K čemu slouží prenatální kardiologická diagnostika?
Vrozené srdeční vady patří mezi nejčastější vývojové poruchy. V České republice se v roce 2014 narodilo 109 900 dětí a téměř 800 z nich přišlo na svět se srdeční vadou. Statisticky má totiž 7 novorozenců z 1000 ihned po porodu diagnostikovanou srdeční vadu a zhruba u třetiny z nich je zjištěna závažná, život ohrožující komplikace. Jiné komplikace, jako jsou například poruchy rytmu, se však dají úspěšně léčit, a dokonce ještě před narozením dítěte. To je možné díky prenatální kardiologii. Těhotné ženy tak mohou v současné době běžně podstoupit prenatální kardiologické vyšetření plodu – ultrazvukové vyšetření pro vyloučení vrozených srdečních vad dítěte, anomálií cévního systému, poruch srdečního rytmu či selhání srdečního svalu.
„Pokud je u miminka diagnostikována vrozená srdeční vada, vše se dá předem připravit tak, aby žena porodila do ideálních podmínek s týmem odborníků připraveným na okamžité řešení srdečních problémů dítěte,“ říká prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC, z Centra prenatální ultrazvukové diagnostiky a dětské kardiologie na pražské klinice Canadian Medical Care.
Věděli jste, že…
- V loňském roce bylo v České republice rozpoznáno 43 % všech vrozených srdečních vad a 97 % kritických vrozených srdečních vad již v těhotenství.
- Působení faktorů vnějšího prostředí, jako jsou kvalita ovzduší, viry, alkohol, kouření či léky má největší vliv na vznik srdečních vad v 2. až 8. týdnu těhotenství.
- Objem krve ženy vzroste v těhotenství o 50 %.
- Průměrný věk žen, které v České republice loni porodily dítě, byl 29,9 let.
Vznik srdečních vad a jejich projevy
Vrozené srdeční vady vznikají v prvních týdnech embryonálního vývoje.
„Jelikož má krevní oběh plodu paralelně vedle sebe spojen plicní a systémový krevní oběh, srdeční vady se kompenzují, a tedy nejsou při běžném vyšetření poznat. To je důvod, proč má plod se srdeční vadou v těhotenství pravidelnou srdeční frekvenci a velmi často se vyvíjí a roste zcela normálně,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC. Vrozené srdeční vady se tedy nedají z běžných těhotenských vyšetření vypozorovat a bez cíleného vyšetření srdce a cév je nelze před narozením odhalit. Pozitivem ale je, že ani později nezpůsobují zpomalení růstu plodu a nezapříčiní předčasný porod.
Čtěte také: Nedonošené děti patří mezi nejohroženější
Kdy se vyšetření podstupuje a jak probíhá?
Vyšetření těhotné ženy se standardně provádí v období mezi 18. a 22. týdnem těhotenství, hrubé odchylky v srdeční struktuře lze však již rozpoznat od 14. či 15. týdne. Screeningové orientační vyšetření provádí v České republice obvykle gynekolog, detailní specializované vyšetření potom kardiolog se specializací v prenatální kardiologii.
„Jediným spolehlivým ujištěním, že má vaše dítě zdravé srdce, je vyšetření zkušeným kardiologem, který má dlouholetou praxi v diagnostice vrozených srdečních vad po narození, zná dobře anatomii zdravého, ale i nemocného srdce a má přehled o možnostech léčby a dalšího sledování,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC.
Čtěte také: Nemocné srdce a těhotenství: jde to!
Včasným diagnostikováním srdeční choroby můžete předejít komplikacím
Klíčovým přínosem včasné diagnostiky je u kritických vrozených srdečních vad zajištění porodu na specializovaném pracovišti v blízkosti kardiochirurgického centra a v indikovaných případech zahájení léčby ihned po zjištění komplikací, tedy ještě před narozením dítěte. Další nepopíratelnou výhodou pro lékaře je fakt, že se mohou včas připravit na porod novorozence se srdeční vadou.
„Podobná překvapení na porodním sále nejsou příjemná pro rodiče ani pro lékaře a je třeba jim předcházet. V případě, že se narodí dítě se srdeční vadou nečekaně, hrozí, že bude nutné ho urychleně transportovat na specializované pracoviště,“ dodává prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC.
„Znalost problematiky před narozením navíc velmi významně snižuje stres, kterému je vystavena matka (a nepřímo i rodina) po porodu dítěte potřebujícího okamžitou poporodní specializovanou péči“.
Kdy je doporučeno specializované ultrazvukové vyšetření?
Podle mezinárodních lékařských doporučení by měl gynekolog či genetik doporučit speciální vyšetření u kardiologa při výskytu těchto rizikových faktorů:
- Přítomnost vrozených srdečních a jiných vývojových vad v rodině.
- Spontánní úmrtí plodu nebo mrtvě narozené dítě v předchozím těhotenství.
- Věk matky nad 35 let.
- Cukrovka u nastávající maminky nebo jiná chronická či vrozená onemocnění.
- Vystavení zářením a chemickým látkám včetně užívání toxických léků a drog.
- Virové infekce v prvním trimestru těhotenství.
- Léčená neplodnost.
- Vrozené vývojové vady a chromozomální odchylky plodu.
„Vyšetření si může objednat i těhotná žena bez přítomnosti rizikových faktorů, a to na vlastní žádost jako preventivní vyšetření pro vyloučení závažných vrozených vývojových vad,“ upřesňuje prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC.
Samotné vyšetření je neinvazivní, provádí se specializovaným ultrazvukovým přístrojem, trvá 20 minut a není třeba se na něj předem připravovat.
Prenatální kardiologie v České republice
Pro současnou dětskou kardiologii jsou údaje z prenatálního období velmi důležité. Kromě bezprostřední pomoci dětem a rodinám, umožňují informace získané během života plodu zjistit příčinu, proč ke vzniku onemocnění srdce došlo a jak mu příště předejit. Česká republika naštěstí patří mezi země s nejlepšími výsledky všech prenatálních screeningových programů. Zároveň je zde na velmi vysoké úrovni i péče o děti s vrozenou srdeční vadou.
„Důvodů je celá řada – kromě špičkově vzdělaných odborníků je to také velikost regionu – v případě České republiky jde o relativně malou zemi s geograficky dobře rozmístěnými pracovišti zajišťujícími dobrou dostupnost pro těhotné. Důležitým faktorem je i velmi dobrá organizační struktura zdravotního systému obecně a velmi dobrá návaznost na specializovaná pracoviště. Kvalitu spektra poskytované péče nepochybně rozšiřuje také prenatální kardiologie,“ uzavírá prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC.
