Ať už úzkost vzniká tak, či onak, je potřeba nebát se najít způsob, jak se jí zbavit, léčit se, vyhledat odborníka.
Názory na to, proč úzkost vzniká, a na mechanismy vzniku úzkosti se různí. Kolik jednotlivých škol, tolik názorů... A laik aby se v tom vyznal!
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Biologické příčiny
Biologičtí psychiatři, ti, kteří věří hlavně na hmotu, na to hmatatelné a vědecky dokázané, ti vidí jako viníka vzniku úzkosti hlavně biologické příčiny. Uvažují o genetických faktorech, které člověka predisponují ke vzniku úzkostí (děda byl lekavej, otec si ze všeho dělal hlavu a kluk to má po nich...). Hledají také abnormity v různých částech mozku, poruchu v chemických přenašečích nervového signálu nebo v systému hormonů a jiných chemikálií zodpovědných za řízení vegetativního nervstva, tedy toho, které nemůžeme ovlivnit vůlí.
Jako původ úzkosti připouští také různá zranění, záněty a nádory mozku nebo nadbytek či nedostatek hormonů v lidském těle, vliv různých jedů nebo drog nebo nedostatek vitamínů (prostě vše to, co lze najít v laboratorních výsledcích, na snímcích zobrazovacích vyšetření mozku nebo pod nožem patologů na pitevním stole)... Jako prostředek pomoci hledají tedy lék, který by doplnil chybějící chemické substance, potlačil ty nadbytečné, upravují vnitřní chemické prostředí, indikují k operativnímu odstranění nádorů, léčbě zánětů, aplikují elektrošoky... A ejhle, mají výsledky... Ono jim to funguje!
Nevědomé konflikty naší mysli
Psychoterapeuticky orientovaní psychiatři, psychologové a psychoterapeuti obecně vidí příčinu úzkostí tu v nevědomých konfliktech naší mysli, tu zase ve špatně naučených reakcích a strategiích a jindy ve vědomém špatném přemýšlení o sobě a o světě kolem.
Psychoanalytik zdůrazňuje význam nevědomých konfliktů, obvykle pocházejících z raného dětství, a používání obranných duševních mechanismů ke zvládání úzkosti vyvolané psychickými impulsy a emocemi. Předpokládá konflikt mezi přáním a vnitřním zákazem sobě samému vedoucí k nevědomému vnímání ohrožení, na to nasedá maladaptivní obranný psychický proces a neurotický symptom je na světě (např. toužím se dívat na pornografii, v nevědomí se cítím za tyto touhy vinen, moji nejbližší by mne jistě odsoudili... nevím proč, ale vyhýbám se videopůjčovnám, mám pocit, že se mi tam z nevysvětlitelných důvodů točí hlava a chce na záchod... postupem času se stávám nesmlouvavým bojovníkem za zákaz pornografie...).
Špatné nahlížení na sebe sama
Kognitivně-behaviorálně orientovaná škola, založená na teorii poznání vědomých duševních procesů a učení, vidí úzkost jako výsledek špatného nahlížení na sebe a špatně naučeného chování vedoucího k potlačení stresu. Zkoumá, jak se strach podmiňuje a posiluje (např. od mládí trpím nedostatkem sebedůvěry, ještě posilovaným výtkami rodičů, utvořím si světonázor, že pouze úspěšní jsou oblíbení, toto je posilováno chováním okolí, cítím se neúspěšně, pociťuji úzkost... trpím klaustrofobií, abych se vyhnul úzkosti v zátěžové situaci, vyhýbám se cestování letadlem, autobusem, výtahům, to mi přináší další selhání a úzkosti, obviňuji se, mám úzkosti – bludný kruh se uzavírá...).
Nepřítomnost smyslu života
Humanistická psychologie vidí úzkost jako logické vyústění existencionální samoty, nepřítomnost smyslu života a její učení se odráží i od filozofie.(např. dospívám, jsem vyplašené ptáče v chaosu světa, nevím, čeho se chytnout, plácám se odnikud nikam, nemám své místo na světě, nemohu ho najít... konfrontace se světem mi přináší úzkosti).
Psychoterapeuti tedy hledají nevědomé konflikty, jindy se zas pokouší změnit názor na sebe a „odcvičit“ chorobné příznaky nebo pomáhají přijmout sebe samého, jaký jsem, a najít si své místo. Jednoduše řečeno – pomáhají pacientovi přejít jeho nesnáze, být s ním tak, aby důvěřoval. A ejhle... Ono jim to také funguje!
Je třeba najít způsob, jak se úzkosti zbavit
Názorů na vznik úzkostí je prostě mnoho a je na každém, aby se poznal v tom kterém modelu (i já mám svůj...), většinou za pomoci svého průvodce. Ať už úzkost vzniká tak, či onak, je vždy stejně nepříjemná a bolestná a je potřeba nebát se najít způsob, jak se jí zbavit, léčit se, vyhledat odborníka.
autor: MUDr. David Hynčík
