Inzerce

Když bolí duše

10. března 2008, MUDr. Radkin Honzák CSc.   |   přečteno: 20963x

Některé fyzické potíže mají příčinu v psychických problémech. Přijít na to je ale mnohdy velmi obtížné.

foto: shutterstock.com

Psychosomatický (nebo přesněji: bio-psycho-sociální) přístup k nemocnému není v žádném případě v rozporu s vědeckou medicínou založenou na důkazech a představuje naopak požadavek na její rozšíření. Není rovněž šarlatánstvím s pokoutními praktikami, ale je zařazen jako subspecializace do schématu výuky Institutu postgraduálního vzdělávání (http://www.ipvz.cz/vypis.asp?item=1238&). Má několik reprezentativních organizací v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedle toho i samostatné organizace zaměřené na tuto problematiku.

Máme-li se dobrat k podstatě rozdílu mezi „vědeckou“ (EBM = Evidence Based Medicine) a „psychosomatickou“ medicínou, musíme se vrátit do historie a podívat se na vývoj medicíny jako jedné z nejstarších lidských aktivit. Na rozvoji tohoto oboru se ve starověku podílely tři významné osobnosti: lékaři Hippokrates, Galénos a Ibn-Síná (Avicenna). Hippokratovou největší zásluhou bylo, že shrnul dosavadní diagnostické a léčebné poznatky do souboru spisů Corpora Hippocratica a dále to, že medicínu oddémonizoval. Jeho prohlášení, že „všechny nemoci – i nemoc svatá (epilepsie) – mají svou přirozenou příčinu, postavilo tuto disciplinu na racionální základy.

V nemoci nebo v bezmoci?
Galénos z Pergamu pod vlivem Platonova učení rozdělil člověka na tělo a duši a tím nastartoval dnešní zmatky. Své žáky sice nabádal, aby o duši dbali stejně jako o tělo, je autorem slavného výroku: „Veselé ženy nikdy netrpí rakovinou prsu; rakovina prsu je projevem melancholie“, ale rozpolcení člověka ke škodě medicíny přetrvává dodnes. Polyhistor, filosof, chemik a astronom Avicenna vnesl do medicíny především poznatky arabské herbální medicíny a jeho Kánon lékařství byl oficiální učebnicí po celý středověk.
Vědecká medicína se začíná rozvíjet, spolu s ostatními vědami, až v období postgalileovském. Zatímco newtonská fyzika si mohla vypočítávat planetární systém a geologie a botanika třídit své objekty podle libosti, byla medicína výrazně znevýhodněna. Člověk měl tehdy ještě nesmrtelnou duši, kterou církev nehodlala popustit ze své kompetence; nezapomínejme na to, že tehdy se ještě vesele a mohutně upalovalo!
Tehdy přichází vznikající medicínské vědě na pomoc francouzský matematik a filosof René Descartes a nabízí elegantní řešení: „Ponechte duši v kompetenci církve a filosofie a člověka pojednávejte jako „rozumný stroj“ (to byl tehdy terminus technicus, jako dnes např. počítačový model). Nemoc je pak poruchou provozu tohoto rozumného stroje a lékař je člověk, který rozpoznává poruchu a dle svých možností ji nějak řeší“. To je filosofický základ tzv. biomedicínského přístupu, který je vlastní vědecké medicíně. Tento načrtnutý oblouk sepnul v roce 1858 pruský patolog Wirchov, který ve své Patologii definoval nemoc jako „poruchu buněk, tkání a orgánů, z ní vyplývající poruchu funkcí a z té vyplývající příznaky“.
S nástupem vědecké medicíny pacient začíná být zatlačován do pozadí a do centra zájmu se dostává konstrukt nemoci. Nemoc má nějaké své biologické příčiny, biologické projevy a z nich vyplývající objektivní nálezy. Pacient může lhát, může zapomínat, může prosazovat nepodstatné před podstatným, pacient je zkrátka nevěrohodný, zatímco objektivní nálezy jsou kdykoli a nezávisle reprodukovatelné. Vzniká základ tělesného vyšetření: poklep, poslech, objevují se první vyšetření moči a krve, zobrazovací metody, funkční vyšetření a vypadá to tak, že by medicína pacienta vlastně ani nepotřebovala, kdyby měla dostatek objektivních nálezů.
Nicméně na nemoc nahlíží jinak pacient, jinak vědecká medicína. Tuto skutečnost zachytil již v roce 1900 profesor Thomayer, když napsal: „Lékař učí se znáti hlavně takové známky nemocí, jaké jsou po stránce diagnostické a terapeutické nejdůležitější…Nemocný posuzuje nemoc podle nesnází, jaké mu nemoc jeho způsobuje. Nemoc, třeba smrtelnou, nerespektuje, nepůsobí-li mu hrubších nesnází...“ O 60 let později se Thomayerova myšlenka promítla do konceptů illness (stonání) a disease (porucha, choroba). Illness reprezentuje pacientovu subjektivní zkušenost se změněným zdravotním stavem, disease zase medicínský konstrukt s určitým zákonitým průběhem a určitými objektivními nálezy. A zde dochází k rozporu: mnoho lidí se cítí nemocných a lékaři na nich žádné patologické odchylky nenacházejí; mluví se pak o somatizaci, funkčních poruchách aj.
Pacient může mít bolesti na hrudi a stovky biologicky zaměřených vyšetření nezjistí žádné patologické změny, může ho dlouhodobě bolet hlava a nemá nádor, ani vysoký krevní tlak; je pod vlivem těžkého stresu. Stres mohly vyvolat psychologické problémy, svízelné sociální podmínky, ale také nerozpoznané psychické poruchy, nejčastěji úzkost a deprese.

Psychosomatický (biopsychosociální) přístup
Požaduje, aby v problematice zdraví a nemoci byly brány v úvahu stejně vážně jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální, a to v případě všech nemocí a nejen těch, kde je jejich vliv již všeobecně uznáván (především srdeční a cévní choroby a tzv. „civilizační nemoci“). Prosazuje celostní biopsychosociální přístup a požaduje zařazení psychoterapeutických a socioterapeutických postupů do standardní léčby. Vrací se tak k Hippokratovu poselství, které říká: „Život je krátký, cesta umění dlouhá, okamžik prchavý, zkušenost klamná, soud obtížný. Proto musí nejenom lékař všeho využít, ale i nemocný a jeho rodina a všechny vnější okolnosti musí být využity.“

Na těchto stránkách vás chceme seznamovat s psychosomatickým pohledem a s možnostmi, jak zlepšovat svůj zdravotní stav také jiným způsobem, než užíváním léků.

autor: MUDr. Radkin Honzák CSc.

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Blasiusová Alena

Zdravím Vás, ctěný pane doktore Honzáku. Dnes, 19.6., jsem se účastnila Vaší přednášky v Plzni. Hledám odpovědi na různé otázky týkající se mého života. Vaše přednáška byla inspirativní a velice zajímavá. V mnohém s Vámi souhlasím. Obdivuji činorodost ve Vašem věku. Zaplněný prostor, v němž se přednáška konala, svědčí o potřebnosti takové akce. Ještě jednou Vám děkuji. A bude-li to možné, se zájmem se účastním i Vaší další přednášky v západočeské metropoli. Moje email. adresa: kala175@seznam.cz

Reagovatpoděkovatnahlásit

19. června 2018, 23:09:51


Celkový počet příspěvků v diskusi: 1. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář
 [ pravidla diskuse ]
Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Co děláte, když vás začnou bolet záda?
Zatím hlasovalo 98 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Michal (Rivotril) 20. října 2018, 16:37:40

    Ahojte :) taky se nemam nejlip, ale clovek je zvykly :D Jozef no Trittico by uuudajne melo spanek… Diskutovat

  • Luccy (bolesti kloubu) 17. října 2018, 21:28:35

    nevím, ale mě fakt nepomohl, zlatý alavis Diskutovat

  • Lenka (Péče o jizvy) 19. října 2018, 12:42:44

    Krém Scar Esthetique mi pomohl na jizvu po císaři. Poctivě jsem masírovala a teď už není… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.