Potraviny pro zvláštní výživu

Tento pojem je v běžné praxi člověka poměrně neznámý, většina lidí si pod ním jen stěží dovede představit reálný obsah. Velmi často se používají výrazy "potravní doplňky", praxe lékárníků používá pojem "parafarmaceutika". Ani jeden z výrazů však není úplně správný, protože přesně nevystihuje tuto kategorii výrobků. Vidíme je velmi často nejen v prodejnách racionální výživy, ale především v lékárnách, proto je vhodné je v úvodu rozlišit:

Léčivé přípravky ("léky"):

• jsou distribuovány lékárenskou sítí; jen malá část léčivých přípravků může být prodávána podle Vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 21/1998 Sb., i jinde než v lékárnách (u tzv. prodejců vyhrazených léčiv - např. drogeriích, u benzínových pump aj.),
• podléhají velmi přísnému režimu sledování z hlediska účinku, kontroly jakosti, doby použitelnosti atd. Tento proces provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv,
• kromě základního obalu musí mít příbalový leták s přesným uvedením složení, léčebné použití, dávkování, kontraindikací, vedlejších účinků a výrobce. Na obalu musí být uvedeno datum použitelnosti a č. šarže,
• může být zčásti nebo zcela hrazen nemocenskými pojišťovnami,
• jsou stále obměňovány novými chemickými látkami syntetického nebo přírodního původu s různým stupněm síly účinku (a tím podávané dávky).

Potraviny pro zvláštní výživu:

• nemusí být vůbec distribuovány jen v lékárnách, ale mohou být i v obchodech,
• proces kontroly se řídí charakterem této činnosti pro oblast potravinářských výrobků; kontrolu provádí Státní zdravotní ústav a akreditované laboratoře hygieny (orgány v působnosti hlavního hygienika),
• nemusí mít příbalový leták, na obalu nesmí být uvedeno léčebné použití. Údaje na obalu se řídí předpisy platnými pro potravinářské výrobky,
• nikdy nesmí být hrazen nemocenskými pojišťovnami,
• počet chemických látek, které jsou schváleny k používání jako potravina pro zvláštní výživu je mnohonásobně nižší než v případě léčiv (snad 100krát),
• je-li v tomto typu přípravku látka, která může být současně i léčivem, nesmí doporučená denní dávka přípravku dosahovat dávky léčebné.

Nezasvěceného člověka může udivit, že jednou může být látka (např. koenzym Q10) léčivem, podruhé potravinou pro zvláštní účely a pokaždé se její použití řídí jinými předpisy. Je to snadné a oba stavy se odlišují zjevně zejména:

• dávkou: jako potravina pro zvláštní výživu může být Q10 podán v dávce max. 30 mg denně, v případě léčiva to jsou až gramy podle léčebné indikace,
• popisem použití: v případě potraviny pro zvláštní výživu je to "posílení organizmu a snížení negativních vlivů prostředí na lidský organizmus", v případě léčiva "podává se současně při léčbě antineoplastickými antibiotiky, projevujícími se kardiotoxicitou...".

Do skupiny Potravin pro zvláštní výživu patří (Vyhl. Min. zemědělství č. 23/2001 Sb.):

• potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu; vyrábí se z různých zdrojů bílkovin a dalších složek, tyto výrobky musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala jen přidání vody vhodné pro kojence. Platí zde další předpisy, týkající se mikrobiologické čistoty (Vyhl. č. 294/1997 Sb.) a chemických požadavků na zdravotní nezávadnost (Vyhl. č. 298/1998 Sb.)
• potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti,
• potraviny pro diety s omezeným množstvím energie, určené ke snižování tělesné hmotnosti; jsou určeny pro osoby starší 15 let a představují úplnou náhrady celodenní stravy nebo náhradu jednoho nebo více hlavních jídel v rámci celodenní stravy,
• potraviny pro zvláštní lékařské účely; jsou to potraviny zvlášť vyrobené nebo složené pro účely dietního ovlivňování pacientů při použití pod lékařským dohledem, určené ke krytí výživových potřeb, případně jsou určeny pro výživu osob s omezenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny. Tyto potraviny se používají na základě doporučení lékaře, nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě,;
• potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zejména sportovním,
• potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové; jsou určeny pro osoby s poruchami látkové přeměny, potravinovými alergiemi nebo nesnášenlivostí a narušenými funkcemi orgánů,
• potraviny bezlepkové; podávají se osobám (dětem) u kterých se vyvinula nesnášenlivost na lepek,
• potraviny s nízkým obsahem bílkovin; jsou určeny pro osboy s narušenými funkcemi orgánů (např. ledvin),
• potraviny bez fenylalaninu; konzumují je osoby s pozměněným metabolizmem této aminokyseliny, který je pro organizmus člověka velmi nevýhodný,
• potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku; jsou určeny pro osoby s poruchami látkové přeměny a narušenými funkcemi orgánů,
• potraviny určené pro diabetiky,
• doplňky stravy; rozumí se jimi potraviny určené k přímé potřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou potřebu vysokým obsahem potravních doplňků a které byly vyrobeny za účelem běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav a které se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití.

Pojmem "Potravní doplňky" se rozumí látky (přírodní směsi látek) s přesně určeným limitem denní dávky, který výrobce v návodu k použití nesmí překročit. Patří sem:

• vitamíny
• minerální látky (biogenní a stopové prvky)
• látky jiné než vitamíny a minerálie (např. kyseliny pangamová, lipoová, hydroxycitronová, koenzym Q, karnitin, kreatin, směs flavonoidů z citrusových a vinných plodů aj.),
• rostliny a extrakty z nich (některé léčivé rostliny a houby, které neobsahují silně účinné léčivé látky).

Potraviny pro zvláštní výživu jsou tedy podle zákona určeny k udržení a podpoře zdraví, nikoliv k léčení. V praktickém životě je však velmi obtížné odlišit, kdy už léčíme a kdy jenom zdraví podporujeme. Z těchto důvodů často vidíme doporučovat tyto výrobky při současné léčbě řady závažných (civilizačních) onemocnění (zhoubné bujení, onemocnění srdce a cév aj.), nebo je dokonce někteří uživatele přijímají místo léčivých přípravků při mírných projevech některých chorob. Je to přirozené, protože každý společenský jev má dvě stránky: de jure a de facto. Jednotlivé kategorie zdravotnických pracovníků však musí vycházet v tomto směru z pohledu de jure.

Je jisté, že tyto přípravky mají velkou budoucnost a jsou velmi prospěšné.