Celkový objem kolující krve představuje asi 8 % tělesné hmotnosti člověka.
Krvácení je ztráta krve, která plní v organismu řadu životně důležitých funkcí. Nejdůležitější funkcí je zásobovat tělesné tkáně kyslíkem. Krev (některé buňky a bílkoviny krevního séra) je sama schopna zastavit menší krvácení tvorbou krevní sraženiny. Při prudké krevní ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších zevních opatření abychom zabránili ztrátě většího množství krve a tím ohrožení života.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Celkový objem kolující krve představuje asi 8 % tělesné hmotnosti člověka. Znamená to, že u člověka s hmotností 70 kg obíhá 5600 ml krve v cévním systému. Závažnost krevní ztráty je závislá na mnoha faktorech, ale lze říci, že ztráta 20 % tohoto objemu může vést již k závažným projevům, které krevní ztrátu provázejí a vedou k rozvoji šokového stavu.
Rozsah a prudkost krvácení závisí především na tom, jaké cévy jsou poraněny. Podle toho rozlišujeme:
- Krvácení tepenné, při kterém z rány vystřikuje jasně červená krev pod tlakem, protože v tepenném systému protéká krev okysličená pod větším tlakem, než v systému žilním.
- Krvácení žilní, jež je mírnější a vytéká při něm z rány pod menším tlakem tmavě červená krev.
- Krvácení smíšené, které je nejčastější, neboť většinou tepna a žíly probíhají v těsné blízkosti. První pomoc závisí na prudkosti krvácení podle síly a typu poraněných cév.
Jaká můžeme použít opatření k zástavě krvácení?
- V prvé řadě uložení postiženého a jeho zklidnění. Podaří-li se nám postiženého zklidnit, může se nám podařit snížit systémový krevní tlak s tím trochu zmenšit krvácení.
- Pokusíme se krvácení zastavit (zvláště menší krvácení) pomocí přímé manuální komprese trvající nejméně 5 minut. Je-li přítomno více zachránců, může trvat i déle. Překryjeme ránu sterilním krytím a stlačíme rukou přímo ránu. Držíme ránu silně stisknutou co nejdéle.
- Současné vysoké zvednutí postižené končetiny, které je rovněž jedním z prostředků ke zmírnění krvácení.
- Přiložení tlakového obvazu pokud obvaz prosakuje. Položíme na ránu tlakový polštářek (nerozvinutý obvazový balíček) a pod tlakem jej ovineme dalším obvazem. Pokud krev prosakuje i přes tento obvaz, přiložíme další tlaková polštářek a ránu opět stáhneme dalším obinadlem.
- Stlačení tlakových bodů je dalším prostředkem k omezení krvácení, pokud předchozí pokusy selhaly. Tlakový bod je místo, kde se dá tepna zásobující určitou oblast stlačit proti relativné pevnější tkáni (kosti).
Existují další body, které se dají stlačit speciálními hmaty. Tyto hmaty jsou technicky náročné, proto vždy nejjednodušším řešením je dokonalé stlačení přímo v místě krvácení, se kterým samozřejmě v kombinaci s co nejrychlejším odsunem k odborné pomoci vystačíme téměř vždy.
- Zaškrcení je posledním z pokusů stavění krvácení, pokud ostatní pokusy selhaly. Rozhodneme-li se pro tento postup, musí být proveden technicky přiměřeně. Při nedostatečném podvazu zaškrtíme pouze žíly, čímž díky městnání v žilním systému v oblasti za zaškrcením krvácení spíše zhoršíme. Naopak brutální zaškrcení končetiny nedostatečně širokým škrtidlem může poškodit měkké části a nervy a být příčinou trvalého poškození.
- Transport k odborné pomoci je často limitujícím momentem nejen ošetření, ale v některých případech přežití postiženého. Proto jej pokud je to možné zajišťujeme souběžně s ostatními opatřeními.
Pokud patříte mezi ty, kteří při pohledu na krev volí radši pád do bezvědomí, pak jste tyto řádky asi četli zbytečně.
autor: MUDr. Stanislav Machart
