V běžném životě ale má schizofrenie pro postižené mnohem méně poetický a mnohem více trýznivý charakter.
U lékaře
Jaká jsou potřebná vyšetření ke stanovení diagnózy schizofrenie?
V současné době neexistuje žádné objektivní vyšetření (rozbor krve, rentgen apod.), natož pak jednoduchá laická pomůcka ke stanovení diagnózy. V případě výskytu výše uvedených potíží je nutné vyhledat psychiatra. Psychiatr poté z pozorování a rozhovoru s nemocným stanovuje diagnózu této poruchy.
Bohužel dle sociologických výzkumů vyplývá, že není lékařské specializace, ve které by se laici cítili pevněji, než právě v psychiatrické diagnostice. Dále je nutné upozornit fakt, že neexistuje člověk, který by alespoň někdy netrpěl některými příznaky duševní poruchy.
Jaké jsou možnosti léčby?
V současné době se uplatňuje tzv. biopsychosociální léčebný přístup. Biologickou léčbou rozumíme podávání psychofarmak . Farmakoterapie má rozhodující význam v období akutních příznaků, kdy je naprosto nezastupitelná, dále v období doléčování a jako prevence relapsu , tj. znovupropuknutí příznaků choroby.
Základním typem farmak podávaných při schizofrenii jsou tzv. neuroleptika. Jsou to léky upravující narušené chemické pochody v mozku. Po odeznění nejakutnějších potíží se k léčbě přidávají i psychosociální metody - podpůrná psychoterapie , rehabilitace , pracovní terapie , psychoedukace apod., které jsou zaměřeny na řešení a zvládání psychologických problémů souvisejících s chorobou, na zvýšení společenské obratnosti a výkonnosti. Jejich cílem je pomoci nemocnému k návratu do běžného života.
Farmakoterapie patří pouze do rukou lékaře - psychiatra, psychosociální léčbu musí provádět pracovník (psycholog, zdravotní/ rehabilitační sestra, sociální pracovnice..) mající klinické zkušenosti se schizofrenními pacienty. U velké řady laických postupů bohužel neplatí často citované "když nepomůžou, aspoň neuškodí", konzultace s lékařem je tedy vždy nutná.
Přidat nový komentář