Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Deprese je stav charakterizovaný patologicky skleslou náladou se snížením aktivity a životního elánu. Tato patologická nálada má mít trvání alespoň 2 týdny.
Čtěte také: Překvapující příznaky deprese
Příznaky deprese
Mezi hlavní příznaky patří především ztráta zájmu a potěšení z vykonávaných aktivit, patologická smutná nálada, pokles energie. Přidružuje se i ztráta sebeúcty, pocity viny nebo sebeobviňování, sebevražedné myšlenky, zhoršení chuti k jídlu a poruchy spánku.
Hlavní příznaky
- depresivní nálada v míře jednoznačně abnormální pro daného jedince, přítomná po většinu dne a téměř každý den, značně ovlivněná okolnostmi a trvající alespoň 2 týdny
- ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné
- pokles energie nebo zvýšená unavitelnost
Vedlejší symptomy
- ztráta sebedůvěry nebo sebeúcty
- bezpředmětné prožívání výčitek proti sobě samému nebo pocitů nadměrné a bezdůvodné viny
- opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu nebo jakékoliv suicidální chování
- stížnosti nebo důkazy svědčící o snížené schopnosti myslet nebo soustředit se, o nerozhodnosti nebo váhavosti
- změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo zpomalením (ať již hodnocené subjektivně nebo objektivně)
- poruchy spánku jakéhokoliv typu
- změna chuti k jídlu (snížení nebo zvýšení) s odpovídajícími změnami hmotnosti
Čtěte také: První příznaky Parkinsonovy choroby jsou nenápadné
Diagnostika deprese není snadná
Deprese často doprovází již iniciální stadia Parkinsonovy choroby, někdy i předchází vývoj jasných motorických příznaků. Další vrchol výskytu deprese je pak v pozdní fázi onemocnění. Úzkostné stavy vznikají i v návaznosti na sníženou soběstačnost a nutnost využití pomoci další osoby.
U Parkinsonovy choroby se depresivní příznaky často špatně odlišují od motorické parkinsonské symptomatiky, přesto bylo zjištěno, že tíže deprese nekoreluje s hybným postižením. Pacient často přisuzuje duševní problém základnímu onamocnění nebo své psychosociální situaci, eventuálně potížím s adaptací na nově vzniklou situaci.
Proto je nutné při jakékoliv pochybnosti konzultovat potíže s lékařem. Problém však může být i vztah lékaře a nemocného. Vzhledem k tomu, že Parkinsonova choroba je běh na dlouhou trať, je velmi důležité si zvolit takového lékaře, ke kterému bude mít pacient důvěru.
Typický pacient s depresí se i přes dobře kompenzovaný hybný stav cítí nevýkonný, unavený. Deprese tedy podstatně snižuje kvalitu života.
Čtěte také: Léčba Parkinsonovy choroby - hluboká mozková stimulace a Duodopová pumpa
Léčba deprese
Základním předpokladem pro zvládnutí deprese je její rozpoznání. První změny obvykle zaregistruje okolí nemocného, je tedy vhodné na ně upozornit. Léčba bývá obvykle účinnější, čím dříve je zahájena.
Obecně platí, že vlastní léčba deprese by měla zahrnovat biologickou a psychosociální terapii a doporučení režimových opatření (kaloricky vydatné stravy, pravidelného cvičení).
Biologickou terapií akutní epizody máme na mysli léčbu antidepresivy, nejvíce se uplatňují preparáty SSRI, anxiolytika. Volba antidepresiva musí být přísně individuální.
Elektrokonvulzivní terapie (ECT) je v léčbě deprese účinná a přechodně zlepšuje motoriku. Antidepresivní účinek ECT v léčbě deprese při PN je výrazný, ale často jen krátkodobý a byly rovněž zaznamenány případy deliria indukovaného elektrokonvulzivní terapií. ECT lze použít přímo v léčbě PN, efekt však bývá pouze dočasný.
Popsán je antidepresivní efekt některých agonistů dopaminu (pramipexol, pergolid).
Důležité místo v léčbě deprese zaujímá psychoterapie.
Zdroj: www.psychiatriepropraxi.cz, www.neurologiepropraxi.cz
