického pole v prostorách roztoků a gelů extracelulárních prostor) se obvykle neví a není často citováno v literatuře. Tato mezera ve všeobecném chápání funkcí mozku je pouhým přímým důsledkem technické obtížnosti měřit v supermikroskopickém prostoru extracelulárního prostoru změny magnetického pole. Je opravdu mnohem jednodušší měřit elektrické potenciály neuronů (v mém modelu stromů) na povrchu lebky. Méně poeticky řečeno, mangan se významnou měrou podílí na způsobu přenosu informace formou indukce ve složité síti extracelulárního prostoru, tvořících svou morfou a topicky differencovanou iontovou nápní nejenom cívky, ale i antény, kondenzátory, odpory, tranzistory, a možná i součástky kombinované či dosud neznámé. Zde je úloha hypermanganu, jako paramagnetického prvku, nezaměnitelného pro svou schopnost paramagnetizmu, a pravděpodobnou schopnost indukovat paramagnetizmus i u jiných prvků. Mangan je tedy významný pro správný metabolismus cukrů a jeho nedostatek může zvyšovat nebezpečí onemocnění cukrovkou. Pro některé svévlastnosti jej můžeme řadit do skupiny antioxidantů - je složkou některých enzymů, chránících tkáně před poškozením volnými radikály. Dále mimo jiné působí na správnou funkci pohlavních žláz a vývoj mužských pohlavních buněk (spolu se zinkem by měl být suplementován i u chlapců ve věku od 10 do 14let). Mezi další jeho funkce patří: je důležitý pro činnost mozku, pomáhá k zabezpečení normální struktury kostí, přispívá k překonávání únavy, zlepšuje paměť, zvyšuje celkovou odolnost nervstva, podporuje svalové reflexy a pomáhá využít vitamín C. Suplementace (doplňování formou nutričních doplňků) je prospěšná při léčbě mnoha nervových poruch např. při schizofrenii, epilepsii a Alzheimerově chorobě. Je obsažen hlavně v ananasech a v ananasové šťávě. Mezi další důležité zdroje manganu patří ořechy, obilniny (nemletá pšenice, neloupaná rýže, celozrnné pečivo, ovesná kaše), luštěniny (fazole, hrášek), špenát, borůvky a čaj. Dlouhodobý nedostatek manganu v potravěvede hlavně k problémům v cévním systému, protože dochází knežádoucím změnám v metabolizmu cholesterolu a jeho zvýšenému ukládání v cévní stěně. Tento jev, pokud trvá dlouho, značně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. Mangan je kofaktorem enzymu označeného jako glukosyltransferáza, který jenezbytný pro syntézu mukopolysacharidů glukosaminoglykanů, důležitých pro vývoj mezibuněčné hmoty kostí a chrupavek. Co se týká biologické dostupnostitohoto minerálu, muži obecně vstřebávají mangan hůře než ženy. Vstřebávání manganu zpotravy může narušit současný obsah železa (absorpce manganu jenaopak zvýšena, je-li železa nedostatek). Nedostatek manganu působí poruchy, které jsou spojeny s poruchou funkce enzymů obsahujících mangan. Dochází k celkovémuzpomalení růstu, vznikají abnormality kostí, jejich zvětšení, nedostatečný vývin a osteoporóza. U embryí je porucha vývoje kostních chrupavek, disproporcionální vývoj lebky a abnormální velikost kolenního kloubu. Deficit v těhotenství působí poškození plodu. Celkově nedostatek křemíku, manganu, hořčíku, železa, vitamínu C a bioflavonoidů je překážkou při regeneraci kostí, kloubů, chrupavek, vazů a šlach. Naopak přebytek manganu v potravě působí negativně především na nervovou soustavu a působí potíže podobné projevům Parkinsonovy nemoci. U pacientů s onemocněním jater může docházet k hromadění manganu v těle v důsledku jeho sníženého vylučování a vzniku nervových poruch. K poškození mozku manganem mohou být citlivější novorozenci. Množství v lidských tkáních, hlavně v kostech se snižuje s věkem. Neexistuje žádná forma zásobního manganu jako například u železa. Mangan se vylučuje prostřednicvím žluče. Vzhledem k tomu, že se mangan vylučuje prostřednictvím žluče, platí pro něj podobné zákony, jako u metabolizmu mědi nebo u fenylketonurie. Po vytvoření haematoencefalitické bariéry, tedy po cca. 3 až 4 letech věku dítěte není mangan toxický ani ve vyšších dávkách. Mírný třes rukou po předávkování manganem je dán pouhým zvýšením pohotovosti tkání (včetně mozku) k hormonu štítné žlázy – tyroxinu. Tím je i dána schopnost manganu vyvolávající hubnutí. Je to jedna z alternativ léčení periferní rezistencena tyroxin. Mangan v podobě například burelu či manganistanu draselného způsobuje uvolnění kyslíku z peroxidu vodíku - sám o sobě je tedy antioxidans. Je obecně známo, že se antioxidancia podílejí na prevenci zhoubných nádorů. Je možné a pravděpodobné, že mangan i při perorálním podání půspobí proti spirochétám - tedy proti ateroskleróze, zánětům žil dolních končetin a podobně. Ostatně pozorování, že při nedostatku manganu vzniká často porucha vaziva, může být přímo způsobené omezením následků spirochetálních infekcí, které jsou v našich zeměpisných šířkách jednou z nejčastějších chorob, ač jejich diagnostika není dostatečně citlivá. Závěr: Ve článku se snažím nastínit obecně známé věci o účincích biogenního prvku manganu zejména v souvislosti s činností mozku. Jako jedno z jednoduchých řešení zajištění příjmu manganu navrhuji popíjení čaje s podílem glukózy inkubované za varu s manganistanem draselným, a po přefiltrování popíjeného s mlékem. Pro lidi s intolerancí kravského mléka je možno nápoj zapít olivovým olejem, což ovšem není tak chutná alternativa, z pohledu gurmánství jest toto přímo kacířská myšlenka... Proti borůvkám či občasné konzumaci ananasu nic nenamítám. Nikoliv nová myšlenka magnetické funkce tekutin a gelů v extracelulárním prostoru mozku v souvislosti s myšlením je v dnešní době hůře literárně ověřitelná. Běžně lze najít pouhé náznaky z kontextu vytržené (či nezařazené), které ku příkladu vysvělují obrovskou rychlost vedení vzruchu v myelinem obalených neuronech formou „přeskakování impulzu" okolo "článků" myelinu vlákem. Mě osobně by zajímalo poměrné zastoupení manganu v jednotlivých částech mozku. Šedé zabarvení mozkové kůry by mohlo být způsobeno zvýšeným obsahem manganu, který by pak zodpovídal pouhé peroxidáze, která je ve větším množství vtkáních zvýšeně utilizujících kyslík, ale i v současné funkci magnetizmu solů extracelulárního prostoru v šedé kůře mozkové na myšlení.

Reagovatpoděkovatnahlásit

12. srpna 2010, 03:23:35


Celkový počet příspěvků v diskusi: 1. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Anketa
Měli jste někdy potíže s nespavostí?
Zatím hlasovalo 328 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • milena (Kolonoskopie) 28. března 2017, 11:43:47

    ve zlíně dělá kolonoskopii Mudr.Libor Man na Kotěrově ulici.(za Poliklinikou) jdu zítra Diskutovat

  • Honza (Neurol) 24. března 2017, 22:39:46

    Kéž by Neurol neexistoval.Bohužel ale pomáhá to je na tom to nejhorší.Píše tu ještě… Diskutovat

  • Iva (Plíseň nehtů neboli onychomykóza) 22. března 2017, 08:57:39

    Tak na to bych taky vsadila. Ocet je dezinfekční a stejně efektivně působí proti lupům.… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.