Virus ptačí chřipky znovu překročil hranice Evropské unie a přiblížil se k České republice.
Virus ptačí chřipky znovu překročil hranice Evropské unie a přiblížil se k České republice. V úterý tohoto týdne ho zaznamenali obávaný virus H5N1. Němci na baltském ostrově Rujana a Rakušané ve spolkové zemi Štýrsku. V obou případech šlo o uhynulé labutě.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Je proto logické, že zvýšená bezpečnostní opatření dopadají i na Českou republiku, na druhou stranu to však neznamená, že by už propukala obávaná pandemie. „Ta by hrozila v případě, kdyby se virus začal šířit z člověka na člověka a takové podezření se zatím nepotvrdilo,“ říká hlavní republikový hygienik Michael Vít. Ptačí chřipka zatím ve světě zabila asi devět desítek lidí, naprostou většinu z nich v jihovýchodní Asii, kde se objevila vůbec nejdříve. Nejblíže od Česka zabíjel virus letos počátkem ledna v Turecku. Řeč je o viru H5N1, který vědci a lékaři podezřívají z toho, že právě on byl mohl způsobit obávanou pandemii, a proto věnují jeho sledování takovou pozornost. A například v Itálii už proti němu plošně očkují drůbeží chovy. Nicméně, právě v Itálii se podobně jako v Řecku a v Bulharsku už před časem virus objevil mezi divokými zvířaty, konkrétně rovněž mezi labutěmi. Mezi zvířaty se ovšem vyskytuje mnohem více typů chřipkových virů a nelze proto vyloučit, že by pandemii způsobil nějaký úplně jiný.
Proč se vlastně vědci pandemie tak bojí? Podle nich je totiž téměř jisté, že se dříve nebo později objeví, protože se objevuje vždy po několika desetiletích a posledních velké pandemie chřipky byly v letech 1967 a 1968 a předtím byla velkou pandemií takzvaná španělská chřipka, jejíž oběti s počítají až na desítky milionů lidí.
Pandemický virus přitom může vzniknout v zásadě dvěma způsoby: buď zmutuje zvířecí virus po setkání s lidským virem chřipky v nějakém mezihostiteli, jakým je třeba prase, nebo se zvířecí virus přímo v původním hostiteli změní – právě tak asi vznikl virus španělské chřipky. Zatímco virus běžné chřipky se mezi jednotlivými roky mění jen málo a většina lidí proti němu má protilátky v případě viru pandemického by to bylo jinak: „To je vlastně úplně nový typ viru, proti němuž se lidský imunitní systém neumí bránit,“ vysvětluje původ síly pandemického viru Martina Havlíčková, šéfka Národní referenční laboratoře pro chřipku. Možná obrana, V prvé řadě antivirotika k léčbě nemocných, ale daleko důležitější bude vakcína, která zabrání dalšímu šíření nemoci. Na jejím vývoji se pracuje, ale nelze jí vyvinout dříve, než bude známa přesná podoba případného pandemického viru. Součástí boje proti ptačí chřipce jsou samozřejmě i opatření, bránící v šíření podezřelého viru – i proto česká nákazová komise nařídila chovatelům, kteří dodávají maso na trh, zavřít drůbež do zastřešených prostor. I malí chovatelé pak musejí hlásit větší úhyny a jiné podezřelé příznaky.
