Průjem

U lékaře

Při návštěvě lékaře s Vámi lékař nejdříve sepíše tzv. anamnézu. Zajímat je bude hlavně jak dlouho průjem u Vás trvá a kolik stolic denně máte. Zeptá se Vás také na příměs krve, hlenu či hnisu ve stolici. Neměl by Vás zarazit ani dotaz na Vaši rodinu. Mnoho nemocí trávicího traktu je totiž dědičných, a tak vleklý průjem u Vašeho dědečka může klidně souviset s Vaším nynějším onemocněním.

Pak si Vás lékař řádně vyšetří. Přestože budete vyšetřeni "od hlavy až k patě", lékař se zaměří zejména na oblast břicha. U déle trvajícího průjmu by nemělo chybět ani vyšetření konečníkem. Jedná se o sice trochu nepříjemné, ale zcela nebolestivé vyšetření. Také Vám bude nejspíš proveden výtěr z konečníku. Ten bude následně zaslán do laboratoře pro zjištění přítomnosti bakterií či parazitů.

K základním vyšetřením vleklého průjmu patří také test stolice na okultní krvácení. Naše země je totiž na prvním místě ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě. Tato nemoc se může projevovat právě vleklým průjmem a skrytým krvácením. A proto se jedná o velmi cenné vyšetření.

Z tohoto důvodu se u vleklých průjmů doporučuje také kolonoskopické či irigoskopické vyšetření. Oč se jedná? Irigoskopie je vyšetření tlustého střeva pomocí nálevu z rentgen-kontrastní látky. Následuje rentgenový snímek na kterém se zjistí každá nerovnost povrchu střeva. Ještě podrobnější je kolonoskopie. Jedná se o endoskopické vyšetření tlustého střeva kamerovým systémem. Vyšetřující lékař vidí na obrazovce podrobný obraz sliznice vašeho střeva.

V případě akutních průjmů, které bývají nejčastěji infekční, je třeba udržet hlavně dobrou hydrataci (zavodnění) organismu. Většině nemocných lékař doporučí více pít. Jedná-li se o člověka ohroženého dehydratací nebo o malé dítě se závažným průjmem, je třeba podat náhradní roztoky infúzí.

Důležitá je také včasná výživa. Dříve byly uznávány tzv. čajové přestávky. Dnes je již známo, že včasným podáváním lehce stravitelných potravin dosáhneme rychlejšího zotavení střevní sliznice. U kojených dětí, kojení nepřerušujeme. Dětem, které jsou krmené umělou výživou, je vhodné mléko ředit mrkvovým či rýžovým odvarem.

Léčba antibiotiky je vhodná pouze u kojenců mladších 4 měsíců, u kterých nelze vyloučit infekci salmonelami, shigelami či yersíniemi. U větších dětí a dospělých se podávají antibiotika pouze jsou-li ve vážném zdravotním stavu a infekce se u nich předpokládá.

V případech, kdy je infekční původ nepravděpodobný podáváme přípravky zpomalující činnost střev. Úspěšná jsou také tzv. střevní eubiotika. Jsou to léky obsahující ty "hodné" střevní bakterie.