Inzerce

Když bolí duše

10. března 2008, MUDr. Radkin Honzák CSc.   |   přečteno: 17755x

Některé fyzické potíže mají příčinu v psychických problémech. Přijít na to je ale mnohdy velmi obtížné.

foto: shutterstock.com

Psychosomatický (nebo přesněji: bio-psycho-sociální) přístup k nemocnému není v žádném případě v rozporu s vědeckou medicínou založenou na důkazech a představuje naopak požadavek na její rozšíření. Není rovněž šarlatánstvím s pokoutními praktikami, ale je zařazen jako subspecializace do schématu výuky Institutu postgraduálního vzdělávání (http://www.ipvz.cz/vypis.asp?item=1238&). Má několik reprezentativních organizací v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedle toho i samostatné organizace zaměřené na tuto problematiku.

Máme-li se dobrat k podstatě rozdílu mezi „vědeckou“ (EBM = Evidence Based Medicine) a „psychosomatickou“ medicínou, musíme se vrátit do historie a podívat se na vývoj medicíny jako jedné z nejstarších lidských aktivit. Na rozvoji tohoto oboru se ve starověku podílely tři významné osobnosti: lékaři Hippokrates, Galénos a Ibn-Síná (Avicenna). Hippokratovou největší zásluhou bylo, že shrnul dosavadní diagnostické a léčebné poznatky do souboru spisů Corpora Hippocratica a dále to, že medicínu oddémonizoval. Jeho prohlášení, že „všechny nemoci – i nemoc svatá (epilepsie) – mají svou přirozenou příčinu, postavilo tuto disciplinu na racionální základy.

V nemoci nebo v bezmoci?
Galénos z Pergamu pod vlivem Platonova učení rozdělil člověka na tělo a duši a tím nastartoval dnešní zmatky. Své žáky sice nabádal, aby o duši dbali stejně jako o tělo, je autorem slavného výroku: „Veselé ženy nikdy netrpí rakovinou prsu; rakovina prsu je projevem melancholie“, ale rozpolcení člověka ke škodě medicíny přetrvává dodnes. Polyhistor, filosof, chemik a astronom Avicenna vnesl do medicíny především poznatky arabské herbální medicíny a jeho Kánon lékařství byl oficiální učebnicí po celý středověk.
Vědecká medicína se začíná rozvíjet, spolu s ostatními vědami, až v období postgalileovském. Zatímco newtonská fyzika si mohla vypočítávat planetární systém a geologie a botanika třídit své objekty podle libosti, byla medicína výrazně znevýhodněna. Člověk měl tehdy ještě nesmrtelnou duši, kterou církev nehodlala popustit ze své kompetence; nezapomínejme na to, že tehdy se ještě vesele a mohutně upalovalo!
Tehdy přichází vznikající medicínské vědě na pomoc francouzský matematik a filosof René Descartes a nabízí elegantní řešení: „Ponechte duši v kompetenci církve a filosofie a člověka pojednávejte jako „rozumný stroj“ (to byl tehdy terminus technicus, jako dnes např. počítačový model). Nemoc je pak poruchou provozu tohoto rozumného stroje a lékař je člověk, který rozpoznává poruchu a dle svých možností ji nějak řeší“. To je filosofický základ tzv. biomedicínského přístupu, který je vlastní vědecké medicíně. Tento načrtnutý oblouk sepnul v roce 1858 pruský patolog Wirchov, který ve své Patologii definoval nemoc jako „poruchu buněk, tkání a orgánů, z ní vyplývající poruchu funkcí a z té vyplývající příznaky“.
S nástupem vědecké medicíny pacient začíná být zatlačován do pozadí a do centra zájmu se dostává konstrukt nemoci. Nemoc má nějaké své biologické příčiny, biologické projevy a z nich vyplývající objektivní nálezy. Pacient může lhát, může zapomínat, může prosazovat nepodstatné před podstatným, pacient je zkrátka nevěrohodný, zatímco objektivní nálezy jsou kdykoli a nezávisle reprodukovatelné. Vzniká základ tělesného vyšetření: poklep, poslech, objevují se první vyšetření moči a krve, zobrazovací metody, funkční vyšetření a vypadá to tak, že by medicína pacienta vlastně ani nepotřebovala, kdyby měla dostatek objektivních nálezů.
Nicméně na nemoc nahlíží jinak pacient, jinak vědecká medicína. Tuto skutečnost zachytil již v roce 1900 profesor Thomayer, když napsal: „Lékař učí se znáti hlavně takové známky nemocí, jaké jsou po stránce diagnostické a terapeutické nejdůležitější…Nemocný posuzuje nemoc podle nesnází, jaké mu nemoc jeho způsobuje. Nemoc, třeba smrtelnou, nerespektuje, nepůsobí-li mu hrubších nesnází...“ O 60 let později se Thomayerova myšlenka promítla do konceptů illness (stonání) a disease (porucha, choroba). Illness reprezentuje pacientovu subjektivní zkušenost se změněným zdravotním stavem, disease zase medicínský konstrukt s určitým zákonitým průběhem a určitými objektivními nálezy. A zde dochází k rozporu: mnoho lidí se cítí nemocných a lékaři na nich žádné patologické odchylky nenacházejí; mluví se pak o somatizaci, funkčních poruchách aj.
Pacient může mít bolesti na hrudi a stovky biologicky zaměřených vyšetření nezjistí žádné patologické změny, může ho dlouhodobě bolet hlava a nemá nádor, ani vysoký krevní tlak; je pod vlivem těžkého stresu. Stres mohly vyvolat psychologické problémy, svízelné sociální podmínky, ale také nerozpoznané psychické poruchy, nejčastěji úzkost a deprese.

Psychosomatický (biopsychosociální) přístup
Požaduje, aby v problematice zdraví a nemoci byly brány v úvahu stejně vážně jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální, a to v případě všech nemocí a nejen těch, kde je jejich vliv již všeobecně uznáván (především srdeční a cévní choroby a tzv. „civilizační nemoci“). Prosazuje celostní biopsychosociální přístup a požaduje zařazení psychoterapeutických a socioterapeutických postupů do standardní léčby. Vrací se tak k Hippokratovu poselství, které říká: „Život je krátký, cesta umění dlouhá, okamžik prchavý, zkušenost klamná, soud obtížný. Proto musí nejenom lékař všeho využít, ale i nemocný a jeho rodina a všechny vnější okolnosti musí být využity.“

Na těchto stránkách vás chceme seznamovat s psychosomatickým pohledem a s možnostmi, jak zlepšovat svůj zdravotní stav také jiným způsobem, než užíváním léků.

autor: MUDr. Radkin Honzák CSc.

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Měli jste někdy potíže s nespavostí?
Zatím hlasovalo 309 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Radka (Salmonelóza) 21. března 2017, 10:29:21

    Je na salmonelu vhodný i enterol ?  Diskutovat

  • Vladislav (Projímadle) 24. března 2017, 20:47:14

    Chápu, že užití projímadla je někdy opravdu nevyhnutelné... Nicméně je třeba vždy… Diskutovat

  • velvetka (Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním) 24. března 2017, 10:00:06

    ahojky Jurášku, ten pocit divny kolem žaludku přetrvává celkem dost dlouho, ale je to jen pak… Diskutovat

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.