Poranění hrudníku

Mezi vnitřní orgány, které jsou tímto ohroženy počítáme především srdce a plíce, ale také velké cévy, které se v hrudníku nalézají.

Při poranění hrudníku může být poraněna nejen hrudní stěna, ale i orgány, které jsou uloženy v hrudním koši. K poranění hrudní stěny dochází především přímým násilím (pád na hrudník, stlačení hrudníku, úder do hrudníku, střelné nebo bodné poranění). K poranění vnitřních orgánů dochází buď přímo popsanými mechanismy, nebo nepřímo při tzv. deceleraci tzn. ztrátě rychlosti. Při tomto mechanismu se tělo zastaví, ale vnitřní orgány se setrvačností pohybují dále a mohou tím narušit svůj závěsný aparát nebo sebe sama. Dochází k tomu při pádu z výšky, nebo při dopravních nehodách, cyklistice, lyžování.

Mezi vnitřní orgány, které jsou tímto ohroženy počítáme především srdce a plíce, ale také velké cévy, které se v hrudníku nalézají. Při úrazu může dojít k jejich zhmoždění, roztržení a k velkému krvácení.

Poranění hrudníku lze rozdělit do dvou skupin na poranění otevřená a zavřená.

Otevřená poranění

se ve většině případů projeví stavem, který nazýváme pneumotorax. To je situace, při níž dojde k porušení stěny hrudní a vzduch vniká do hrudníku mezi plíci a stěnu hrudní do prostoru, který se nazývá pohrudniční dutina. Plíce se svou vlastní elasticitou smrští a přestane se podílet na dýchání. I pneumotorax rozdělujeme do několika skupin na otevřený, záklopkový a zavřený.

Otevřený pneumotorax

vzniká při bodných, střelných a tupých poraněních hrudní stěny. Vzduch vnikne do pohrudniční dutiny a vyřadí příslušnou plíci z její činnosti. Nemocný dýchá pouze jednou plicí. Situace je ve většině případů spojena s krvácením do dutiny hrudní, nebo i zevně. Zraněný bývá v šoku, obtížně dýchá, má namodralé rty, může být vzduch v podkoží.

První pomoc při otevřeném pnemotoraxu:

Poraněného zklidníme a vyzveme k pravidelnému a klidnému dýchání.
Postiženého uložíme do polohy v polosedě, nebo s podloženým hrudníkem (nemáme-li podezření na jiná poranění - břicho, páteř).
Ránu na hrudníku překryjeme sterilním krytím (mul, polštářek obvazu) a přelepíme čtvercem igelitu, či jiného neprodyšného materiálu. Čtverec přilepíme třemi pruhy náplasti po třech stranách čtverce a jednu stranu necháme volnou. To zajistí, že vzduch může unikat z pohrudniční dutiny, ale zabráníme jeho nasávání zvenčí.
Musí-li být zraněný uložen do polohy vleže (nemá další přidružená zranění), ukládáme jej do polohy na záda. Při ukládání do stabilizované polohy vleže na boku zraněného ukládáme tak, aby ležel na polovině hrudníku, která je poraněná. Uložíme-li zraněného na neporaněnou polovinu hrudníku, zhoršíme tím dýchání neporaněnou plící!
Při selhávání životních funkcí (nemocný nedýchá, nebo dýchá nedostatečně, nebo nehmatáme puls na velkých cévách) musíme v rámci oživování tyto funkce podpořit.
Zajištění odborné pomoci v nejkratším možném termínu.

Záklopkový (ventilový) pneumotorax

je stav, kdy při vdechu je vzduch nasáván do pohrudniční dutiny, avšak při výdechu se otvor v hrudní stěně uzavírá a vzduch neuniká. Tím se hromadí v dutině pohrudniční vzduch, který stlačuje nejen poraněnou plíci, ale i všechny struktury v hrudníku, včetně druhé plíce, srdce a velkých cév. Jedná se o rychle se rozvíjející hrozivý stav spojený s dušením.

První pomocí je okamžité uzavření otvoru v hrudní stěně popsaným způsobem a co nejrychlejší transport k odborné pomoci.

Zavřená poranění hrudníku

vznikají výše popsaným způsobem. Většinou dochází k izolovanému, nebo mnohočetnému zlomení žeber, které omezí mechaniku dýchání. Zlomené žebro také může poranit plíci uvnitř hrudníku bez patrného zevního poranění a způsobit zavřený pneumotorax nebo velký výron krve do pohrudniční dutiny. Obojí znemožní dýchání na postižené straně stlačením plíce. Poraněná plíce, ze které uniká vzduch, může být příčinou i pneumotoraxu záklopkového (ventilového). Při vdechu zde uniká vzduch z poraněné plíce do pohrudniční dutiny a při výdechu se otvor v plíci uzavírá a vzduch se tím hromadí v pohrudniční dutině. V tomto případě však nelze otvor uzavřít, abychom zabránili vnikání vzduchu do pohrudniční dutiny.

První pomocí je především podpora životních funkcí a rychlý transport k odborné pomoci.

Příčinou nedostatečného dýchání při zavřených poraněních hrudníku je ve velkém počtu případů bolestivost hrudní stěny, která omezuje dýchací pohyby. Poraněný se nemůže v těchto případech dostatečně nadechnout, neboť mu nádech způsobuje velkou bolest. K dušení zde může docházet i bez zlomeniny žebra. Velká bolestivost při dýchání může být i při "pouhém" zhmoždění hrudní stěny. Zraněným však na místě nepodáváme žádné léky tlumící bolest. To ponecháme na odborné pomoci.

Při poraněních hrudníku je nutné mít na paměti, že ve velkém počtu případů bývá poraněno i břicho nebo nitrobřišní orgány.