Hlava, krk, ramena a horní končetiny jsou velmi pohyblivé a je zde proto i velká citlivost na jakékoli poškození.
Nejčastějším projevem potíží s páteří je „bolest za krkem“, související s přetížením šíjových svalů. Dochází k němu zejména při špatném držení těla - šíjové svaly totiž přebírají velkou část zátěže, která správně náleží mezilopatkovým svalům a svalům na přední straně krku (ty pak mají samozřejmě tendenci ochabovat).
Velmi často se také stává, že se probudíme s tzv.“přeleženým krkem“, krutou bolestí znemožňují otočení hlavy. Na vině je zpravidla špatná poloha při spánku, zejména ležení na břiše.
Špatný stav krční páteře se může projevovat i jinak
Odraz stresové reakce – v oblasti šíje se důsledky stresu (stačí i zvýšená pracovní zátěž, trvající dva týdny) ve fyzické podobě projeví nejdříve (tzv.„ztuhnutí“).Stres a přetížení bývá v poslední době jednou z vůbec nejčastějších příčin potíží s pohybovým aparátem
Bolesti hlavy – šíjové svalstvo se upíná v týlní oblasti, jsou tak ovlivňovány pocity, které máme v oblasti hlavy.
Pocity nepříjemného mravenčení prstů horních končetin – často provázejí bolestivé a silně zneklidňující napětí v oblasti šíjových svalů a beder.
Závratě – zvyšování napětí šíjových svalů může také ovlivnit oblast podílející se na vnímání rovnováhy (zhoršené zásobování příslušného cévního okrsku), často je tento stav spojen až s nauzeou (pocit na zvracení).
Kolísavost krevního tlaku – roli tu sehrává uložení tlakových čidel v oblasti krku, je to ale i „spojitá nádoba“se vznikem stresové reakce, případně rozvojem deprese. Odstraněním příčiny – tj. normalizací stavu krční páteře, tak můžeme zabránit i zbytečnému užívání antihypertenziv (není-li samozřejmě zjištěna další příčina).
Poruchy držení těla mohou mít i následující příčiny:
Skolióza – vychýlení páteře do strany (často nestejná výška ramen, sešikmená pánev). Zpravidla se projeví nestejným sešlapáváním podrážek bot. V mládí (pokud ještě není ukončen růst kostí) ji lze zcela napravit, i později se ale dá cvičením dobře kompenzovat. Doporučují se cviky rotační a úklonové. Nezbytné je celkové posílení svalového korzetu páteře.
Plochá záda – tento stav (oploštění bederní, hrudní i krční páteře) vyžaduje cviky zaměřené na celkově lepší hybnost páteře a dále posílení problematických partií odpovědných za správné držení těla.
Hyperkyfóza – tzv. kulatá záda (zvětšené vyklenutí hrudní páteře), časté při ochabování mezilopatkových svalů. Dá se zlepšit vyrovnávacími cviky zaměřenými na uvolnění hrudní páteře a posílení mezilopatkových svalů.
Hyperlordóza – nadměrné prohnutí bederní páteře . Vzniká např. při ochabování břišního svalstva. Zhoršuje ji mj. nošením vysokých podpadků.
Dá se zlepšit cviky zaměřenými na uvolnění bederní páteře. Současně je nutno posilovat břišní svalstvo. Pozor, častou chybou při posilování břicha je ohrožení šíje přetížením. Od začátku zvedání je třeba ihned přitáhnout bradu co nejblíže do hrudní jamky.
Chcete vědět, jak na tom jste?
Patrně nejdidaktičtější pomůckou je pohled do zrcadla – postavte se k němu,nejlépe z boku, zkuste se maximálně uvolnit ve stoje až do krajnosti, a máte to jako na dlani…vystrčené břicho, lehce předkloněná hlava, povytažená (tj.lehce „křečovitá“) ramena. Někdy je i zjevné, na kterém rameni nosíte častěji zátěž – počítač nebo tašku s dokumenty či nákupem. Obecně je lepší přejít na batoh. I u některých notebooků je už s touto úpravou počítáno.
Korzet, který sluší každému
Abychom potížím předešli, měli bychom především dbát na vybudování tzv. svalového korzetu páteře. Ten totiž spolehlivě udrží její správnou polohu a současně brání jejím nepřiměřeným odchylkám. Nedílnou součástí úpravy stavu je také odstranění emočního napětí, tedy respektování pravidel duševní hygieny.
Rozhodně není vhodné začít hned s nasazováním analgetik (léků proti bolesti). Ano, dostat se „do formy“ určitě něco stojí a je to jistě namáhavější, než sáhnout po pilulce, ale bez vlastního aktivního přístupu se dostanete pouze do začarovaného kruhu dalších a dalších obtíží. Bolestí zad, které vyžadují jinou než konzultační a režimovou léčbu, zejména užívání léků a soustavnou lékařskou péči, je totiž ve skutečnosti velmi málo.
Co dělat, aby nás záda nebolela?
Prevencí je jednoznačně pohybová aktivita a vhodné sporty. Praxe ukazuje, že velmi pozitivně se může projevit i zdánlivě bezvýznamné zvýšení pohybu – vyhnout se výtahu, absolvovat cestu do práce rychlejší chůzí, více se zapojit do domácích prací nebo se věnovat zahradě.
Vhodné a nevhodné sporty pro lidi trpící bolestmi zad
Při výběru sportů je nutné dbát především na: jejich pestrost, přiměřenost a pravidelnost.
* Vhodné jsou ty, které účinně protahují a relaxují zádové svaly a kompenzují tak sedavý životní styl. Například: kalanetika, jogová cvičení, plavání nebo rekreační běh na lyžích.
* Nevhodné jsou ty, které mohou zádové svaly nepřiměřeně přetěžovat, tj, jsou spojeny s výskoky, nárazy, zvedáním těžkých břemen či náhlými prudkými změnami směru. Například: tenis, squash, aerobic a běh.
Vždy je také důležité, aby pohybová aktivita přinášela pocit psychické a fyzické relaxace, nikoli stavy únavy nebo dokonce bolest (ta vždy varuje před možným poškozením organismu !).
I při domácích pracích šetřte svůj pohybový aparát
Vedle klasických cviků na posilování svalového korzetu páteře a provozování doporučených sportů, můžete udělat pro svá záda mnoho užitečného i tím, že se naučíte „správně postavit“ k vykonávání každodenních činností.
A pokud musíte delší dobu sedět, nezapomeňte si po 20 až 30 minutách udělat přestávku a provést několik uvolňovacích cviků. Volit byste také měli židli s oporou v bederní páteři. Zdravotní doporučení při práci s počítačem jsou samostatnou kapitolou. Roli zde hraje například správná výška sedáku vzhledem k umístění počítače, dobře nastavená opěra rukou aj.
- Stlaní postele – doporučuje se raději si při upravování postele kleknout, než se naklánět vpřed. Nesnažte se naklánět přes postel, abyste ustlali protější roh – spíše si na vzdálenější stranu přejděte
- Práce s pračkou – při jejím naplňování nebo vyjímání prádla je dobré použít předklonu s nataženou nohou, nebo si kleknout na jedno koleno. Pokud má pračka otvor v přední straně, je lepší si dřepnout, než se předklánět v pase.
- Při žehlení nebo umývání nádobí (zkrátka při práci ve stoje) – se doporučuje uzpůsobit si pracovní prostředí tak, aby bylo možné nohu nakročením zasunout pod pracovní plochu. Záda při tom zůstávají rovná. U nádobí lze ulevit zádům také tím, že se opřeme čelem o skříňku nad dřezem.
- Při práci s lopatou – používejte pružení v kolenou. Při práci tím využijete i silnějších svalů nohou. Při předklánění držte páteř rovně, nakloňte celý trup a vyvarujte se nahrbení zad. Držte lopatu blízko trupu.
Obecně bychom vždy měli stát čelem k tomu, co zvedáme nebo s čím pracujeme a při práci dbát také na rovnoměrné zatížení zad.
Jaroslava Sladká
autor:
