Neléčená angína může způsobit revmatickou horečku

Revmatická horečka se dnes již nevyskytuje tak často, jako tomu bylo dříve. Hlavní příčinou tohoto poklesu je léčení bakteriální angíny antibiotiky. Angínu vyvolávají bakterie ze skupiny streptokoků, které napadají mandle v dutině ústní. Kdysi, před érou antibiotik, nebyla tato nemoc účinně léčena. Někdy se infekce rozšířila a i prostá angína mohla končit smrtí nemocného, většinou se však člověk uzdravil. Imunitní systém musel infekci zvládnout bez pomoci antibiotik.

Byl v tom však háček. Za několik týdnů po uzdravení se u některých lidí začaly projevovat příznaky revmatické horečky. Jedna z povrchových bílkovin streptokoka je totiž podobná povrchovým strukturám některých buněk našeho těla. Imunitní systém streptokoky sice úspěšně zahubil, ale pak si spletl vlastní buňky těla s bakteriemi a začal likvidovat i je. K této nenormální reakci imunitního systému je nutný určitý genetický předpoklad a ten mají jen někteří lidé. Je nutné dodat, že revmatická horečka nemusí vzniknout jen po angíně. Vzácněji může následovat i jiné streptokokové infekce (například kožní infekce).

Podrobné informace o angíně najdete zde.

Podstatou revmatické horečky je tedy neinfekční zánět způsobený naším vlastním imunitním systémem. Z toho důvodu hovoříme o revmatické horečce jako o autoimunitní chorobě.

Imunitní systém nejčastěji napadá srdeční buňky, a to ve všech 3 vrstvách srdce – vnitřní blány vystýlající srdeční dutiny (endokard), buňky srdeční svaloviny (myokard) a buňky zevního obalu srdce (perikard). Zvláště nebezpečné je poškození buněk chlopní, které může způsobit i selhávání srdce. Mimo to jsou postiženy buňky v kloubech, buňky v podkoží a také buňky cév. Nemoc má řadu projevů, které můžeme rozdělit na celkové projevy provázející imunologickou reakci našeho těla a na projevy místní, které souvisí s poškozením konkrétních orgánů. Mezi celkové projevy patří horečka, únavnost a další nespecifické příznaky.