Při podezření na zástavu oběhu krve (náhlé bezvědomí, zástava dechu, nehmatné pulzace na tepnách krku) je nutno ihned zahájit resuscitaci stlačováním hrudníku a dýcháním z úst do úst.
Co to znamená defibrilace?
Nejčastější příčinou zástavy srdce je velmi rychlé a zcela nepravidelné míhání srdečních komor, tzv. komorová fibrilace. Tato porucha srdečního rytmu vede ihned k zhroucení oběhu krve a ztrátě vědomí. Tuto nebezpečnou arytmii lze zrušit pomocí krátkého, ale velmi silného elektrického impulsu, který chaotickou elektrickou aktivitu srdce zastaví. Srdce se poté může rozběhnout svým přirozeným rytmem.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
K fibrilaci komor nejčastěji dochází při časné fázi infarktu myokardu, může však k ní dojít i u jiných závažných srdečních onemocnění. K defibrilaci se používá tzv. defibrilátor
Jak vypadá defibrilátor?
Tento přístroj je obvykle přenosný, skládá ze zdroje elektrického napětí, obrazovky, na které se zobrazuje srdeční rytmus a z dvou oválných elektrod s izolovanými držadly, které se přikládají na hrudník. K zlepšení kontaktu s kůží se tyto elektrody potírají gelem. Těmito elektrodami se snímá z povrchu těla ekg signál k určení druhu arytmie, současně mezi nimi proběhne po aktivaci defibrilátoru výboj. Defibrilátor můžou obsluhovat pouze lékaři či zaškolený zdravotnický personál. Tímto přístrojem jsou vybaveny vozy rychlé záchranné služby, je též k dispozici na příjmových ambulancích nemocnic a jednotkách intenzivní péče.
Jak probíhá defibrilace?
Při podezření na zástavu oběhu krve (náhlé bezvědomí, zástava dechu, nehmatné pulzace na tepnách krku) je nutno ihned zahájit resuscitaci stlačováním hrudníku a dýcháním z úst do úst.
Po příjezdu vozu záchranné služby zdravotníci pokračují v resuscitaci, pomocí elektrod přiložených na hrudník zjistí, zdali se jedná o fibrilaci komor. Pokud zjistí tuto arytmii, ihned se pokoušejí o její přerušení výbojem. Protože elektrický proud zasáhne nejen srdce, ale i ostatní svaly, dojde při defibrilaci k silnému záškubu celého těla. V okamžiku defibrilace se nikdo nesmí dotýkat pacienta ani postele na které leží, jinak hrozí zasažení elektrickým proudem. Někdy není první výboj účinný a je nutno jich podat více. Účinnost defibrilace klesá s dobou, která uplynula od okamžiku oběhové zástavy a závisí také na kvalitě prováděné resuscitace.
autor: MUDr. Stanislav Machart
