Salmonelóza - obtížné průjmové onemocnění

Nemoc, která patří mezi vůbec nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých, způsobují některé z mikroorganismů rodu Salmonella, nejčastěji Salmonella enteritis. Hlavním zdrojem nákazy jsou zvířata, zejména pak jejich maso a vejce. K tomu, aby došlo u člověka k nákaze, je nutný velký počet mikrobů, tzv. infekční dávku představují v případě salmonelózy miliony až miliardy živých mikrobů. Pokud se do těla dostane menší množství salmonell, obvykle nás ochrání vysoká kyselost žaludečních šťáv. Zvýšené riziko proto salmonella představuje pro novorozence, kojence, starší lidi s jiným základním onemocněním, lidí s oslabenou imunitou nebo lidí s nižší aciditou žaludku, u kterých k vyvolání infekce stačí podstatně menší množství pozřených mikroorganismů. 

Čtěte také: Nemytá mrkev vás může dohnat k sebevraždě nebo zvýšit riziko dopravní nehody

Zdroje nákazy 

K nákaze u lidí dochází alimentární cestou kontaminovanými potravinami, které nebyly před konzumací dostatečně tepelně zpracované, např. měkké salámy, sekaná, tlačenka apod., anebo při jejich přípravě (majonézy, zmrzliny, pomazánky atd.) nebyly dodrženy technologické postupy inaktivující patogeny. K nákaze však může dojít také poté, co nedošlo k pečlivému omytí nádobí, které bylo užíváno na přípravu masa. Bakterie tak mohou být přeneseny z nože, prkénka apod. K přenosu salmonelózy slouží také hmyz. Typicky se jedná o mouchy, které přišly do kontaktu s infikovanými exkrementy. Stačí, aby moucha následně usedla na jakoukoliv potravinu, která již později nebude tepelně upravována a ihned dochází ke kontaminaci.

Nejčastěji kontaminovanými potravinami jsou:

• Drůbež (slepice, kuřata, kachny, krůty), a to i mražená
• Výrobky z drůbežího masa
• Vejce - zejména povrch skořápek
• Syrové vaječné produkty (majonézy, cukrářské krémy, zmrzlina, vaječné koňaky)
• Hotová jídla ochucovaná vejcem na konci přípravy (např. špenát, květákový mozeček, žemlovka, knedlíky s vejci, sníh z bílků apod.)
• Maso - a zejména mleté maso (nejčastěji se jedná o vepřové)
• Zvěřina, ryby a měkkýši

Salmonely jsou velmi odolné vůči zevnímu prostředí, likviduje je až teplota vyšší než 70 st. C po dobu minimálně 10 minut.

Čtěte také: Žloutenka od A do G

Příznaky a průběh onemocnění 

Pro salmonelózu je typický sezónní výskyt s maximem během léta. Nejpostiženější skupinou jsou malé děti do 5 let věku. Inkubační doba nemoci je většinou kolem 10 až 12 hodin. Typickými příznaky jsou intenzivními průjmy spojenými s kolikovitými bolestmi břicha, horečka, zvracení, únava a zchvácenost. To je dáno také tím, že nemocnému není dopřán dostatečný spánek. Stolice je řídká, vodnatá až stříkavá, zpočátku má barvu normální, posléze zelenou, může se vyskytovat i příměs hlenu a krve. Horečka za 24–48 hodin klesá, pacient zvrací méně často, průjmovité stolice přetrvávají i několik dní, vzácně déle než dva týdny. Těžké průjmy obvykle rychle vedou k acidóze a dehydrataci, což může být zejména u malých dětí a starších lidí až život ohrožující. 

Mezi projevy dehydratace patří apatie, neklid, halucinace, na dehydrataci reaguje nízký krevní tlak se svými projevy kolapsu, je suchý jazyk, snížený tonus kůže, po vytvoření kožní řasy se kůže narovnává pomalu. Při mimořádně těžkém průběhu salmonely dochází následkem silných průjmů a úporného zvracení k extrémní dehydrataci, kdy může dojít až k poruchám vědomí, křečím, zvýšené srdeční činnosti, rychlému pulzu, dokonce i k bezvědomí. To je stav, který vyžaduje infuzní léčbu při hospitalizaci. V závažných případech se infekce může šířit ze střev do krevního oběhu, pak i do jiných částí těla, může způsobit i smrt.

U salmonelóz se mohou vyskytnout komplikace, např. zánět kloubů, zánět srdečního svalu, postižení nervového systému.

Čtěte také: Nenápadná znamení, která mohou upozornit na onemocnění srdce

Diagnostika salmonelózy

Diagnostika salmonelových onemocnění je stanovována na základě anamnézy, typických klinických příznaků a laboratorních vyšetření. Specifická mikrobiologická (etiologická) diagnostika je založena na přímém kultivačním důkazu salmonely na selektivních diagnostických půdách. Při diagnostice salmonelové infekce je důležitý odběr stolice. Stolice se nejčastěji získává pomocí tampónu, který se šroubovitým pohybem zavádí do rekta a po vyjmutí je nutné jej okamžitě vložit do zkumavky s kultivační půdou.

Čtěte také: Klíč k určování letních průjmů

Léčba salmonelózy

Léčba je založena především na předcházení dehydratace. Nemocnému je doporučeno často pít a hlídat si pitný režim. U malých dětí lékař doporučí rehydratační roztoky, které doplní všechny potřebné minerální složky. Pacient by měl držet dietu, která se bude skládat z lehkých potravin. V dietě je důležité vyloučení všech mastných a dráždivých jídel, mléka, masa včetně dietní šunky, čokolády, listové zeleniny a čerstvého ovoce kromě banánů a nastrouhaných jablek.

Strava by měla být bezezbytková, vhodná je bramborová a rýžová kaše, polévka z kořenové zeleniny zahuštěná rýží, suché pečivo anebo suchary. Při zlepšování stavu se postupně přidávají těstoviny, libové maso a ovoce. Stále platí zákaz pečených, smažených a mastných jídel.

V kojeneckém věku je třeba zásady diety pozměnit. Kojené dítě matka neodstavuje, ale musí dodržovat zvýšenou osobní hygienu svou i dítěte. Mezi dávky kojení je možné zařadit rýžový nebo mrkvový vývar. U nekojeného dítěte je dieta zahájena rýžovým anebo mrkvovým vývarem, mírně slazeným slabým ruským čajem (ne bylinkovým) a vhodné je podávání iontových WHO roztoků, které obsahují sodík, draslík, bikarbonáty a glukózu. Později je možné do rýžového anebo mrkvového vývaru použít méně koncentrované sušené mléko se sníženým obsahem tuku. Vhodným doplňkem jsou banány a nastrouhaná jablka. Dieta se přizpůsobuje stavu dítěte a charakteru stolice. Při velmi rychlém přechodu na normální stravu se poměrně často průjmy vracejí.

Medikamentózní léčba salmonelózy se skládá z černého uhlí nebo jemu podobných látek, které vychytávají nadměrnou tekutinu z trávicího systému a zahušťují tak stolici. Podávání antibiotik není vhodné pro jejich nežádoucí účinek na přirozenou střevní flóru, která salmonelám brání za normálních okolností v invazi do střevní stěny. Obvykle lékař předepíše antibiotika jen tehdy, jestliže je jejich aplikace nezbytná z jiných důvodů, jako je např. jiné základní onemocnění nebo prevence komplikací.

Vhodné je přidat probiotika, tj. laktobacily, aby byla obnovena rovnováha střevní mikroflóry.

Potvrdí-li se onemocnění způsobené salmonelou, je každý povinen dodržovat hygienická opatření. Na prvním místě je osobní hygiena, protože salmonely v zažívacím traktu dlouho přežívají a mohou být vylučovány stolicí rekonvalescenta ještě 3 až 6 týdnů po onemocnění (i déle). V té době se mohou nakazit další členové rodiny. Po každém použití WC a před konzumací potravy se musí důkladně umýt ruce mýdlem a teplou vodou. Navíc doporučujeme používání vhodného dezinfekčního prostředku na ruce takového nemocného, kterého není možno vyloučit z přípravy jídel pro rodinné příslušníky. Je-li bacilonosič zaměstnán v potravinářství, nesmí svou profesi vykonávat až do úplného vyléčení.

Prevence vzniku salmonelózy

Z důvodu zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin při přípravě stravy vypracovala Světová zdravotnická organizace deset zlatých pravidel pro prevenci salmonelózy:

1. Nekonzumovat neznámé rizikové potraviny, neomyté ovoce nebo zeleninu.
2. Dodržovat bezpečný čas přípravy potravin (vejce – alespoň 12 minut při teplotě 100° C, omelety opéct po obou stranách, nepoužívat do krémů a zmrzlin tepelně nezpracované bílky a žloutky).
3. Úplně anebo částečně rozmražené potraviny znovu nezmrazovat.
4. Při přípravě majonézových jídel používat pouze kupovanou majonézu, která je před salmonelózou chráněná procesem pasterizace.
5. Jídlo konzumovat bezprostředně po uvaření, jinak uchovávat při teplotě nad 60° C nebo v ledničce pod 10° C.
6. Při přípravě pokrmu dbát na důslednou hygienu rukou, a to vždy před manipulací s potravinami, při přípravě jídla, po použití toalety.
7. Zabránit styku mezi syrovými a vařenými poživatinami. Podložky na porcování drůbeže nepoužívat na krájení salámů, zeleniny, ovoce.
8. Udržovat veškeré kuchyňské vybavení v naprosté čistotě.
9. Chránit potraviny před hmyzem a hlodavci.
10. Používat pouze pitnou vodu.