Nedá mi to, abych nerozšířila článek o zadečku statí o plenkách. Dovolte mi tedy, abych vás seznámila s výsledky svého soukromého průzkumu na téma "Látková nebo papírová?".
Příčinou neprůchodnosti slzných cest je většinou vrozené zúžení nebo i úplné uzavření odtokových slzných kanálků v místě jejich vyústění do nosních průduchů. Někdy je příčinou i vrozená anatomická překážka v těchto místech. Vzácněji jsou špatně vyvinuty některé odtokové části v horním slzném systému.
S neprůchodností slzných cest se můžeme setkat nejenom u malých dětí, ale i dospělých, u kterých je typickou příčinou zánět nebo úraz v oblasti oka. Toto onemocnění se více vyskytuje s narůstajícím věkem a častější je u žen. Záněty mívají často původ v zánětu spojivek přeneseném na tyto cesty. Infekce může vzniknout také druhotně při překážce v odtoku slz (např. kamínek, následek úrazu, přítomností cizího tělesa), ale také chirurgickými zákroky v oblasti očnice (oblast oka ohraničená kostí), změnami při menopauze a nádory.
Čtěte také: Kolik vám přispěje pojišťovna na brýle?
Příznaky neprůchodnosti slzných cest
Hlavním příznakem neprůchodnosti slzných cest je časté a později trvalé slzení většinou jen jednoho oka. Oboustranná neprůchodnost slzných cest se vyskytuje méně. K slzení se obvykle přidají i zánětlivé příznaky oka ve formě opakovaných jednostranných zánětů spojivky. Oko může být zarudlé, zhnisané výtokem a po spánku víčka slepená hnisem. Může se také stát, že se zánět spojivek rozšíří i do druhého původně nepostiženého oka. Zrak obvykle postižen nebývá.
Čtěte také: Zánět spojivek u dětí
Léčba neprůchodnosti slzných cest
Neléčení neprůchodnosti slzných cest může vést k jejich trvalému uzavření. Léčba je pak mnohem náročnější, často probíhá v nemocnici formou operačních zákroků při celkové anestezii.
Vrozené zúžení se většinou samo upraví, vhodný léčebný postup vždy určí lékař na základě vyšetření dítěte.
Prvním krokem léčby by vždy měla být tzv. konzervativní léčba, která spočívá v provádění masáží slzného vaku s aplikací desinfekčních či antibiotických kapiček a čištěním nosní dutiny dle potřeby.
V případě neúspěchu této metody se provádí průplach a sondáž slzných cest. Za optimální věk, kdy se sondáž u dítěte provádí, jsou brány 3 až 4 měsíce. Celý zákrok je nebolestivý a provádí se ambulantně při vědomí dítěte. Po sondáži se pokračuje v masážích a v aplikaci desinfekčních či antibiotických kapek.
Při neúspěchu první sondáže se další provádí nejdříve za 14 dní, pak je obvykle problém natrvalo vyřešen. Průplach i sondáž se mohou vzájemně kombinovat. U dětí starších než 8 měsíců se pak již ambulantní sondáž nedoporučuje a je nutná operativní léčba v celkové anestezii.
Při opakovaném selhání průplachu slzných cest se neprůchodnost řeší chirurgicky v celkové anestezii. Principem je vytvoření komunikace mezi odvodnými slznými cestami a nosem.
Čtěte také: Nezjištěnou oční vadou trpí každý 12. předškolák. Objevte a řešte jí včas!
Preventivní opatření
Oči bychom si měli důkladně chránit:
- Při práci je nutné používat ochranné pomůcky.
- Předcházet zanesení infekce do oka (otírání použitým kapesníkem, nedostatečná hygiena při používání čoček, používání očních kapek dlouho od prvního otevření apod.).
- Při probíhajícím očním zánětu používat vhodné oční kapky a nedovolit oční infekci se rozšířit.
Inzerce
