Koncem 90.let se o melatoninu hovořilo jako o léku „na všechno“a byly mu přičítány četné účinky: vedle léčby nespavosti měl chránit organizmus před volnými radikály (tj. silné antioxidační působení), povzbuzovat imunitní systém, potlačovat zhoubné bujení, zpomalovat stárnutí, aktivovat sexuální život, zamezovat nechtěnému početí nebo chránit před kardiovaskulárními chorobami. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se jistě o zázračný lék. Během výzkumu byly ale mnohé z uvedených účinků prokázány jen na zvířecích modelech, některá tvrzení zatím nebyla prokázána vůbec.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Hormon „tmy“ má už svou indikaci
Melatonin se tvoří ve všech organizmech téměř výhradně v noci, ve tmě. Je tedy jakýmsi signálem noci. Jedná se hormon tvořený v epifýze (šišinka, část mezimozku, která zprostředkovává některé vlivy světla na lidský organizmus). Jeho produkce (vzniká ze serotoninu, který působí v mozku také jako neurotransmiter-přenašeč) je ovlivňována světlem, vylučování je maximální za tmy.
Ovlivňuje produkci některých dalších hormonů, působí ospalost, má vliv na regulaci spánku a prokázány jsou i jeho další účinky na činnost mozku.
Postupně se ukázalo, že melatonin je pravděpodobně hlavním mediátorem cirkadiánní rytmicity (cyklického času, který se v organizmu opakuje přibližně každých 24 hodin), má mírný hypnogenní účinek související s úpravou cirkadiánních rytmů (dále vysvětlovaný také navozením poklesu teploty), vliv na imunitní systém a jeho pokles v organizmu souvisí se stárnutím, kdy také lidé častěji trpí nespavostí (insomnií).
Současná doporučení pro používání melatoninu
Výsledky klinických studií přinesly fakta, o která se opírá doporučené farmakologické využití. Melatonin byl vyzkoušen u osob nad 55 let, trpících insomnií, u lidí přelétajících časová pásma a dále u dospělých s různým stupněm sezónních změn v náladě a chování, u dětí s ADHD s večerní insomnií, v rámci vysazování tzv. benzodiazepinových hypnotik (starších léků na spaní, působící řadu nežádoucích účinků) a při léčbě dalších spánkových cirkadiánních poruch jako jsou: syndrom opožděné spánkové fáze, periodické spánkové poruchy u nevidomých, spánkové poruchy u dětí s poškozením mozku či spánkové problémy u tělesně nemocných.
Ve srovnání s placebem vyšlo v uvedených studiích podávání melatoninu jako efektivnější. Ve většině případů došlo ke zlepšení kvality spánku, dosažení vyšší ranní bdělosti a vitality. Při cestování přes časová pásma napomohl při potlačení jet-lag syndromu a také u posádek letadel byly po jeho nasazení uváděny významně menší potíže.
Přípravek, obsahují 2mg melatononinu, který je nyní už běžně užíván v lékařské praxi, je doporučován především ke krátkodobé léčbě primární nespavosti, charakterizované špatnou kvalitou spánku u pacientů ve věku 55 let a vyšším. Lék je vázán na lékařský předpis.
