Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Jak se projevuje?
Mezi typické počáteční příznaky patří náhlé objevení se zákalků plovoucích v zorném poli a světelné záblesky vnímané před postiženým okem. Zákalky pacienti popisují velmi různě, nejčastěji jako "saze, pavouky, mušky, tečky apod.", které když se snaží "chytit", tak jim uplavou stranou. Charakteristický je náhlý vznik a nápadnost těchto zákalků a častý doprovod záblesky. (Tyto nebezpečné je třeba odlišit od těch nevinných, které zná velká část, zvláště krátkozrakých lidí, vnímaných dlouhodobě zhruba stejně intenzivně, zvláště při pohledu na světlý podklad nebo proti světlu. Tento typ opacit není nebezpečný a není se jich třeba obávat, pokud nedojde k náhlé nápadné změně v jejich kvantitě a kvalitě). S určitým časovým odstupem, který může být dosti variabilní, začíná pacient vnímat výpad zorného pole. Někteří jej přirovnávají k zácloně nebo závěsu částečně spuštěné před okem, jiní udávají pocit, jako by jim před okem clonil spadlý pramen vlasů, a to nejčastěji z vnější strany. Tento stín se postupně šíří a většinou následuje i zhoršení zrakové ostrosti, pacient vidí celkově špatně. Přitom není pociťována bolest ani dráždění oka.
Z hlediska průběhu a prognózy onemocnění je důležité při vzniku iniciálních příznaků co nejdříve vyhledat očního lékaře. Samotné zákalky a záblesky nejsou totiž většinou ještě příznaky odchlípení sítnice, ale signalizují pouze odtržení zadní sklivcové membrány, tah sklivce za sítnici, případně vznik trhliny. V této fázi, pokud je diagnostikována trhlina, často (ne vždy) stačí ošetření sítnice laserem a nebezpečí amoce bývá zažehnáno. Většinou není nutná léčba žádná, neboť oftalmolog nalezne pouze akutní odchlípení sklivce bez dalších rizikových faktorů. Tento závěr však může učinit pouze lékař po důkladném vyšetření, pacient sám nemá možnost na základě uvedených subjektivních obtíží závažnost stavu posoudit. Jakmile začne vnímat clonu před okem, je už vznik odchlípení velmi pravděpodobný a urgentní vyšetření již opravdu nelze odkládat, neboť časnost zákroku většinou rozhoduje o zrakové prognóze. Tímto se dostáváme k léčbě amocí.
Přidat nový komentář