U žen užívajících v období menopausy (přechodu) hormonální substituční léčbu na bázi kombinace estrogenu a progestinu je podle nejnovější americké studie mnohem vyšší riziko, že se u nich rozvine rakovina prsu. Toto riziko však neplatí pro ženy, které užívají hormonální substituci pouze na bázi estrogenu. Informovala o tom Americká lékařská asociace.
Uspíšit odhalení nádorového bujení v oblasti slinivky a pomoci tak co nejrychlejšímu nasazení účinné léčby, tento úkol si stanovili lékaři a vědci Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. Hledají a testují nové biomarkery karcinomu pankreatu (slinivky) pomocí spektroskopických metod a analýzou plazmy pacientů.
Prognóza rakoviny slinivky je velmi špatná. Jde o nejagresivnější typ nádoru, s nímž pouze 8 % pacientů přežívá pět let. Odborníci zachytí asi 60–70 procent nemocných až s onemocněním v pokročilém stádiu, s metastázami. Jednu z možností, jak pacientovu prognózu zlepšit a prodloužit mu život, představuje včasný záchyt onemocnění. Jenže ten je pro lékaře často velmi obtížný, rakovina slinivky je totiž dlouho bez příznaků, až v pozdějších stádiích se projevuje hubnutím bez příčin, bolením břicha a zvracením. Lékaři proto vytipovávají rizikové skupiny (osoby nad 65 let, kterým se vrací zánět slinivky, kuřáky a obézní), kterým věnují zvýšenou pozornost.
Čtěte také: Rakovina slinivky břišní - „opomíjený“ zabiják mezi zhoubnými nádory
Nepřehlížejte příznaky onemocnění
Karcinom slinivky je záludný v tom, že v počátečním stadiu nevyvolává žádné potíže. To je také příčina, proč se toto onemocnění často zjistí až v pokročilém stadiu. Mezi známé příznaky rakoviny slinivky břišní patří:
- bolest v nadbřišku často vystřelující do zad
- nechutenství
- nevysvětlitelný váhový úbytek
- pocity nevolnosti a zvracení
- zežloutnutí očního bělma a kůže a ztmavnutí moči
- změna barvy a konzistence stolice (jílovitá)
- opakující se záněty žil
- nově vzniklý diabetes mellitus II. typu
- depresivní syndrom, který může předcházet rozvoji nemoci
Tyto symptomy neznamenají, že se musí jednat o karcinom slinivky. Infekce nebo jiné onemocnění mohou také způsobit tyto symptomy. Příčinu těchto potíží může zjisti pouze lékař. Proto každý s takovými příznaky by se měl dostavit k lékaři.
Čtěte také: Trávicí potíže - střevní záněty a rakovina střev
K rychlejšímu nálezu výzkumem krevní plazmy
Odborníci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha jdou v rychlejší detekci malignit slinivky novou cestou. Hledají tzv. biomarkery, tedy měřitelné ukazatele určitého biologického stavu, které poukazují na chorobné změny.
„Jde o výzkum prováděný na separované plazmě získané z běžného odběru krve od pacientů. V našem projektu se snažíme o detekci nepatrných změn struktury všech molekul krevní plazmy. Hledáme biomolekuly, které mají odlišnou strukturu u nádoru pankreatu, zdravých pacientů, diabetiků a u prekurzorů karcinomu pankreatu,“ ozřejmuje principy výzkumu, jehož výsledky v květnu otiskl odborný časopis Chirality, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Kromě časnějšího nálezu onemocnění by biomarkery mohly odpovědět i na otázku, proč rakovina slinivky vlastně vzniká. Jak prof. Zavoral dodává, příčinou vzniku karcinomu pankreatu je genetická mutace onkogenů. To, zda objev nového diagnostického panelu biomarkerů pomůže odhalit i bližší příčinu vzniku karcinomu, je sice zatím nejisté, ale nelze to vyloučit.
„Kupříkladu jedny z nadějných biomolekul, u kterých je koncentrace v plazmě výrazně vyšší u zdravé populace než u pacientů s karcinomem, představují karotenoidy. Tyto molekuly se účastní regulace přeměny některých buněk pankreatu (stellate cells) na buňky schopné produkovat vazivo (fibroblasty). Potvrzení souvislosti mezi nalezenými biomolekulami a příčinami vniku karcinomu by vyžadovalo další, poměrně rozsáhlý výzkum na experimentální rovině,“ dodává prof. Zavoral.
Větší potenciál biomarkerů ale vědci vidí v rychlé detekci a časnější – a tím i efektivnější –, léčbě.
„Právě v případě časné detekce je také chirurgická léčba mnohem úspěšnější,“ uzavírá prof. Zavoral.
Čtěte také: Příznaky rakoviny, které bychom neměli podceňovat
