Krevní tlak se běžně měří při každé návštěvě praktického lékaře. Dnes je možné si tlak změřit také pomocí vhodného tlakoměru doma, případně v lékárně, pobočce zdravotní pojišťovny, v pojišťovně, atd. Co nám však říkají naměřená čísla?
Dobrá radaTlak krve určují dvě hodnoty. Vyšší je systolická a udává tlak krve v tepnách. Ten vzniká v okamžiku, kdy srdce pumpuje krev do cév. Nižší hodnota je diastolická a udává tlak krve během klidové fáze srdce.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Optimální jsou hodnoty kolem 120 / 80 mm rtuťového sloupce. Při hodnotách pod 100 / 60 u žen a pod 110 / 70 u mužů hovoříme o hypotenzi - nízkém krevním tlaku. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný. Pokud bychom si mohli vybrat, tak z lékařského hlediska je nízký tlak výhodnější, i když se člověku s nízkým tlakem občas dělají mžitky před očima, motá se mu hlava, hučí mu v uších a potíže mu dělají i rychlé změny polohy ze sedu do stoje.
Překročí-li tlak hodnotu 140 / 90, mluvíme o vysokém krevním tlaku – hypertenzi. Dosáhne-li hodnoty nad 160 / 90, je již nutné vysoký krevní tlak léčit, jinak by došlo k trvalému poškození především srdce a cév. Příčina zvýšení krevního tlaku nemusí být známa (esenciální hypertenze), v jiných případech se jedná o projev jiné choroby (sekundární hypertenze), např. onemocnění ledvin či nadledvinek.
Zrádnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že se dlouho nemusí vůbec projevit. Závažné komplikace se dostaví později. Největším nebezpečím je srdeční selhání, urychlení procesu aterosklerózy, cévní mozková příhoda či postižení ledvin. Proto je velmi důležité tlak pravidelně měřit a jeho hodnotu kontrolovat.
Vysoký krevní tlak je léčitelný, hodně můžeme udělat také v prevenci. K té patří dodržování zdravého životního stylu, tedy úprava hmotnosti a odstranění nadváhy, vyloučení kouření,odstranění stresů, omezení soli v jídle, aktivní odpočinek a pohyb.
Ještě víc podrobností o tom, jak měřit krevní tlak najdete i v tomto článku.
autor: PharmDr. Hana Šindelářová
