Inzerce http://www.expedice-neuhneme.cz

Pavla: Mozková mrtvice mi zabrzdila život tři měsíce před promocí

18. července 2012, aktualizováno 25. května 2013, Redakce Ordinace.cz   |   přečteno: 8612x

Měla tři měsíce do státnic na vysoké škole. Přemýšlela o cestě do zahraničí, kariéře, prostě budoucnosti. Všechno ale náhle změnila mozková mrtvice, která Pavlu postihla. Přečtěte si její velmi emotivní vyprávění.

foto: shutterstock.com

Mozkovou mrtvici jsme zvyklí svazovat spíš s vyšším věkem, ale to už dávno neplatí. Příběh Pavly ukazuje, že může přijít v jakémkoli věku. „Měla jsem všechno – fajn rodiče, přítele, pár měsíců do konce školy… ale také neustálé stresy ze studia, potíže se zvládáním studijní látky a přípravou diplomové práce. Myslela jsem si, že právě ty nervy jsou příčinou neustálého průjmu, který jsem měla, stejně jako bolení nohy a půlky zadečku. Když to ale trvalo deset dní a já na záchodě sedávala stále častěji, vypravila jsem se do rodného města k lékaři. Dostala jsem žádanku na kolonoskopii. Bolest nohy ustoupila, tak jsem ji neřešila.

Pak přišlo to odpoledne. Byla jsem doma u rodičů a na záchodě se mi udělalo špatně. Pozvracela jsem se a nemohla ovládat svaly na pravé půlce těla. Snažila jsem se vstát, ale nešlo to – trvalo strašně dlouho, než jsem se dopravila na gauč do obýváku. I když jsem měla kousek od ruky telefon, nebyla jsem schopná zavolat pomoc. Rodiče byli v práci a já na ně musela čekat – chvílemi jsem upadala do bezvědomí. Konečně přišel taťka, ale myslel si, že odpočívám. Byl kousek ode mne a já nebyla schopná se ozvat.  Za chvíli za ním přišla mamka a až ona zjistila, že se mnou není něco v pořádku. Zavolala záchranku. Skončila jsem na ARO a pak po převozu v Praze na Homolce. Z té doby si pamatuji jen útržky. Nedokázala jsem mluvit s rodiči, sestrou ani přítelem, kteří za mnou jezdili. Deset dní jsem dělala jen to, co stačil můj mozek pobrat. Jak jsem se později dozvěděla, nepřišli lékaři na to, proč mne postihla cévní mozková příhoda.   

Po převozu zpátky do naší nemocnice v Táboře jsem se první tři týdny na neurologickém oddělení učila poznávat barvy, písmenka, rozpoznávat věci, předměty, všechno znova jako malá holčička. Další tři týdny mne na rehabilitaci učili se hýbat. Poznala jsem bravurní fyzioterapeutku, která na mě byla jako pes, ale já poznala na jejích očích, že to se mnou myslí dobře a něco mě v tu chvíli osvítilo a nakoplo. Řekla jsem si, že v tomhle stavu odmítám setrvat a začala jsem na sobě makat. Kvůli sobě, ale také hlavně kvůli rodičům. Z rehabilitace mě propustili do domácího léčení a do nemocnice jsem docházela ambulantně.

Všechno bylo pro mě neznámé, prostředí doma, venku, musela sem si na všechno znovu zvykat a poznávat. Nechápala jsem, proč mozek stávkuje, proč pravá ruka, noha neposlouchá. Rodiče, ségra, přítel se doma u mě střídali, ale postupně mě nechávali samotnou, když jsem se polehoučku „zlepšovala“. Z počátku jsem si myslela, že se z tohohle stavu za chvilku vylížu, ale dost rychle jsem poznala, jak jsem se v tomhle spletla, že to bude běh na dlouhou trať. Nastoupila jsem do lázní, ale potřebovala jsem doprovod, protože jsem neměla orientační smysl, nedokázala jsem pochopit, co po mě kdo chce.

Pavlu Heřmanovou postihla mozková mrtvice v pětadvaceti letechOd té doby to byl kolotoč rehabilitací a dalších lázní. Nemá smysl to rozmazávat, dny byly skoro stejné. Zůstala jsem doma a učila se dělat věci, nad kterými normální člověk ani nepřemýšlí – a to mi, i když v daleko menší míře, zůstalo dodnes, i když od mrtvice uběhly víc jak dva roky.  Až teď si vychutnávám opět návrat k některým svým koníčkům. Začala jsem zase číst, fotografovat. Protože jsem potřebovala celkové zklidnění, začala jsem cvičit jógu dává mi vnitřní silu, prohlubuje trpělivost a procvičuje i svaly.

Stále mám problém vybavit si správná slova. Přebreptávám se, někdy mozek dokáže reagovat pomaleji, hlavně při kontaktu s cizími lidmi, ve stresových situacích. Nemoc ani její následky ale neberu tragicky. Když se ráno probudím, můžu dýchat, můžu se hýbat, jsem šťastná. Raduju se z maličkostí. Naučila jsem se trpělivosti a zkouším jeden pohyb stále dokola, dokud i méně pohyblivá ruka „nepochopí“.  

Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat mým rodičům, sestře, bývalému příteli za jejich péči a laskavost v době, kdy jsem ji nejvíc potřebovala, lékařům a většině personálu v Táboře a v  Praze.

Pokud se najde někdo, kdo by mi chtěl sdělit svoje myšlenky, svoje trápení, radosti, chtěl by rady na cvičení, na trénování paměti nebo by se chtěl s něčím svěřit jen tak, budu ráda. Jsem laik, ale pár let jsem příhodou odchovaná, svoje zkušenosti moc ráda předám dál. Cítím, že moje další cesta vede právě tímhle směrem.

Pokud chcete Pavle cokoli napsat, můžete to udělat prostřednictvím v diskusi nebo  na mailu redakce@ordinace.cz.

Čtěte také: Mozková mrtvice - pomoc volejte bez prodlení

Průjem nepodceňujte, může způsobit mozkovou mrtvici

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Jitka1 poděkování

Milá Pavlo, nedovedu si ani představit co jste musela prožít a vydržet. Právě teď v rodině máme případ mrtvice, ale jde o babičku, které bylo osmdesát. Stalo se z ní miminko bez vzpomínek, osobnosti, bez možnosti se jakkoli o sebe postarat. Proto vím, jak je mrtvice hrozná věc. Držíme vám celá rodina palce a přejeme úplné uzdravení, jste hrozně statečná. Jitka J.

Reagovatpoděkovatnahlásit

18. července 2012, 09:42:50

Eva

Milá Pavlo, mozkovou mrtvici jsem prodělala v září 2011v 57 letech. Oproti Vám jsem měla to štěstí, že jsem v tu dobu byla hospitalizovaná v psychiatrické léčebně Bohnice (již 20 let se léčím s bipolární afektivní poruchou, dříve nazývanou maniodepresivní psychóza). Podle pozdějšího líčení spolupacientek jsem si lehla na postel, oznámila, že nemůžu hýbat levou ani pravou rukou (nebylo mi prý moc rozumět) a že mám strašně sucho v krku. Pacientky přivolali ošetřujícího lékaře, ten sehnal neurologa a už mě vezli houkačkou na JIP na Bulovku. Měla jsem na rozdíl od Vás to štěstí, že LPM přišla v době, kdy kolem mě byl zdravotní personál, který rychle reagoval a tudíž mi byla poskytnuta pomoc téměř okamžitě. Z nemocnice mě pustili téměř zdravou. Zůstalo mi jen něco malého - např. při rozhovoru nemohu najít výstižné slovo, když píšu, vynechávám slabiky atd. Jste statečná, držím Vám palce, ať problémy jeden za druhým odcházejí. Srdečně zdraví Eva

Reagovatpoděkovatnahlásit

27. července 2012, 14:41:42

Pavla

Vážená paní Evo, děkuju za milé psaní. Život nás zavádí do situací, které nejsou zrovna optimistické, ale my siláci si s nima musíme umět poradit! :) Přeju Vám také, ať ve Vašem životě mizí po kousku zdravotní problémy a nastává doba radostí a štěstí.

Reagovatpoděkovatnahlásit

6. srpna 2012, 13:26:32


Celkový počet příspěvků v diskusi: 10. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Jste spokojeni s kvalitou praktických lékařů?
Zatím hlasovalo 11 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • nevěsta (Operace hemoroidů) 11. října 2017, 07:18:09

    Dobrý den, je mi 31 let, první známky hemoroidů pamatuju už před 7-8 lety, za poslední 2… Diskutovat

  • Terko (Bolest bederni pateře) 16. října 2017, 10:10:49

    No, já na bolavá záda trpím od dětství - hodně se hrbím, mám na zádech ochablé svalstvo.… Diskutovat

  • Michalela (Postextrační komplikace) 12. října 2017, 22:11:54

    Dobrý večer, Tak to máme dost podobné, mě se to stako až teď, kdy jsem 4 dny po… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.