Tato rostlina, pocházející z oblastí jižní Sibiře, je původními obyvateli používána po několik stovek let s velkým úspěchem. Její hlavní obsahové látky se stávají běžnou součástí řady potravních doplňků.
Maralí kořen
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Tato rostlina, pocházející z oblastí jižní Sibiře, je původními obyvateli používána po několik stovek let s velkým úspěchem. Její lidový český název – maralí kořen (nebo leuzea) – vychází z pozorování, že jelen maral vyhrabává zjara ze sněhu zbytky rostliny, které mu umožňují přežít krutou sibiřskou zimu a zajišťují do určité míry jeho dobrou reprodukci?
Lidé se z těchto poznatků poučili a hlavní obsahové látky se stávají běžnou součástí řady potravních doplňků.
Funkce v organizmu
Kořen parchy saflorové obsahuje především ekdysteroidy, flavonoidy a polyacetyleny. Ekdysteroidy jsou hlavní účinnou látkou: zvyšují nespecifickou odolnost organizmu, mají adaptogenní aktivitu (působí „proti stresu“), při jejich používání je organizmus regenerován daleko rychleji, tyto látky působí stimulačně na centrální nervový systém.
Zkracují dobu spánku po uklidňujících prostředcích, zlepšují metabolizmus cukrů, tuků a cholesterolu, zvyšují ukládání bílkovin do příčně pruhovaného svalu (tento „anabolický„ účinek je s úspěchem využíván u sportovců, kteří se věnují jak silovým, tak vytrvalostním sportům; je však nutno říci, že tento účinek není škodlivý jako v případě zbytečného používání anabolických hormonů).
Ekdysteroidy mají také ochranný vliv na játra a působí ochranně i na srdce a cévy. Flavonoidy biologický účinek ekdysteroidů doplňují: podílejí se na snížení hladiny cholesterolu a mají ochranný účinek na cévní stěnu. Vliv polyacetylenů není dosud vyjasněn – zdá se, že budou mít určitý antimikrobiální účinek.
Zdroje
V současné době jsou používány tekuté standardizované extrakty ze suchých kořenů, případně suché, speciálně vyčištěné extrakty. Před několika lety začaly být u nás používány také čajové směsi a to buď jen z listů anebo ve směsi s kořeny parchy a s přísadou některých jiných léčivých rostlin, které mají zklidňující účinky.
Možná rizika
Na rozdíl od některých jiných adaptogenních rostlin jsou rizika prakticky zanedbatelná; jediným větším rizikem je nízký krevní tlak. U některých osob nastává po vyšších než doporučených dávkách zvýšené podráždění mozku, které je vystřídáno spavostí. Vyčištěné sumární extrakty, které obsahují především jen ekdysteroidy a flavonoidy, jsou prakticky bez vedlejších účinků.
Použití
Od 60. let minulého století začaly být používány extrakty z kořenů parchy jen v bývalém SSSR: z pochopitelných důvodů vůči nim byla ve světě nedůvěra. Ovšem už od 80. let se začalo jejich použití rozšiřovat v USA, Japonsku a nakonec i v Evropě.
Jsou používány jako tonikum a adaptogenní prostředek při depresích, vyčerpanosti organizmu, jako pomocný prostředek při pohlavní impotenci (především mužské), v rekonvalescenci po těžkých operacích a otravách chemického a bakteriálního původu; velmi významně se uplatnily ve sportu (bodybuilding, cyklistika).
V případě tekutých extraktů se doporučuje 3krát denně 20 kapek, v případě suchých standardizovaných extraktů taková denní dávka extraktu, aby v ní nebylo více než 10 mg ekdysteroidů. Přípravky se užívají před jídlem po dobu 4-6 týdnů, potom je vhodné zařadit 1-2 týdenní přestávku.
autor: Mgr. Daniel Jun , FaF UK v Hradec Králové
