Očkování při cestě do zahraničí

Co nám hrozí v zahraničí?

Pokud cestujeme na kratší dobu s renomovanou cestovní kanceláří s předpokladem, že budeme spát, stravovat se, odpočívat a koupat se v hotelu, nemusíme se před cestou nijak zvlášť připravovat. Cestovní kancelář by nás však měla upozornit na nutnost očkování, jestliže je v zemi, kam jedeme, povinné. Naopak nic nenechat náhodě bychom neměli v případě, že jedeme do zahraničí na vlastní pěst, nebo na delší pobyt, například služební cestu či montáž. V předstihu bychom měli navštívit Očkovací centrum nebo oddělení pracovního lékařství nemocnice, kde mají o očkování proti cizokrajným chorobám největší přehled. Navíc nás seznámí i s povinnostmi vzhledem k zemi, do které cestujeme, například jaké je třeba potvrzení o tom, že jsme byli očkováni (Mezinárodní očkovací průkaz), potvrzení o vyšetření na AIDS, TBC, atd.

Hodí se doma i za hranicemi:

Klíšťová encefalitida

Obecně lze říci, že bez obav lze cestovat po celé Evropě, samozřejmě s ohledem na dodržování určitých hygienických zásad. Přesto bychom se měli, zvláště chystáme-li se spát v přírodě, nechat naočkovat sebe i naše děti proti klíšťové encefalitidě, zánětu mozkových blan přenášenému klíšťaty, která jsou rozšířena právě na severu a ve středu Evropy, tedy i u nás. Inkriminovanými místy v naší republice jsou zejména okolí řek a vodních nádrží. Klíšťata jsou aktivní v od dubna do října. Na možnost očkování je třeba pamatovat již v zimních měsících, kdy se aplikují první 2 dávky v rozmezí 1-3 měsíců. Třetí injekce má být aplikována 9-12 měsíců po druhé dávce. K získání imunity je třeba očkování opakovat každé 3 roky.

Infekční žloutenka

Další druh očkování, který spolehlivě chrání u nás a ve všech zemích světa, je očkování proti infekční žloutence. Zase bychom měli pamatovat především na očkování dětí. Virus žloutenky způsobuje infekční zánět jater, který může skončit i trvalým poškozením tohoto orgánu s celoživotními následky. Virus typu A způsobuje tkz. žloutenku infekční typu A, přenášenou z nakaženého jedince přímým kontaktem, případně infikovanou vodou, potravinami, mlékem . Virus infekční žloutenky typu A vstupuje do organismu ústy. Druhým typem je žloutenka sérová, jejíž původce , virus typu B , je přenášen krví při transfůzích, operačních výkonech, odběrech krve a kontaktu s nemocnými. Velmi často onemocní žloutenkou narkomani, kteří používají hromadně jednu injekční jehlu na aplikaci drogy.Dnes je známo, že přenos obou typů žloutenky může být kombinovaný a cesty nákazy nelze striktně oddělovat. Vakcinace je důležitá hlavně proto, že hygienické možnosti na našich cestách jsou často omezené a úroveň hygieny v zemi, kam cestujeme různá. Očkování se doporučuje do všech zemí Afriky, Severní i Jižní Ameriky, některých zemí Austrálie a také pro Evropské země. Je možné se nechat očkovat jak proti hepatitidě typu A (2 dávky v rozmezí 6-18 měsíců), tak hepatitidě typu B (3 dávky), případně jednou vakcínou proti typům A i B (3 dávky).

Daleká cizina:

Žlutá zimnice

Je akutní infekční onemocnění, projevující se těžkou žloutenkou a krvácením. Původcem je virus, který je přenášen komáry. Očkování je povinné pro řadu zemí Afriky, Střední a Jižní Ameriky , které vyžadují Mezinárodní očkovací průkaz. Řada států očkování vyžaduje, i když se u nich žlutá zimnice nevyskytuje, ale cestovatel přijíždí ze země, kde se s ní mohl setkat. Zejména nemá-li potvrzení o tom, že cestoval mezinárodní leteckou dopravou. Je dobré se informovat na nutnost očkování , pokud směřujete do rovníkových oblastí výše zmíněných kontinentů. Očkování je třeba si zajistit v předstihu.

Malárie

Nejznámější cestovatelská choroba, o jejíž vymýcení se zatím marně snaží Světová zdravotnická organizace. Je to parazitální onemocnění, původcem je prvok (plasmodium) a přenašečem komár rodu Anopheles. Projevuje se opakujícími se záchvaty horečky , třasavky, zimnice, bolestí a blouzněním. V důsledku rozpadu červených krvinek dochází ke chudokrevnosti. Hrozí v oblastech tropické Afriky -- jižně od Sahary, dále v Iráku, Iránu, Jemenu, Ománu, Saudské Arábii a Turecku, z asijských zemí můžeme jmenovat Čínu, Malajsii, Indonésii, Kambodžu, Laos a Vietnam, a tropy a subtropy Jižní Ameriky. Největším nebezpečím pro turistu jsou samozřejmě močály plné komárů, avšak pozor, spolehlivé očkování proti malárii neexistuje ! Jedinou ochrannou je prevence -- dostatek insekticidů proti komárům, repelentů, vyhýbání se místům, kdy by se mohli nakažení komáři vyskytovat, používání moskytiér, zakrývání co největšího povrchu těla oděvem a preventivní užívání antimalarik . S prevencí začínáme ještě před cestou a končíme až po měsíci po návratu domů!/p>

Tyfus

Tyfus je prudké infekční střevní onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Můžeme se nakazit v zemích , kde jsou problémy s hygienou. Týká se to obecně Asie, Jižní Ameriky, Afriky a východní Evropy. Zdrojem nákazy je bacilonosič, který vylučuje bakterie stolicí a močí. Kontaminací vody a potravin, případně i osobním kontaktem (podáním ruky) se bakterie přenesou na zdravého jedince. Proti tyfu lze očkovat a očkování se vřele doporučuje.

Cholera

Vyskytuje se v Asii (zejména Indie v údolí řeky Gangy), Jižní Americe a Africe, ale můžeme se nakazit i v některých zemích bývalého Sovětského svazu, takže očkování by mělo být před vycestováním do této ciziny samozřejmostí. Bakteriální původce způsobuje velmi prudké vodnaté průjmy, podobné rýžové vodě, někdy se přidává i zvracení. Také cholera se přenáší vodou, potravinami a špinavýma rukama.

Meningokoková encefalitida

Původcem je bakterie meningokok (Neisseria meningitis), přenos nákazy se děje kapénkami nebo přímým kontaktem s nemocným. Onemocnění začíná jako zánět nosohltanu a spojivek, ale může skončit jako hnisavý zánět mozkových blan. Celoročně se vyskytuje po celém světě, ale v zemích tkz. meningokokového pásu je zvlášť častý od prosince po květen. Jedná se o země severní a střední Afriky, Saudskou Arábii, Indii a Nepál. Pokud se tam chystáte v tuto dobu, je dobré se nechat očkovat.

Japonská encefalitida typu B

Onemocněním přenášené komárem, původcem je virus. V důsledku nákazy probíhá akutní zánět centrální nervové soustavy , smrtelnost je poměrně vysoká. Vyskytuje se v Japonsku, přímořských oblastech zemí bývalého Sovětského svazu, Číně, Koreji, Indii a Indonésii. Také proti japonské encefalitidě existuje očkovací látka.