Průjem nepodceňujte, může způsobit mozkovou mrtvici

Druhy průjmu

Průjem se projevuje častou stolicí (více než 3 denně), většinou řídkou až vodnatou. Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání obtíží a jejich příčiny na akutní a chronická.

Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být důsledkem výskytu parazitů v lidském těle.

Třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry. Jakmile se dostanou do těla, proniknou do buněk nacházejících se v tlustém nebo tenkém střevě. Tady se množí, ničí buňky a brání tak správnému vstřebávání tekutin.

Průjmové onemocnění mohou způsobit i bakterie, které se dostanou do zažívacího ústrojí. Bakteriální průjmy postihnou člověka zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev.

S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé nejen při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a nemyté ovoce či zelenina.

Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než 2 týdny. Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření. Jen to může odhalit přesnou příčinu nemoci. Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.