Pět nej otázek o antikoncepci.

Chci se vás zeptat, jak dlouho mohu hormonální antikoncepci užívat bez přestávky?

Pamětníci začátků hormonální antikoncepce si jistě vzpomínají, že ženám byly doporučovány přestávky v užívání těchto preparátů, aby si "tělo od hormonů odpočinulo". Ještě v dobách nedávno minulých, před 10 - 15 léty byl obsah účinné hormonální látky v antikoncepční tabletě několikanásobně vyšší než v dnešních moderních prostředcích. Vzhledem k této skutečnosti a v důsledku toho také vzhledem k vyššímu výskytu nežádoucích účinků byly několikaměsíční přestávky zařazované do schématu užívání docela prospěšné a užitečné. Dnešní moderní antikoncepční tableta obsahuje sotva zlomek množství hormonu ve srovnání s těmito historickými preparáty. Proto je také vkládání jakékoliv přestávky naprosto zbytečné. Naopak je možno říci, že většina uměle utvořených přestávek vede k jedné z nejméně žádaných komplikací každé antikoncepce - k nechtěnému těhotenství.

Moderní hormonální antikoncepční tablety může zdravá žena užívat neomezeně dlouho a bez přestávky. Jelikož se jedná o prostředky vázané na lékařský předpis, zaručují pravidelné gynekologické kontroly všechna potřebná vyšetření. Určité opatrnosti je třeba u kuřaček starších 35 let. Ty by měly buď přestat s kouřením, nebo si vybrat jiný způsob antikoncepce. Ve skutečnosti je ovšem kouření mnohonásobně nebezpečnější než antikoncepční tablety. Světová zdravotnická organizace se právem pozastavuje nad tím, že antikoncepce je na lékařský předpis a cigarety volně k dostání v pouličních automatech, ačkoliv by tomu mělo být právě naopak.

Máme už s manželem jedno dítě a další plánujeme přibližně za 3-4 roky. Po prvním porodu jsem začala užívat hormonální antikoncepční pilulky. Zajímalo by mne, jestli mohu tyto tablety užívat celou tuto dobu, jak dlouho před plánovaným otěhotněním bych měla antikoncepci vysadit, a zda nemá dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce na početí nějaký škodlivý vliv.

Dlouhodobé užívání moderních antikoncepčních tablet nemá pražádný vliv na budoucí otěhotnění, na průběh těhotenství ani na zdraví dítěte. Naopak se někdy hormonální antikoncepční tablety používají, i když o zní na první pohled protismyslně, k léčbě neplodnosti. Po několikaměsíčním užívání otěhotní po vysazení preparátu v následujícím cyklu někdy i ta žena, která dříve o těhotenství třeba marně usilovala.

Po vysazení hormonální antikoncepce je možno bezprostředně otěhotnět, není tedy zapotřebí dělat nějakou přestávku.

Jaká je nejlepší antikoncepce po porodu? Nezpůsobí užívání hormonální antikoncepce zástavu tvorby mléka?

Nejbezpečnější je pochopitelně sexuální abstinence. Ve všech příručkách a osvětových letácích bývá doporučováno, aby se první soulož po porodu uskutečnila až za šest týdnů. "Šestinedělí" není jenom magické slovo, ale vystihuje zcela jednoznačně skutečnost, že právě tuto dobu trvá návrat k původním funkcím, zmenšování dělohy, tedy jakási "normalizace". Nicméně každá pátá žena připouští, že k pohlavnímu styku došlo dříve, většinou na naléhání partnera.

První pohlavní styk po porodu může být doprovázen nepříjemnými pocity. Žena někdy cítí bolesti v jizvě na hrázi po ošetření poporodního poranění, výjimkou nebývá ani nedostatečné zvlhčení pohlavních orgánů, takzvaná "soulož na sucho". Tento jev trvá často po celou dobu kojení a je způsoben hormonálně.

Z tohoto důvodu se jako první a nejlepší antikoncepční prostředek po porodu doporučuje zvlhčený neboli lubrikovaný prezervativ. Splňuje totiž také požadavek mikrobní ochrany ženských pohlavních orgánů. Zejména po porodu zde existuje zvýšená možnost infekce, která v tomto období představuje vážné nebezpečí. Ženské bariérové prostředky, zejména pesary, nejsou v bezprostředním poporodním období příliš vhodné.

Nitroděložní antikoncepční tělísko je možno do dělohy zavádět bezprostředně po porodu nebo až po prvním menstruačním krvácení. Tělísko nepředstavuje pro kojící ženu žádnou hrozbu. Množství mléka není ovlivněno, dokonce se tvrdí, že zavedení tělíska kojící ženě je méně bolestivé.

Klasická hormonální tabletková antikoncepce byla dříve určena pro ty ženy, které své novorozené dítě již zcela od prsu odstavily, protože hormon estrogen v nich obsažený snižoval produkci mléka a rovněž se v malém množství do mléka dostával. Jakmile však nastoupila doba takzvaných nízkodávkovaných tablet, mezi něž patří prakticky všechny preparáty u nás současně užívané, jejich odmítání u kojící ženy není už zdaleka tak jednoznačné. Nepatrná dávka estrogenu, která je v nich obsažena, prakticky tvorbu mléka neovlivňuje. Množství tohoto hormonu, které dítě s mateřským mlékem vypije, je dokonce nižší než obsah estrogenu v přírodní potravě, zejména v kravském mléce, z něhož je zhotovována umělá výživa. Po poradě s lékařem tedy může kojící žena i tyto tablety bez obav užívat.

Co jsou to přirozené způsoby antikoncepce?

Každá antikoncepce je určitým ovlivněním lidské plodnosti, takže neexistují metody přirozené a nepřirozené. Ve svém dotazu máte asi na mysli tak zvanou periodickou sexuální abstinenci, při které se partneři zdrží pohlavního styku v tak zvaném plodném období menstruačního cyklu ženy.

Teprve od roku 1929 lidé vědí, že uvolnění vajíčka z vaječníku, tak zvaná ovulace je přesně vázána na následující menstruaci - nastává zpravidla 14 dní před jejím začátkem. Na tom je právě založena metoda výpočtu plodných a neplodných dnů. Tak zvanou kalendářovou metodou je možno toto období vypočítat, k tomu je však zapotřebí sledování nejméně 12 předcházejících menstruačních cyklů. Spolehlivější je metoda s měřením bazálních ranních teplot. Ty jsou v druhé polovině cyklu asi o půl stupně Celsia vyšší. Pokud tato vyšší teplota je naměřena tři dny po sobě, následuje neplodné období až do prvního dne následující menstruace. Přesnost metody se dá ještě zlepšit každodenním sledováním hlenu objevujícím se v poševním vchodu. Pokud se hlen táhne jako syrový vaječný bílek, signalizuje to plodné dny, neplodné období je naopak představováno tak zvanými dny suchými. Obě metody se mohou vzájemně doplňovat.

Spolehlivost periodické sexuální abstinence je udávána od 3% (u těch párů, které pečlivě sledují cyklus, úzkostlivě dodržují abstinenci a pohlavní styk mají raději jen v druhé polovině cyklu). Většina počtu selhání se však pohybuje mezi 10 - 20% (chybné určení plodného období), nebo dokonce až 30% u párů riskujících. V těchto případech je pak mnohem jistější a pohodlnější některá z metod hormonální antikoncepce.

Dočetla jsem se, že prý ani orální sex přes prezervativ nemusí být zcela bezpečný. Virus AIDS prý někdy i prezervativem může proniknout. Co je na tom pravdy?

Pokud bych měl pravdivě odpovědět, pak jediným bezpečím je zdravý sexuální partner. Účinek prezervativu byl v některých zprávách poněkud zpochybňován, jednalo se však o přestup více než tisícinásobné koncentrace viru, tedy takovou situaci, jaká se v přírodních podmínkách prakticky vůbec nemůže vyskytnout. Mohu zcela zodpovědně prohlásit, že nepoškozený prezervativ představuje dostatečnou zábranu transportu viru HIV. To však už neplatí o prezervativu poškozeném. A kdo může zaručit, že třeba v nejchoulostivější chvíli prezervativ nepraskne? V každém případě však prezervativ představuje jeden z nejvýznamnějších prostředků bezpečného sexu.