Inzerce

Brožura MZ ČR - I. Jak důležité je naše zdraví?

22. listopadu 2007, Ministerstvo zdravotnictví České Republiky   |   přečteno: 8340x

Každá koruna, která se změnou chování pacientů ušetří, zůstane ve zdravotnictví a ve svém důsledku tedy půjde ve prospěch buď léčby vážně nemocných lidí a drahých život zachraňujících lékařských výkonů, nebo na zlepšení kvality poskytovaných služeb.Brožura NÁVOD NA POUŽITÍ ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2008 je zveřejněna se souhlasem Ministerstva zdravotnictví ČR.

foto: shutterstock.com

aneb kapitola o tom, jak rádi Češi utrácejí, kolik stojí zdravotní péče a k čemu jsou dobré poplatky

Při každé možné příležitosti se navzájem ujišťujeme o tom, jak důležité je naše zdraví. Zdraví(me) se, připíjíme na zdraví, přejeme si vše dobré, ale hlavně to zdravíčko … Mezi těmito frázemi a realitou je ale v našich končinách propastný rozdíl. Podle Českého statistického úřadu představovaly přímé výdaje na zdraví v roce 2005 pouze dvě procenta všech výdajů průměrné české rodiny. Alkoholické nápoje naproti tomu tři procenta, rekreace a koníčky přes deset procent.

Hazard nad zdraví

Kdybychom uspořádali fiktivní souboj, kde by na jedné straně stály výdaje na zdraví a na straně druhé výdaje za alkohol a tabák, zvítězily by neřesti na celé čáře. Podle statistiků zaměstnanec v domácnosti bez dětí dá zhruba dvojnásobek peněz na alkohol a tabák než na zdraví (v roce 2005 to bylo 4358 vs 2382 korun). Výdaji na zdraví jsou myšleny zejména výdaje na volně prodejné léky, doplatky na léky, brýle a další pomůcky, a přímé platby na rehabilitaci, u stomatologa, případně dalších lékařů. Také u rodin s dětmi mírně vítězí zhoubný tandem nad kolonkou zdraví a to cca o 500 korun, zhruba nerozhodně je to pak u neúplných rodin. Až u důchodců dochází k vyrovnání, anebo dokonce k vítězství zdraví, ale pozor – platí to pouze u žen. Muž důchodce žijící v domácnosti sám vynaložil v roce 2005 na alkohol a tabák 4486 korun (žena 1976), kdežto na zdraví pouze 2836 korun (žena 3093). tabulka vsazených částek Statistiky však chrlí ještě horší čísla. Češi například prosází ročně téměř 100 miliard korun (to je polovina částky, jaká proteče českým zdravotnictvím! Blíže viz tabulka). Je zajímavé, že sportku a podobné hry sází pouze 7 procent populace, kdežto do loterií se zapojí téměř každý (více ženy). Jeden los stojí 20 korun, šance, že získáte jackpot je mizivá a 30 korun jako poplatek za návštěvu u lékaře se nám zdá příliš i když získáváme zcela hmatatelnou hodnotu – zdravotní službu.

Současná situace v ČR – kontakty s lékařem
Počet návštěv lékaře za rok na obyvatele v EU

ČR Graf z brožury
Maďarsko
Slovensko
Španělsko
Belgie
Dánsko
Německo
Francie
Rakousko
Itálie
Lucembursko
Polsko
Velká Británie
Nizozemí
Finsko
Portugalsko
Švédsko
  0        2      4      6      8      9      10      12      14     
graf č. 1

Co stojí zdravotní péče

Zdravotnictví spotřebuje obrovský balík peněz, v roce 2007 už dosáhlo hranice 200 miliard korun. Většinu z tohoto balíku tvoří peníze z veřejného zdravotního pojištění, na který se všichni skládáme. Činíme tak proto, abychom měli jistotu, že když skutečně onemocníme, dostane se nám včas moderní léčby. Protože ale tyto peníze nevytahujeme přímo z peněženky, nejsme si vůbec vědomi, co která péče stojí. Připomeňme si to na některých příkladech.

Úkony, které stojí veřejné zdravotní pojištění u jednoho pacienta:
» prohlídka u ambulantního specialisty 170 až 600 korun, i více
» angína 1500 korun
(tj. kolik by stála prohlídka u praktického lékaře, kdyby neměl kapitační platbu + laboratorní testy + antibiotika, bez dalších léků)
» operace slepého střeva 22 tisíc korun
» totální endoprotéza kyčelního kloubu 80 tisíc korun (z toho polovinu tvoří cena materiálu)
» rakovina tlustého střeva a konečníku 150 tisíc korun
» ischemická choroba srdeční (léčená revaskularizací) 100 až 300 tisíc korun
» koronární bypass 350 až 400 tisíc korun
» akutní leukémie (komplikovaná) 200 tisíc až jeden milión korun
» transplantace plic s pooperačními komplikacemi a péčí na ARO 2 milióny korun
» dlouhodobá ventilace na ARO 2,5 miliónu korun

Základní úhrada na anesteticko-resuscitačním oddělení (ARO) se pohybuje kolem 30 tisíc korun denně, ale náklady tu značně kolísají, zejména díky použití velmi drahých léků (kupříkladu jedna dávka derivátů krevních destiček stojí kolem 40 tisíc korun). Za určitých okolností se tato částka může vyšplhat i na půl miliónu korun. Podobné je to s péčí o novorozence, který je ve vážném zdravotním stavu – jenom provoz inkubátoru stojí denně i více než dvacet tisíc korun, pokud k tomu připočteme podávání speciálních léků v desetitisícových hodnotách a některé velmi specifické techniky například na zajištění dýchání nezralých novorozenců, náhle se pohybujeme ve stotisících korun.

Čím dále tím více lidí bude potřebovat zdravotní péči, včetně té velmi drahé. Je proto nezbytné s vzácnými penězi z veřejného zdravotního pojištění začít zacházet velice uvážlivě.

Současná situace v ČR – hospitalizace
Dny hospitalizace na obyvatele

Francie
Nizozemí
Švýcarsko
ČR
Německo
Finsko
Portugalsko
Slovensko
Španělsko
Řecko
Maďarsko
Norsko
Polsko
Rakousko
Itálie
Irsko
Velká Británie
Švédsko
Dánsko
 
- průměr OECD – Evropa graf č. 2

Peníze vyhozené oknem

Češi jsou mistry Evropy v plýtvání. Na jednoho obyvatele ČR připadne průměrně 13 návštěv u lékaře ročně, tj. více než jedna návštěva měsíčně (viz graf č. 1). Takto vysoká frekvence kontaktů s lékařem představuje nejen plýtvání prostředky veřejného zdravotního pojištění, s rizikem následné finanční nerovnováhy celého systému, ale má nepříznivý dopad i na samotný způsob poskytování zdravotní péče. Lékař totiž pacientovi věnuje jenom velmi krátký čas.

Také počet dnů hospitalizace v ČR (čili doba pobytu v nemocnici) je téměř o polovinu vyšší než průměr v ekonomicky vyspělých zemích a stále roste (viz graf č. 2). Tento trend je možné pozorovat jak u akutních, tak dlouhodobých hospitalizací a je přesně opačný než velí trend světový. Neméně znepokojující situace je u léků. Ročně se u nás předepíše 96,6 miliónu lékařských receptů a poukazů. Za léky a zdravotnické prostředky se utratí téměř 60 miliard korun. Velká část léků je sice předepsána, pacienti si je vyzvednou, pojišťovny zaplatí, ale nakonec skončí likvidované zpátky v lékárně a nebo jsou doslova spláchnuty do odpadu. Kromě případných ekologických škod (léky obsahují toxické látky), tím vznikají značné finanční ztráty. Během jednoho roku vrátí pacienti do lékáren nepoužité prošlé léky za 2 miliardy korun, to je však jenom část smutného celku.

Odhady se sice různí, ale celková hodnota nepoužitých (ale předepsaných a z veřejného zdravotního pojištění zaplacených!) léků vychází mezi 4 až 10 miliardami korun ročně. Dosahuje tedy až čtvrtinu výdajů zdravotních pojišťoven na léky. Jiné odhady zase říkají, že průměrný český senior užívá devět léků najednou. Podle odborníků takový počet léků jednoznačně poškozuje, než prospívá zdraví (s výjimkou některých nemocí a stavů, například po transplantacích).

Proč poplatky?

Nově zavedené regulační poplatky, které podrobně popisujeme v kapitole III této příručky, je nutné zavést především za účelem omezení plýtvání a zneužívání zdravotních služeb. V okamžiku, kdy bude pojištěnec čerpat nějakou zdravotní službu, si přes symbolickou částku 30, 60 a 90 korun uvědomí, že tato služba něco stojí, že péče mu poskytovaná má nějakou finančně vyjádřitelnou hodnotu. To by mělo vést ke změně jeho chování a ke zvážení, zda takovou službu, v takové frekvenci nebo takovém množství (u léků) skutečně potřebuje. Zavedení regulačních poplatků je dnes běžné ve většině evropských zemí a všude přineslo kýžený efekt. Lidé omezili plýtvání a méně zdravotní služby zneužívali.

Ministerstvo zdravotnictví očekává díky poplatkům nárůst celkových příjmů systému veřejného zdravotního pojištění o 3,5 až 4 miliardy korun a současně dosažení úspory celkových výdajů tohoto systému o další 4 miliardy korun. Každá koruna, která se změnou chování pacientů ušetří, zůstane ve zdravotnictví a ve svém důsledku tedy půjde ve prospěch buď léčby vážně nemocných lidí a drahých život zachraňujících lékařských výkonů, nebo na zlepšení kvality poskytovaných služeb. Posílí se tak solidarita zdravých s nemocnými. Změní se postavení pacienta, neboť i symbolická částka jeho pozici vůči lékařům a dalším zdravotníkům upevní. Lékař, kterému ubude část návštěv díky poplatkům, může ušetřený čas plně věnovat pacientům, kteří to skutečně potřebují.

Citlivá výše a zajištění dostupnosti péče

Výše poplatků je nastavena velmi citlivě. Porovnáme-li se s našimi vyspělými sousedy Rakouskem a Německem, ale také velmi sociálním Švédskem, zjistíme, že i když výši poplatků vztáhneme k výši průměrné mzdy, jsou „české“ poplatky nejnižší (viz graf č. 3). Jsou také nižší či srovnatelné s takovými zeměmi jako je Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko a Slovensko (viz graf č. 4). Jediným středoevropským státem, ve kterém nejsou zavedeny regulační poplatky ve zdravotnictví, je Polsko, ale to jen za cenu, kterou čeští občané „platit“ nemusejí. V Polsku je totiž vysoká spoluúčast pacientů a to 28,1 procenta výdajů na zdravotnictví (u nás zhruba 11 procent) a kromě toho jsou tam běžné přímé neoficiální platby (čili korupce). Například na vyšetření u ambulantního specialisty se tam čeká týdny až měsíce nebo si ho musí pacient zaplatit z vlastní kapsy.

Vedle opravdu symbolické výše poplatků, která odpovídá ceně některých alkoholických nápojů, cigaret či zákusku v cukrárně, je navíc zajištěna ochrana pacientů před nadměrnou kumulací regulačních poplatků, ale také doplatků na léky. Z ročního ochranného limitu budou mít užitek zejména chroničtí pacienti, kteří užívají více léků najednou. Podle analýz ministerstva jsou takových pacientů desetitisíce a doplácejí deset, patnáct a v extrémních případech i více tisíc korun ročně na léky. Tito většinou vážně nemocní na novém systému v roce 2008 vydělají, zdravotní pojišťovny jim budou vracet tisíce korun.

Situace v západní Evropě
Regulační poplatky – srovnání s Rakouskem, Německem a Švédskem

Poplatky nejsou reforma

Zavedení regulačních poplatků je startovním výstřelem samotné zdravotnické reformy. Další zákony, které předloží ministr zdravotnictví vládě a parlamentu v průběhu roku 2008, jasně vymezí nárok občanů na zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tedy na co a dokdy mají nárok, včetně garance maximálních objednacích dob a místní dostupnosti zdravotní péče. Občan bude mít například garantovánu dobu, do které má být proveden určitý druh operace, nebo bude zřejmé na jak velkém území musí pojišťovna zajistit dostupnost praktického lékaře. Pojištěnci si přitom budou moci legálně připlatit za „nadstandard“ a získat bonusy za zdravý životní styl nebo aktivní přístup k prevenci. Reforma dále změní postavení a motivace poskytovatelů zdravotních služeb a zejména pak zdravotních pojišťoven tak, aby pojištěncům nabízeli pestřejší a lepší služby. Zdravotní pojišťovny také musejí více začít nakupovat zdravotní péči pouze tam, kde je skutečně efektivní a kvalitní. Stát nad nimi bude dohlížet prostřednictvím nového štíhlého, ale přísného úřadu pro dohled. Reformní míček tak rozhodně nezůstává jenom na straně pacientů.

Co je to Veřejné zdravotní pojištění? Veřejné zdravotní pojištění je základem takového systému zdravotnictví, ve kterém se všichni občané povinně skládají do zvláštního fondu, z něhož je pak financována zdravotní péče. Každý zaměstnaný občan, každý podnikatel odvádí na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého příjmu (respektive zaměstnanec zaplatí 1/3 a zaměstnavatel 2/3). Odvody do zdravotního pojištění si zdravotní péči nepředplácíme, ani si tak „nešetříme“ na svoji léčbu. Odvádíme všichni stejné procento, přestože každý budeme čerpat jinou péči za velmi rozdílné peníze. Odvody totiž především vyjadřujeme svoji solidaritu, svoji připravenost pomoci si navzájem. Solidarizujeme se my všichni zdraví, nebo občas lehce nemocní s chronicky a vážně nemocnými. Nikdy nevíme, kdy budeme tuto solidaritu sami potřebovat. Léčba některých nemocí je natolik drahá, že by si na ni nedokázal našetřit ani velmi bohatý člověk. Jestliže zaměstnanec přispěje do zdravotního pojištění za svých deset pracovních let částkou 250 až 300 tisíc korun, pak se tato částka může rozplynout během deseti, ale také během jediného dne například na ARO oddělení. Fond zdravotního pojištění není přímou součástí státního rozpočtu a funguje relativně samostatně. Stát ale do něj přispívá a to za ty spoluobčany, kteří nejsou výdělečně činní a nepatří mezi osoby bez zdanitelných příjmů, tedy například za děti, důchodce, vojáky, ženy na mateřské dovolené, studenty. Někdy jsou tyto skupiny označovány také jako státní pojištěnci. Účelem tohoto příspěvku není pokrýt všechny náklady na zdravotní služby pro uvedené skupiny spoluobčanů. Slouží jen jako doplněk peněz vybraných od občanů, kteří mají vlastní příjem.

Situace ve střední Evropě
Poplatek za návštěvu u lékaře

Polsko
Slovensko*
ČR
Chorvatsko
Maďarsko
Lotyšsko
Bulharsko
Estonsko
 
graf č. 4
Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Aleš

Je dobré si uvědomit, kolik stojí opravdu závažné zdravotní problémy. Proč, ale už sami lékaři nás nenutili do prevence a místo toho složitě léčí nemoci, ke kterým nemuselo dojít. Pozdě bycha honit ...

Reagovatpoděkovatnahlásit

26. listopadu 2007, 21:28:44

Karel60

Jak úsměvné je sdělení ministerstva, kolik lidé prosázejí, propijí a prokouří. Ti, jichž se poplatky u lékaře a v lékárně nejvíce dotknou, děti a důchodci, do této skupiny nepatří. Pánové Julínek a Cikrt tyto sociálně nejslabší a současně nejnemocnější zřejmě posuzují podle sebe. Léčba Napoleonského syndromu pana Cikrta v arogantních odpovědích na dotazy pacientů je toho důkazem.

Reagovatpoděkovatnahlásit

29. listopadu 2007, 12:26:34

Vladka

...ze vlastne vsechno je jen obchod. Lekar je motivovan obchodnimi zastupci, kteri dodavaji leky, lekarnici to same...Vse je jen o penezich a pokud je vlada rozhazi, musi je ziskat jinde..Proc ma platit nemocnici rodicka? Vzdyt statu porodila dalsiho zivitele (to neni muj osobni problem, rodit uz se nechystam, ale pripada mi to absurdni)...Proc mam v pristim roce platit u zubare, u ktereho jsem nechala uz asi 2.000 a zub po roce nemam jeste hotovy?...

Reagovatpoděkovatnahlásit

29. listopadu 2007, 18:27:47


Celkový počet příspěvků v diskusi: 6. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Nové články emailem
Anketa
Měl by stát a zdravotní pojišťovny podle vás více přispívat na léčbu celiakie?
Zatím hlasovalo 60 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Kajoš (neurol, lexaurin, rivotril a další) 21. května 2017, 18:37:05

    Ahoj, beru Neurol asi 2 měsíce a musím si dát minimálně 2-3 mg aby mě to zabralo. Doktor mě… Diskutovat

  • JiB (Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)) 20. května 2017, 00:47:54

    Tento týden byl manžel na MR a PET .... výsledek .... má už to v celé hlavě .... celá hlava… Diskutovat

  • Květa (Projímadle) 18. května 2017, 18:03:07

    Dá se užívat i dlouhodobě, není návykový, dá se dobře dávkovat (sirup) po lžících,… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.