4. dubna 2007,
|
přečteno: 11655x
Ve většině případů lze příznaky hyperaktivního měchýře odstranit nebo zmírnit.
foto: shutterstock.com
Ve většině případů lze příznaky hyperaktivního močového měchýře odstranit nebo zmírnit do té míry, že onemocnění umožňuje žít normálním způsobem beze strachu a „svépomocných“ opatření.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
K základní terapii hyperaktivního měchýře patří následující postupy:
- Nejčastěji se používají léky (tzv. antimuskarinové, anticholinergní přípravky), kterých je v současnosti k dispozici několik. Ty starší mohou působit nepříjemné nežádoucí účinky (zácpa, sucho v ústech, rozmazané vidění apod.), protože působí na více muskarinových receptorů. Ty nejnovější ovlivňují selektivně jen muskarinové receptory M3, které jsou zodpovědné za stahování svaloviny močového měchýře (detrusoru), a tím mírní příznaky hyperaktivního měchýře.
- Změna životního stylu, k němuž patří především správný pitný režim. Omezování příjmu tekutin není vhodné, ale je dobré přizpůsobit dobu příjmu tekutin zamýšleným a plánovaným aktivitám.
- Nácvik zvládání "kritických" situací, trénink močového měchýře (tzv. behaviorální techniky). Cílem je prodloužit interval mezi močením na 3 až 4 hodiny. Pacienti by si měli zvyknout i nevyprazdňovat měchýř „preventivně“, kdykoli k tomu je příležitost. Močový měchýř by si měl zvyknout na určitou náplň, než dojde k jeho vyprázdnění.
Snahou je, aby se pacienti naučili zmírnit či ignorovat nutkání k močení a močový měchýř byl odolnější vůči zvýšenému tlaku. Poté, co si pacienti zaznamenají do mikčního deníku, jak často cítí potřebu močit, sami si stanoví cíl a postupně prodlužují čas mezi návštěvami toalety. Zároveň se učí technikou stahování svalů dna pánevního omezovat stahy močového měchýře.
- Kegelovo cvičení (cviky pro posílení pánevních svalů). První tyto cviky popsal již v roce 1948 doktor A. Kegel. Úspěšnost cvičení není závislá na věku, a je tedy účinná i u starších nemocných. Provádí se minimálně 2xdenně min. 5-10 minut. Používají se rychlé a pomalé cviky, které se postupně střídají. Výsledek nelze hodnotit dříve než za 2 měsíce.
- Chirurgické řešení je vyhrazeno jen pro ty stavy, kdy předchozí léčba selhala.
autor:
